Fatima - prostředky zvolené Bohem k nápravě současné situace (2015)

Fatima - prostředky zvolené Bohem k nápravě současné situace (2015)

1.6.2015

Toto je přepis kázání proneseného jedním z otců dominikánů v klášteře la Haye-aux-Bonshommes v Avrillé ve Francii.

 

Fatimské poselství

13. května [1917] se Nejsvětější Panna Maria začala zjevovat třem mladým pasáčkům každého 13. dne v měsíci za přítomnosti narůstajícího počtu poutníků a zvědavců. Pannu Marii viděly jen děti.

Nepostačuje říci, že toto poselství bylo výzvou k modlitbě a pokání, jak to tvrdí Vatikán. Taková nepřesnost dovoluje, aby zvláštní požadavky vznesené Naší Paní vůči naší době byly umístěny pod kbelík [srovnej Mt 5,15 – pozn. překl.]. Musíme proto uvést přesnou povahu a cíl modlitebního požadavku. Proto je přesnější říct, že pokyny předané Naší Paní mezi 13. květnem a 13. říjnem mohou být shrnuty těmito slovy: každodenní růženec a oběti za obrácení hříšníků. To je fatimské poselství obecně.

K tomuto obecnému poselství byly později přidány dva zvláštní požadavky, jež byly v souladu s příslibem učiněným již 13. července:

-          v roce 1925 byl vznesen požadavek na pobožnost prvních pěti sobot jako náhrada za hříchy;

-          a v roce 1929, byl učiněn požadavek na zasvěcení Ruska Neposkvrněnému Srdci Panny Marie ze strany papeže v jednotě se všemi biskupy světa.

Bylo by chybou omezovat fatimské poselství na tyto dva zvláštní požadavky a zapomenout na obecný požadavek: každodenní růženec a oběti za obrácení hříšníků.

Sluneční zázrak: fakta

Vraťme se zpět k 13. říjnu 1917, dni, který si dnes připomínáme.

Již 13. července Panna Maria ohlásila velký zázrak, který se stane 13. října, aby celý svět mohl uvěřit v reálnost zjevení a serióznost povahy nebeského varování.

Ten příběh je dobře známý: v oblasti se shromáždil dav skoro 100 tisíc lidí; povětšinou to byli katolíci, ale také nevěřící, bojovní ateisté a dokonce i zednářský vládní ministr národního vzdělávání. Prudký déšť, který pršel od půlnoci, promočil všechny na kost a učinil z Cova da Iria (1) blátivé pole: aby nám dal požehnání, chce Bůh nejprve, abychom činili pokání. V poledne Lucie požádala lid, aby složil své deštníky. Celý dav vyhověl a skvěle ukázal svou víru a poslušnost. O pár chvil později vykouklo skrze mraky slunce a nad malým cesmínovým dubem se zjevila Naše Paní. Požádala o obrácení hříšníků a jako v každém zjevení trvala na každodenní recitaci růžence.

Pak Lucie náhle vykřikla: „Podívejte se na slunce!“. Před ohromeným davem lidí rotovalo slunce jako by to bylo ohnivé kolo a měnilo se v rozličných barvách duhy. To trvalo takřka osm minut, ale zdálo se to jako hodiny. Nelze to přičíst kolektivní halucinaci, protože tento úkaz viděli různí jednotlivci v okruhu čtyřiceti kilometrů.

Zatímco se slunce točilo, tři mladí pasáčci, Lucie, Hyacinta a František viděli vizi, která symbolizovala tři soubory tajemství růžence:

-          radostná tajemství: Sv. Josef se zjevil s Dítětem Ježíšem a Naší Paní – Sv. Josef a Dítě Ježíš žehnali světu;

-          bolestná tajemství: Náš Pán se zjevil s Naší Paní Bolestnou;

-          slavná tajemství: byla viděna Panna Maria v nebi, držící karmelský škapulíř.

Slunce pak změnilo barvu na krvavě rudou a zdálo se, že spadne z nebe a vrhne se na zem. Všichni věřili, že přišel konec světa. Pak vše přestalo – slunce se vrátilo na své normální místo na obloze.

Lidé vstali a všimli si dalšího úkazu – jejich promočené oděvy byly úplně suché.

Nevěřící museli uznat reálnost fakt. Následujícího dne noviny, včetně těch nejnepřátelštějších Církvi, všechny podávaly zprávu o této události.

