Komentář Eleison CDXIX – Důvěra prosí (2015)
(419)
25. července
2015
DŮVĚRA PROSÍ
Když se
v moderní době začal svět otáčet zády k Bohu, myslel si skutečně, že
si toho [Bůh] nevšimne nebo že mu to bude jedno? Dnešní šílenství dosahuje
vrcholu, v němž si čím dále více duší musí uvědomovat, že se pro něj stalo
naprostou nutností vložit se do věci, a že to bude velkým aktem milosrdenství.
Abychom však mezitím neztratili odvahu, podívejme se, jak dokonce i ve Starém
zákoně žalmista pobízel Boha, aby se vložil do věci, aniž by na jedinou chvíli
pochyboval, že to jeho moc učiní. Žalmy jsou Bohem inspirovanou školou modlitby
pro všechny doby a vztahují se stejně tak na Nový zákon jako na Starý zákon.
Zde je žalm 73 (74 dle moderního číslování):
- ÚZKOST
(1) Bože, zanevřel
jsi na nás natrvalo? Tvůj hněv
dýmá proti ovcím, které paseš. (2) Rozpomeň se na svou pospolitost (katolíky), kterou jsi před věky získal,
na svůj dědičný kmen, jejž sis vykoupil, na horu Sión (katolickou Církev), kde bydlíš. (3) Zaměř kroky vzhůru k trvající
spoušti, ve svatyni nepřítel vše zničil (např. Novus Ordo). (4) Ve tvém shromáždění (např. v liturgii) zněl řev protivníků, svá vítězná znamení tu postavili. (5) Ví se, že tak, jako
když se zvedá širočina vzhůru v spleti stromů, (6) nyní otloukali řezby ve
svatyni sekerou a mlatem. (7) Tvou svatyni podpálili a příbytek tvého jména znesvětili, strhli k zemi. (8) V srdci si řekli:
„Jejich rod úplně vyhubíme!“
Vypálili všechna místa Božích
shromáždění (katolické svátky) v
zemi. (9) Svá znamení nevidíme, proroka už není, neví nikdo z nás, co přijde. (1)
Jak dlouho se, Bože, smí protivník rouhat? Smí nepřítel znevažovat trvale tvé
jméno? (11) Proč stahuješ ruku nazpět? Zvedni svou pravici z klína, skoncuj s
nimi!
- DŮVĚRA
(12) Bůh je můj Král odedávna, on uprostřed země koná spásné činy. (13) Svou
mocí jsi rozkymácel moře, drakům na vodách roztříštils hlavy, (14) rozdrtil jsi
hlavy Leviathana, dals ho sežrat hordě divé sběře, (15) rozpoltil jsi skálu, vytryskl pramen i potok,
vysušil jsi mocné říční toky. (16) Tobě patří den, i noc je tvoje, tys upevnil
světlo noci i slunce, (17) ty
sám jsi vytyčil veškerá pomezí země, vytvořils léto i zimu.
- PROSBA
(18) Hospodine, rozpomeň se na rouhání nepřítele, na zbloudilý lid, jenž
znevážil tvé jméno. (19) Nevydávej život své hrdličky dravci, na život svých
ponížených (katolíků zachovávajících Víru)
nikdy nezapomeň, (20) přihlédni ke smlouvě! (katolické Církvi) Plno doupat násilí je v temných koutech země (např. Nový světový řád). (21) Kéž
zdeptaný není znovu tupen, ponížený ubožák ať chválí tvoje jméno! (22) Povstaň,
Bože, a své pře se ujmi,
rozpomeň se, že ti bloud utrhá denně. (23) Nezapomeň na křik protivníků, na ten
ustavičně stoupající hukot útočníků!
Kyrie
Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
