Komentář Eleison DCXXXVIII – Dopis biskupů (2019)
(638)
5. října 2019
DOPIS
BISKUPŮ
Jeden čtenář se ptá,
jaké byly okolnosti za sepsáním dopisu
ze 7. dubna 2012 adresovaného biskupu Fellaymu a jeho dvěma
asistentům třemi ostatními tehdejšími biskupy Bratrstva sv. Pia X. Tento dopis se
rychle stává dávnou historií, čtenáři si však mohou pamatovat, že tento dopis
hrál důležitou roli při tom, aby si tradiční katolíci uvědomili významnou změnu
směřování Bratrstva, jež se podloudně odehrávala posledních patnáct let, a jíž
si mnozí nevšimli. V březnu 2012 však tento tvor právě vylezl z úkrytu,
neboli vyšel na veřejnost.
V onen měsíc napsal
generální představený v „Cor Unum“, což je časopis Bratrstva vycházející pro
kněze třikrát do roka, že je na čase, aby Bratrstvo změnilo politiku
arcibiskupa Lefebvra, že není možná žádná praktická dohoda bez věroučné shody,
protože nepřátelství římských duchovních vůči katolické Tradici se zmenšuje a
tak by měla důvěra Bratrstva vůči koncilním Římanům narůstat. Ve skutečnosti od
počátku nultých let 21. století stále více kněží i laiků Bratrstva mělo podezření,
že Bratrstvo je vedeno odlišným směrem. Nyní sám generální představený potvrzoval
tato podezření. Toto „Cor Unum“ způsobilo v Bratrstvu docela rozruch.
U jídelního stolu na
priorátu Bratrstva v Londýně v Anglii vydavatel těchto „Komentářů“
nahlas přemýšlel o sepsání protestního dopisu generálnímu představenému proti
změně směřování a o jeho zaslání biskupu Tissierovi, aby překontroloval obsah. Jeden
kněžský kolega u stolu se zeptal, jestli by tento dopis neměl být předložen
také biskupu de Galarretovi v případě, že by měl být odeslán na ústředí
Bratrstva jako společný protest proti takové závažné odchylce od arcibiskupovy
stálé teorie a praxe „nauka především“. Tento kolega měl pravdu a tak se
zrodila idea dopisu třech biskupů. Když byl ohledně tohoto projektu konzultován
biskup Tissier, doporučil, aby se napsala pracovní verze dopisu, a když mu byla
předložena, nadšeně ji schválil. Pak byl návrh dopisu předložen biskupu de
Galarretovi, který také souhlasil, značně však návrh posílil přepsáním jeho
poslední části. Konečný text byl pak podepsán všemi třemi biskupy a zaslán na
ústředí v Menzingenu spolu s kopiemi generálnímu představenému a jeho
dvěma asistentům.
Jejich odpověď přišla
už o týden později. Ústředí jen tak pro nic neměnilo směřování Bratrstva,
zatímco tuto změnu skrývalo. Skutečně si mysleli, že koncilní Řím se stává
katoličtějším do té míry, že arcibiskupovy vážné výhrady, pokud jde o
spolupráci s neomodernisty v Římě, byly v podstatě přežité.
Arcibiskup v roce 1988 kardinálu Ratzingerovi řekl, že spolupráce je
nemožná, protože FSSPX a Řím pracují v přímo protikladném směru – Řím
chtěl odkřesťanštit společnost, zatímco FSSPX usilovalo o znovupokřesťanštění
společnosti. Ale na ústředí FSSPX v roce 2012 byli neústupní v tom,
že situace se změnila, a že odporováním těmto třem biskupům neodporují
arcibiskupovi. Co by však ten řekl o vylomeninách papeže Františka? Co by
neřekl? Přesto však v knize-rozhovoru nyní bývalého generálního
představeného, která se nedávno objevila, biskup Fellay rázně popírá i nejmenší
kritiku papeže Františka.
A tak se posledně
zmíněný na předem připravené datum v červnu 2012 dostavil do Říma spolu se
spolehlivým pobočníkem, aby zpečetil dohodu s Římem, která by nakonec
ukončila „zbytečné třicetisedmileté hašteření“ mezi FSSPX a Římem. Zbytečné?
Hašteření? Koncilní Řím je ve válce s katolickou Tradicí! A Římané
se o dopisu tří biskupů zjevně dozvěděli. Jaký užitek by to pro ně
v takovém případě mělo chytit do pasti oficiální vedení Bratrstva, kdyby
se ostatní tři biskupové z jeho čtyř biskupů této pasti vyhnuli? Riskovalo
by se, že Tradice začne zase celá znovu. A tak byl generální představený
v roce 2012 poslán z Říma pryč s prázdnýma rukama. Musel
zapracovat na oněch biskupech, aby je získal. Neplýtval časem…
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