[Česky podrobně o slunečním zázraku zde.]

Jaké ponaučení máme vyvodit z tohoto zázraku?

Sluneční zázrak – ponaučení

Největší zázrak v celých dějinách Církve

Nejdříve si povšimněme velkolepé povahy tohoto zázraku. Musíme se obrátit ke Starému zákonu, abychom nalezli podobné zázraky, jež se udály před ohromným davem lidu: takové je zjevení Boha Mojžíšovi a hebrejskému lidu na hoře Sinaj (Ex 19); nebo když Jozue zastavil chod slunce a měsíce, aby soumrak nezabránil Židům vyhladit nepřátele Jehovy (Joz 10). Zázrak z 13. října 1917 je nesporně největším zázrakem v celých dějinách Církve. Zeptejme se proč.

Dějiny Církve jsou dějinami boje mezi dvěma obcemi – Boží obcí a Satanovou obcí:

Tyto dvě obce jsou tvořeny dvěma láskami: Boží obec láskou Boží až ke svému opovržení; pozemská obec láskou k sobě až k opovržení k Bohu. (Sv. Augustin, Boží obec)

Tato úžasná syntéza sv. Augustina není ničím jiným, než tím, co je napsáno v Knize Genesis:

„Rozpoutám také nepřátelství mezi tebou [hadem] a ženou [Pannou Marií] i mezi tvým a jejím potomkem [Náš Pán; Církev]: On ti rozdrtí hlavu a ty mu rozdrtíš patu [pronásledování Církve].“ (Gen 3, 15)

Žijeme nyní v době, kdy „ďábel svádí rozhodující bitvu, což znamená konečnou bitvu,“ říká Naše Paní. (2) Je to den, kdy je zahájen všeobecný útok všech protikřesťanských sil proti Církvi.

Je naléhavé, abychom si uvědomili strašlivou realitu, v níž se nacházíme. Nechceme strašit lidi, ale toto je naléhavá výzva ohledně reality naší situace, komentuje to sestra Lucie. (3)

A proto nebe, aby přitáhlo naši pozornost k této konečné fázi dějin Církve, vytvořilo tento největší zázrak posledních 2000 let.

Současné církevní autority o této události paradoxně zcela mlčí.

A tak v roce 2000, kdy kardinál Ratzinger zveřejnil diskutabilní verzi třetího fatimského tajemství, neučinil žádnou zmínku o tomto zázraku.

Proč toto mlčení?

Současné církevní autority ještě nesplnily požadavek Panny Marie a tak je pochopitelné, že jsou na rozpacích z tohoto zázraku, který jasně prokazuje nebeský původ tohoto požadavku. Zároveň se tyto autority – mohlo by to být kvůli jejich špatnému svědomí? – cítí povinovány čas od času hovořit o Fatimě a vykonávat zasvěcení světa nebo lidstva. Papež František jedno takové zasvěcení vykonal 13. října 2013. (4) Protože však papeži nezasvětili Rusko Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, jak Naše Paní požadovala, nebyli schopní světu poskytnout slíbený nápravný prostředek a situace se nadále zhoršuje.

Fatimská zjevení jsou klíčem k pochopení celých dějin naší epochy

Přesuneme se nyní k druhé důležité úvaze: Fatimská zjevení jsou klíčem k pochopení všech událostí 20. století a všech, které dnes prožíváme, ať v náboženské či politické oblasti. Aby se o tom člověk skutečně přesvědčil, stačí, aby si přečetl autoritativní dílo francouzského bratra Michela od Svaté Trojice, Celá pravda o Fatimě. (5)

Potíže, otřesy a bezprecedentní úpadek naší doby jsou přímým důsledkem skutečnosti, že duchovní ještě nechtěli splnit požadavek Naší Paní z Fatimy:

Přijdu požádat o zasvěcení Ruska mému Neposkvrněnému Srdci a o prvních pět sobot jako náhradu za hříchy, řekla Naše Paní 13. července 1917. Budou-li mé požadavky splněny, Rusko se obrátí a bude mír. Jestliže se mé požadavky nesplní, Rusko bude šířit své omyly ve světě, vyvolá války a pronásledování Církve.

