Msgr. Jean-Michel Faure: „Menzingen již není věrný
pravdě“ (2015)
Rozhovor pro
časopis RIVAROL
29.3.2015
V dlouhém
článku, který vyšel v RIVAROLu 26. března jsme psali o svěcení
francouzského kněze Jean-Michela Faureho z rukou Msgr. Richarda
Williamsona. Svěcení se událo 19. března v benediktinském klášteře
Santa Cruz (Sv. Kříže) v Nova Friburgo v Brazílii v oblasti Rio
de Janeiro.
Msgr. Faure,
který mimo jiné vysvětil dne 28. března, v předvečer Květné neděle,
v témže brazilském klášteře jednoho z mnichů na kněze, laskavě svolil
jen několik dní po své konsekraci odpovědět na otázky, které jsme mu položili,
za což mu patří náš dík.
Upozorňujeme,
jako to činíme vždy u takovýchto rozhovorů, že tázaný má plnou svobodu se
vyjadřovat, jak uzná za vhodné, a tím dává veřejnosti znát své názory, tyto se
však nemusí nijak shodovat s názory redakce.
***
RIVAROL:
Proč jste souhlasil, že Vás Msgr. Richard Williamson vysvětí 19. března
v Brazílii na biskupa?
Monsignore
Jean-Michel FAURE: Abych sloužil Církvi, pro slávu Boží, pro spásu duší. Biskup
má k tomu všemu plnou moc, pakliže zůstane věrným. Smyslem tohoto
předávání je udělování milosti svátosti svěcení a milosti svátosti biřmování. Msgr.
Williamson nemůže cestovat [sám] po celém světě.
R: Jste si
jistý, že se Bratrstvo sv. Pia X. sjednotí s Vatikánem?
Msgr. FAURE:
Tam, kde jde o dvě tajemství – milost boží a lidskou svobodu – tam není nic
jisté. Ale viděno lidskýma očima, dává Msgr. Fellay mnoho náznaků svého pevného
rozhodnutí docílit jednoty s koncilní církví, což se projevuje hlavně
návštěvami koncilních prelátů v seminářích a také nedávnými výroky Msgr.
Pozza po posledním biskupském svěcení.
R: Co
odpovíte těm, kteří Vám vyčítají, že jste s činem s tak závažnými dopady
nepočkali až se FSSPX s [koncilní církví] řádně sjednotí?
Msgr. FAURE:
Menzingen tlačí den za dnem čím dál více dobrých kněží, aby se posunuli
k tomuto katastrofickému splynutí, když například nutí bohoslovce FSSPX
přijímat [v seminářích] návštěvy ekumenických koncilních prelátů – a tedy je
obecně i přijímat za své.
R: Menzingen
odsoudil vaše [biskupské] svěcení ještě před tím než tak učinil sám Vatikán a
dokonce i mnohem ostřeji. Jakou odezvu to ve Vás vzbuzuje?
Msgr. FAURE:
Menzingenští mají strach. Ztrácejí svou autoritu, protože již nejsou věrni
pravdě.
R: Institut
Mater Boni Consilli [sedesvakantistický Institut Matky Dobré Rady – pozn.
překl.] (IMBC) vydal 20. března tiskové prohlášení, v němž Vaše svěcení
odsoudil jako svatokrádežné, nelegitimní a rozkolné, protože se uskutečnilo při
uznání Františka jako Kristova náměstka, ale přitom s neposlušností vůči
němu při svěcení bez papežského mandátu s cílem bojovat proti papežskému Magisteriu.
Co na takovou argumentaci odpovíte?
Msgr. FAURE:
V pravé katolické Církvi má Víra přednost před autoritou, protože
v důsledku existuje autorita jen proto, aby sloužila pravdě. Zajisté, papež
František řádně drží papežskou autoritu a nikdo jiný není ani nemůže být, pokud
[František] žije a neabdikoval, papežem, nicméně však [papež] neužívá svou
autoritu k službě pravdě, pravé Víře, a tudíž jej nemusíme před
Bohem poslouchat, ale musíme především poslouchat Boha.
