Komentář Eleison DCXL – Novodobý konvertita (2019)
(640)
19. října
2019
NOVODOBÝ
KONVERTITA
Jestli je dnes někdo
v pokušení si myslet, že všemohoucí Bůh rezignoval na řízení Své Církve
nebo světa, existují svědectví, jež dorazila do redakce těchto „Komentářů“,
která jasně ukazují – alespoň dle názoru tohoto komentátora – že Duch Svatý
stále působí. Níže vypráví odpadlý katolík, jak se vrátil do Církve, jak pak
nalezl katolickou Tradici a brzy poté „Odpor“, a jaký smysl mu to vše dává.
Uprostřed zmatení a odrazujících věcí, které všichni známe, píše
s pozoruhodnou šíří a klidem, což je jistě znamením, že je veden Bohem.
Jsem
ženatý muž s dvěma dcerami, jednou takřka dospívající a druhou
nemluvnětem. Své babičce vděčím za svůj návrat k Víře. Jednoho dne před
pěti lety jsem právě míjel kostel, když jsem z ničeho nic pomyslel na ni,
jak se modlí růženec, a byl jsem ponoukán vstoupit do kostela, abych se
pomodlil. Od té chvíle jsem se začal znovu modlit a navštěvovat mši. Samozřejmě
to byla nejprve nová mše, než jsem asi před třemi lety objevil existenci
katolické Tradice.
Od
té doby já a moje rodina navštěvujeme místní kapli Bratrstva sv. Pia X., kde
jsme byli knězem i kongregací přivítáni s velkou radostí. Brzy jsem však
objevil, že v kapli existuje mnoho rozporů a tak si umíte představit, jaké
jsem měl potíže utřídit si, co se děje. Protože jsem teprve tak nedávno došel
k Tradici, potřeboval jsem velkou porci trpělivosti, odvahy a vytrvalosti,
abych vydržel a prostě v prvních šesti měsících neutekl! Ale naše žízeň po
pravdě a naše hledání kořenů přemohli náš strach a tak jsme díky Bohu zůstali.
Pochopil
jsem, že FSSPX je skutečně svatou částí pravé katolické Církve Krista, a proto
alespoň pro tuto chvíli zůstávám se svou rodinou u Bratrstva. Ale stále naslouchám
tomu, co k tomu mají co říct sedesvakantisté a členové „Odporu“, abych se
nadále rozhodoval. Mám ohromný obdiv vůči arcibiskupu Lefebvrovi, skutečnému
Božímu muži, svatému nástupci apoštolů. Vidět jeho Bratrstvo, váhající pod
pekelným tlakem světa, je velmi obtížně snesitelné, a vyžaduje to po nás,
abychom se ještě více modlili.
Bratrstvo
toho má zajisté ještě hodně co udělat, protože stále může učinit mnoho dobrého.
Totéž může učinit tzv. „Odpor“, který hraje, a dobře, že hraje, roli
bezpečnostního zábradlí, kdykoliv se Bratrstvo odchýlí z kurzu a zapotácí
se pod útoky současného světa a pokušeními, jež mu předkládají koncilní
duchovní. Jsem přesvědčen, že „Odpor“ má sehrát životně důležitou roli a že Náš
Pán mu umožňuje existovat pro větší dobro, a to dokonce i uvnitř Bratrstva,
ačkoliv se zdá být vně něj. Osobně se počítám za neústupného odporujícího vůči
komukoliv, kdo jasně a čelně nenapadá Druhý vatikánský koncil, který byl
inspirován ďáblem. Konec konců, jak dnes může člověk žít jako pravý katolík,
aniž by všude a stále neodporoval? Cožpak být katolíkem tady dole není nejtěžší
a nejkrásnější věcí, která existuje? Díky, babi, že ses za mě modlila
k Ježíši a Marii!
V tomto životě
nikdy nevidíme Boha samotného, ale vidíme Jej působit: babiččiny modlitby;
modlitba duše jako její první a nejdůležitější krok; navštěvování mše jako
další krok: nová mše ještě nesoucí milost, jakkoliv je tato milost přidušená;
katolická duše, které Bůh nějak ukázal Tradici a směřování k ní; útočiště
v místní kapli Bratrstva a přivítání tam, jen aby začala další těžká
zkouška! Překonání zkoušky skrze potřebu kořenů a lásky k pravdě a jejímu
hledání, jež se usazuje v mysli; zůstávání otevřený uprostřed všeho
toho zmatení, ale zakotvený v úctě k arcibiskupovi a v nenávisti
vůči Druhému vatikánskému koncilu; profitování z Bratrstva i z „Odporu“
z toho, co mu oba mohou dát, aniž by kteréhokoliv vylučoval; pochopení
toho, že každý katolík musí plavat proti proudu a nakonec vděk za to, jak jej
Bůh vede. Mnoho poučení v nemnoha slovech. Kéž Bůh žehná tomuto pisateli a
uchová jej a jeho rodinu věrné až do smrti. Má dobrou šanci.
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