Říjnová revoluce z roku 1917, která nastala okamžitě po požadavku Naší Paní z Fatimy, nebyla jen prostým pučem, který přinesl změnu režimu. Cílem revoluce bylo zvláště „šířit po světě instituce a obyčeje ateismu“ (6) a bezbožnost, která měla následovat hned poté. (7)

Tato revoluce se odehrála právě během rozsáhlého požáru let 1914-1918, jímž byla první velká válka, která měla za cíl přípravu na jednosvětovou vládu. Toto zakládá omyly Ruska – vytvoření ateistické společnosti bez Našeho Pána Ježíše Krista. Je to vrcholný útok proti společenskému kralování Našeho Pána. A my musíme připustit, že se tyto omyly dnes rozšířily po celém světě. Žádný národ nebyl ušetřen.

Jedinou účinnou překážkou tomuto plánu byla Církev. Aby Panna Maria ochránila Církev a svět před tímto spiknutím, požádala v roce 1921 papeže Pia XI. prostřednictvím sestry Lucie, aby zasvětil Rusko jejímu Neposkvrněnému Srdci. Papež nevěřil, že tato věc stojí za uskutečnění. O deset let později si Náš Pán Postěžoval sestře Lucii:

Řekni mým služebníkům: protože následují příkladu krále Francie, když odkládají vykonání Mého příkazu, budou jej následovat v neštěstí. (8)

Skutečně to bylo během těchto let, kdy byla Moskvou ustavena organizace, aby infiltrovala semináře a noviciáty agenty, kteří měli falešné povolání. Tito agenti později dosáhli vlivných pozic a postupně pracovali k uskutečnění nového směřování v Církvi. To prokázal dostatečný počet dokumentů. (My jsme poskytli odkazy v článku o Fatimě (9) v našem revue Le Sel de la Terre.) Protože papež ignoroval ochranu, jíž nebe nabízelo, Církev se stala hračkou svých nepřátel.

V době Druhého vatikánského koncilu Moskva zdvojnásobila rozpočet, který přidělila organizaci Pax, která byla jedním z hlavních agentů komunistické infiltrace Církve. (10) Mezi jinými věcmi tato skupina přispěla k útokům směřovaným během koncilu na Kurii. (11)

Neměli bychom být proto překvapeni, že dva stěžejní dokumenty přijaté koncilem, a to nikoliv bez opozice, byly:

-          dokument o náboženské svobodě (12), který schvaluje sekularizaci států, tj. takříkajíc to, že se stanou ateistickými státy, což zabraňuje společenské vládě Našeho Pána a zakazuje ústavy oficiálně katolických národů;

-          a dokument Nostra Aetate (13), který spolu s dekretem o ekumenismu vede k tomu, co dnes vidíme: duchovní, kteří opouštějí misionářské aktivity, aby pracovali ke sjednocení všech náboženství ve službě ateistické a protikřesťanské světové vlády. Papež František vloni 1. října v rozhovoru s šéfredaktorem novin Repubblica v Itálii, v rozhovoru, který vyvolal ohromnou vlnu zájmu, prohlásil: „Proselytismus [tj. misijní aktivita] je okázalá absurdita.“ Tento ekumenismus, který odmítá obracení nekatolíků, však vede k náboženské lhostejnosti a náboženská lhostejnost vede k apostazi a k ateismu. To dnes vidíme v celém světě.

Ano, omyly Ruska pronikly do Církve.

Prostředky zvolené Bohem k nápravě současné situace

Co tedy musíme udělat: A můžeme něco udělat, my, kterých je tak málo?

Potřebujeme pochopit, že jen Bůh sám teď může napravit tuto situaci. Již neexistuje jakékoliv řešení na čistě lidské úrovni. To však neznamená, že nemůžeme nic dělat: Bůh vždy chce spolupráci Svých stvoření, tato spolupráce však musí být v souladu s Jeho plánem.

Dvě bitvy

Před několika lety jeden význačný tradiční katolický myslitel velmi dobře shrnul situaci, když řekl, že existují dvě bitvy, které se musí bojovat zároveň:

1)      Musíme bojovat, abychom zachovaly naše poslední državy. Je zjevné, že si musíme především udržet své kaple, své kláštery, své školy, své publikace, svá sdružení (15) a obecně řečeno se musíme držet své naděje na spásu a pravověrnosti své nauky. To je nižší bitva. Je to obranná bitva, bitva, v níž si hájíme své vlastní proti nepříteli.