R: Co
odpovíte na nařčení, že jste se utekli k „apokryfnímu římskému mandátu“, což
kritici považují za závažnou chybu?
Msgr. FAURE:
„Apokryfní“ římský mandát se nabízí, když je Víra v závažném nebezpečí.
R: Podřízenost
papeži je pro katolíky dogmatem víry. Bonifác VIII. ve své neomylné bule Unam
sanctam říká: „Vyhlašujeme a určujeme, že je pro každého člověka nutné ke
spáse, aby byl podřízen římskému papeži“. Jak můžete, za těchto podmínek, tvrdě
bojovat proti tomu, kdo sedí na Petrově stolci a zároveň jej uznávat jako
legitimní autoritu, náměstka Kristova, který má moc klíčů a věroučnou neomylnost?
Msgr. FAURE:
Podřízenost a poslušnost papeži nejsou bezpodmínečné, ale podmíněné – platí,
jestliže slouží Bohu službou Víře. Oddělit poslušnost od Víry, znamená donutit
ji ke službě lidem spíše než Bohu.
R: Jak může
někdo tvrdit, že všeobecný sněm (jakým se tváří být i Druhý vatikánský koncil)
je omylný a může učit bludy a omyly, když říkáte, že jej promulgoval pravý
papež a při vědomí toho, že všeobecný sněm, byl-li promulgován papežem, je
nutně neomylný (mimořádné Magisterium)?
Msgr. FAURE:
Sami koncilní papežové prohlásili, že dekrety Druhého vatikánského koncilu
nevyhlašují v rámci neomylného Magisteria. Chybí tedy jedna ze čtyř
podmínek pro neomylnost (úmysl papeže zavazovat celou Církev).
R: Jak může
někdo říkat, že nová mše a nové svátosti jsou jedem pro víru a zároveň tvrdit,
že byly legálně promulgovány Svatou Církví a náměstkem Ježíše Krista?
Msgr. FAURE:
Msgr. Lefebvre pouze říkal, že nová mše nesplňuje jednu ze základních podmínek
nutných k platnosti zákona: Je proti obecnému dobru. Stejný radikální
argument zdravého rozumu se uplatňuje u všech zdánlivých „zákonů“, které ničí
Církev.
R: Neobáváte
se, že toto již několikáté rozdělení mezi tradicionalisty odradí mnohé od křtu
a neoddálí je naprosto od víry a náboženské praxe?
Msgr. FAURE:
Vůbec se toho neobávám. Jak mi řekl jeden přítel: „Tato konsekrace zlomila
sevření Menzingenu a umožňuje věrným katolíkům v celém světě [volně]
dýchat.“ Proč? Protože se obnovuje katolická autorita, která je sjednocena
s katolickou pravdou.
R: Můžete
nám říci více o svých projektech ve Francii, o otevření semináře při konventu
v Avrillé?
Msgr. FAURE:
Tento projekt postupuje.
R: Co
odpovíte těm, kteří říkají, že jste již příliš starý (v srpnu 2015
čtyřiasedmdesátiletý) na to, abyste se stal biskupem, když biskupové (či spíše
ti, kdo jsou dnes na jejich místech) odcházejí do důchodu
v pětasedmdesáti?
Msgr. FAURE:
Nutit biskupy k demisi v pětasedmdesáti je revoluční hloupost, která
brání stáří, aby osvědčilo své zkušenosti. Katolická pravda potřebuje zajisté
nové, mladé obhájce, ale než je bude mít, spokojme se se starou gardou Msgr.
Lefebvra, která pochopila lépe než mnoho mladých.
