Přiznání
Menzingenu (2015)
27.3.2015
P. Thomas Aquinas, OSB
Ačkoliv je tiskové
prohlášení Menzingenu z 19. března [stěžejní části viz v článku zde]
stručné, učí nás docela dost věcí. Mezi nimi zde nalézáme přiznání, že biskup
Williamson byl vyloučen z Bratrstva sv. Pia X. kvůli své opozici
k politice dohody biskupa Fellayho.
Až do teď Menzingen
hovořil o neposlušnosti: biskup Williamson byl nedisciplinovaný, špatný
podřízený, který neposlouchá obdržené příkazy. Nyní Menzingen přiznává pravý
důvod: „agresivní kritiku“ biskupa Williamsona, co se týká vztahů Menzingenu
s římskými autoritami. Totéž jako u biskupa Faureho. To je, kde selhali.
Aféru s dopisem
tří biskupů biskupu Fellaymu a jeho asistentům dotčení nestrávili
dobře. Pokud jde o vztahy s Římem, arcibiskup Lefebvre je také měl, ale
s nadějí, že se Řím vzpamatuje, že se obrátí. Ve skutečnosti byl
arcibiskup Lefebvre tím, kdo řídil rozhovory a činil to s nepřekonatelnou
jistotou, protože jeho kritériem byla Víra všech časů. Včetně toho, že když tak
činil, skoro upadl do římské pasti. „Zašel jsem příliš daleko,“ řekl.
Naopak u biskupa Fellayho
se vše děje zcela odlišným způsobem. Není to on, kdo řídí rozhovory. Není to
on, kdo má sílu říct Římu: „To já, obviněný, vás budu muset soudit.“ Ne, biskup
Fellay se neprezentuje jako soudce omylů Říma. Prezentuje se více jako viník „v
neregulérní situaci“, který se musí znovu začlenit do stáda a trpí, protože
„jeho“ Bratrstvo nenásleduje tohoto příkladu.
Dovolte nám se
zdůrazněním dodat: Soudit Řím? Není toto role představených a nikoliv
podřízených? Samozřejmě. Ale představení již svůj soud vynesli. Jsou jím Quanta
Cura, Pascendi,
Quas
Primas atd., které zavrhují liberální papeže. Je to Řím, Věčný Řím, který
již odsoudil neomodernismus a neoprotestantismus. Zdá se, že biskup Fellay to
zapomněl a dělá to zapomenutým se svou „viditelnou Církví dneška“.
Biskup Williamson stál
v cestě rozhovorům s Menzingenem. Představoval překážku. Dobře jsme
to věděli, ale generální dům [FSSPX] předkládal jinou verzi. Nyní to
přiznávají. Je to „agresivní kritika“ biskupa Williamsona proti jejich operaci
sebevražda, která byla příčinou jeho vyloučení. Už bylo načase, aby to
Menzingen řekl, a nyní tak nakonec učinil.
Nicméně Menzingen mylně
prezentuje tuto otázku, když říká, že tyto agresivní kritiky byly o
„jakýchkoliv vztazích s římskými autoritami“. Ne, to není pravda. Tyto
kritiky se týkaly začlenění do Říma, které by Bratrstvo vydalo pod jeho
modernistické a liberální jho, kterým se ďábel snaží dojít k tomu, co Gustavo
Corção
[brazilský katolický spisovatel – pozn. překl.] nazval „smrtelným hříchem“:
způsobit pád posledních pevností v jednom posledním monumentálním útoku na
Boha.
A učinit to, tomu jsme nemohli
propůjčit svou podporu. Ďábel nedosáhne svých cílů, protože Naše Paní dává
pozor: Ipsa conteret. Zde je naše naděje. Ona nezklame, budeme-li milostí Boží
věrnými: Fidelis inveniatur.
Zdroj: Non
Possumus
Překlad: D.
Grof