2)      Na vyšší úrovni než jsou tyto nesčetné bitvy o sebezachování, začala bitva nejvyšší důležitosti, jejímž cílem je přesun moci. (16) „Budu vládnout navzdory Svým nepřátelům,“ řeklo Nejsvětější Srdce sv. Markétě Marii  v roce 1689 (17), což je slib, který byl mnoha mystikům obnoven v 19. a 20. století, zvláště Madame Royer ve Francii. [...] Můžeme si být jistí, že dnes Náš Pán tajemně pracuje, jak to vždy činí, ke zničení Šelmy a k obnově Své vlastní vlády. Tato tajemná bitva, jíž vede Kristus Král, ustavuje vyšší bitvu a je základním cílem. (18)

Nižší bitva

Co se týká nižší bitvy, bitvy vedené lidmi, P. Calmel k tomu řekl tato osvětlující slova:

Kéž každý kněz, každý laik, každá skupinka kněží a laiků, kteří mají autoritu a vliv nad malým zbytkem Církve a křesťanstva jdou až na krajní mez svých možností a síly. [...] Kéž se vůdci těchto malých skupin a jejich členové znají navzájem a navzájem komunikují. Kéž se každá z těchto malých skupin takto chráněná, bráněná, vedená a směřovaná ve své modlitbě a liturgických zpěvech pravou autoritou stane, nakolik je to jen možné, baštou svatosti: to zaručí kontinuitu pravé Církve a toho, co účinně připraví obrození až nastane Bohem vyvolený den. (19)

Zdůrazněme, co říká P. Calmel: naše bašty musí být baštami svatosti.

To, co je v tuto chvíli znepokojující, není ani tak postup sil zla, ale spíše utlumování dobra. Ve skutečnosti zde pravděpodobně existuje spojitost mezi těmito dvěma tendencemi. Ti, kteří znali hrdinské začátky Tradice s arcibiskupem Lefebvrem, poznamenávají, že se dnes tradicionalisté stali docela vlažnými v porovnání s těmi hrdinskými dny – ledabylý styl oblékání, hříšné a nerozvážné užívání internetu, oslabování přesvědčení mezi mladými, věřící, kteří již nečtou, aby si zachovali svou Víru a odporovali omylům, méně lidí účastnících se duchovních exercicií, poměrný úbytek v povoláních atd.

Jestliže naším hlavním záměrem v této nižší bitvě nebude naše posvěcování, neudržíme své bašty. Budeme smeteni ve všeobecné apostazi. Buďme bdělí, vzbuďme se!

Vyšší bitva

Nad touto sebezáchovnou bitvou leží vyšší bitva, jejímž cílem je zcela porazit síly zla. V tom spočívá Boží bitva. A kde v této bitvě stojíme my?

Je jeden prostý akt, který každý musí učinit. Naše Paní svěřila tento akt sestře Lucii z Fatimy:

Mnohokrát, když jsem trávila drahocenné hodiny v její společnosti, Naše Paní trvala na tom, abychom plnili své každodenní povinnosti dle svého stavu v životě a abychom tuto snahu obětovali za náhradu za své hříchy a za obrácení hříšníků. To je základní podmínka, která nám umožní zahnat síly zla, které dnes hrozí zaplavit svět a která přinese obrácení Ruska a světu údobí míru. Objasnila však také důležitost růžence, protože je jedním z hlavních prostředků, jejž nám Naše Paní dala k posvěcování svých každodenních povinností. (20)

Takto se skutečně a účinně můžeme účastnit konečné bitvy, která definitivně rozdrtí nepřátele Církve. Je to v dosahu každého a je to velmi povzbudivé!

Závěr

Skončeme slovy arcibiskupa Lefebvra, která pronesl v kázání ve své poslední pontifikální mši 1. listopadu 1990 v Écône při příležitosti 20. výročí FSSPX. Toto je jeho závěť:

Moji drazí přátelé, snadno můžete vidět důležitost vaší role. [...] Jste malým zbytkem, ale statečně nesete pochodeň. [...] Ach! Jaký nádherný úkol, jaká vznešená křížová cesta leží před vámi! Dobrý Hospodin vás postavil do období historie lidstva, které je pro mladé lidi, jakými jste vy, vzrušující! Přesně tak tomu bylo v době Makabejských, kdy opustili zkaženou židovskou společnost a i oni byli málo početní. Juda Makabejský pouze s osmi sty vojáky čelil dvacetitisícové armádě – a porazil ji. A tak pevně věřte, moji drazí přátelé, Bůh je s vámi. Neopustí vás, stejně jako neopustil nás v průběhu posledních dvaceti let. Ani vás On neopustí v budoucnu ... Bůh nechce zmizet; On je Bohem, On chce zůstat Bohem, nejen v nebi, ale také zde na zemi. Proto chce vojáky ve Své armádě.

Poznámky:

1. Toto je portugalský výraz pro pozemek, kde se fatimská zjevení odehrála.
2. Rozhovor sestry Lucie s P. Fuentésem 26. prosince 1957, přetištěný v Messagero del Cuore di Maria, č. 8-9, srpen-září 1961.
3. Rozhovor sestry Lucie s P. Fuentésem, (tamtéž).
4. S papežem Františkem jsme klesli ještě hloub. 13. října 2013 ani nezmínil Neposkvrněné Srdce Panny Marie v konsekrační formuli. Papež zasvětil „lidstvo“ […] „Panně Marii Fatimské“. (ORLF 42, čtvrtek 17. října 2013, str. 8-9).
5. Francie, Saint-Parres-lès-Vaudes, CRC, v angličtině publikováno v Immaculate Heart Publications, Box 1028, Buffalo, New York, USA 14205, a 452 Kraft Road, Fort Erie, Ontario, Canada L2A 4M7; svazek 1: science and the facts (1989), svazek 2: the secret and the Church (1989), svazek 3: the third secret (1990). Člověk nutně nemůže podpořit všechna prohlášení v dílech francouzské Contre Réforme Catholique, vcelku je to však soubor, který je nejzáslužnější z dokumentů jiných historiků.
6. P. Calmel O.P., Le Cœur immaculé de Marie et la paix du monde », Itinéraires 38, prosinec 1959, str. 24.
7. Musíme si znovu přečíst encykliku Divini Redemptoris papeže Pia XI o bezbožeckém komunismu, 19. března 1937.
8. Tato slova Našeho Pána lze nalézt v dopise sestry Lucie citovaném P. Alonsem a reprodukovaném bratrem Michelem od Svaté Trojice v The Whole Truth about Fatima, t. 2, str. 546.
9. Fatima: notre espérance, Le Sel de la terre 53, léto 2005, str. 63. Článek napsal Dominicus, « Jean-Paul II a-t-il consacré la Russie ? » a byl publikován jako brožura v  Editions du Sel pod názvem La Russie se convertira. Odkazy na komunistickou infiltraci Církve započatou za vlády papeže Pia XI. lze nalézt na straně 13.
10. Viz publikace Itinéraires 79, str. 55-57; viz též L’affaire Pax en France, příloha Itinéraires 86.
11. Itinéraires 88, str. 14-18.
12. Dignitatis Humanae, 7. prosince 1965.
13. Deklarace o vztazích Církve s nekřesťanskými náboženstvími, 28. října 1965.
14. Unitatis Redintegratio, 21. listopad 1964.
15. Kaple, školy atd. byly založeny díky hrdinskému odporu abp. Lefebvra vůči apostazi koncilní církve. To vše je dnes ohroženo politikou biskupa Fellayho, jež usiluje o dohodu s modernistickým Římem.
16. Zde je to otázka tajných sil, které nás dnes utlačují. Bůh je nahradí vládou Krista Krále nad všemi národy.
17. Tento slib daný Naším Pánem je bezpochyby v souladu se slibem daným Naší Paní ve Fatimě 13. če rvence 1917: „Nakonec mé Neposkvrněné Srdce zvítězí.“
18. Jean Vaquie, La Bataille préliminaire, Paříž, Action Familiale et Scolaire (31 rue Rennequin, 75017), str. 1-2. Za přečtení stojí celá brožura. Za přílohu má Réflexions sur les ennemis et la manœuvre, od téhož autora. Je k dostaní u DPF (Diffusion de la Pensée Française).
19. P. R-Th Calmel O.P., Brève apologie pour l’Église de toujours, Maule, Difralivre, 1987, str. 50.
20. Poznámky učiněné sestrou Lucií a zaznamenané panem Johnem Haffertem, jedním z hlavních zakladatelů Blue Army, sebrané v roce 1946 a publikované v jeho díle Fatima, a Worldwide Apostolat, upraveného k vydání ve Francii Tequim v roce 1984, str. 17.

Zdroj: Dominicans of Avrillé

Překlad: D. Grof