R: Vznikla
polemika ohledně pohřbu vašeho otce v Argentině. Internetové stránky ve
španělském jazyce Vás obviňují, že jste Marrano
[španělsky mluvící Židé, kteří byli donuceni přijmout křesťanství, ale dále
praktikovali tajně judaismus]. Někteří duchovní, kteří tehdy byli kněžími –
jako Msgr. Morello, tehdy ředitel semináře v La Reja – tvrdí, že po
smrti Vašeho otce v Argentině vykonala nad ním Vaše rodina židovské
rituály a že to byl hlavní (i když ne jediný) důvod pozdějšího odchodu 25 bohoslovců
a osmi kněží ze semináře v La Reja. Co odpovíte?
Msgr. FAURE:
Třetího března 1986 mi donesli tělo mého otce kvůli nočnímu bdění u zesnulého.
Položili jej na mou postel a ne na zem, jak lživě tvrdí pomluvy sedesvakantistů.
Ať jmenují svědky! Já osobně mohu jmenovat abbé Canalea (FSSPX), který
odsloužil Requiem, abbé Ricarda Olmeda (FSSPX), seminární profesory, kteří
znají fakta a seminaristy, kteří jsou dnes kněžími. Abbé Schmidberger (FSSPX),
který byl jak na mši, tak na hřbitově a také členy rodiny Masuda, kteří byli
velkými dobrodinci semináře od jeho počátku a byli přítomni celou noc na
vigilii. Později přijali ve svém venkovském sídle oněch pětadvacet bohoslovců,
kteří utekli ze semináře na začátku sedesvakantistické rebelie v roce
1989. Můj otec je pohřben na malém seminárním hřbitově, kde se na jeho hrob
může každý podívat. Na zádušní mši byli bohoslovci a mnoho kněží i věřících. Na
tom všem nebylo nic zvláštního a nebyl důvod nic skrývat, ale lze v tom
hezky nalézt sedesvakantistickou logiku. Aby mohli říct, že Msgr. Faure je Žid:
Narodil jsem se v Alžírsku – v Alžírsku žije mnoho Židů. Takže musím
být Žid. Ale jelikož v Alžírsku je ještě mnohem více muslimů, nejsem spíše
Marrano-muslim? Proti těmto pomluvám
a směšným výmyslům mohu postavit dobře zpracovaný rodokmen, který mám
uložený ve Francii a který zveřejním, jakmile se vrátím do Francie.
Co se týče
krize v semináři Buenos Aires, musím říci, že jsem dorazil do Mexika 24.
září 1985, pět dní po hrozném zemětřesení, kdy jsem byl jmenován představeným
mexického distriktu, ale tato krize se odehrála až roku 1989 během sedesvakantistické
rebelie proti Msgr. Lefebvrovi. Ředitel (poznámka redakce: abbé Morello, dnes Msgr.
Morello), jeden z profesorů (poznámka redakce: abbé Medina) a další kněží
s těmito sklony přesvědčili polovinu bohoslovců v La Reja, kteří
v roce 1989 počkali na návštěvu abbé Schmidbergera, aby mohli hromadně
odejít ze semináře a připojit se k „semináři“, který založila skupina mexických
laiků. Byl to totální neúspěch: malá skupina těchto bohoslovců se pak uchýlila
do opuštěného kláštera nedaleko Cordoby v Argentině, pak se přesunuli do
okolí Lujanu a nakonec do El Boson (na jihu Argentiny). Je tedy evidentně
nesmyslem, že by takzvaný skandál ohledně pohřbu mého otce tři roky před těmi
událostmi, mohl bezprostředně způsobit odchod těchto pětadvaceti bohoslovců. Msgr.
Tissier tato fakta popsal ve svém životopise Msgr. Lefebvrea (strana 546, 2.
opravené vydání, nakladatelství Clovis, 2002).
R: Neobáváte
se, že se nacházíte, prominete-li mi, Monsignore, tento lidový výraz, mezi
dvěma mlýnskými kameny - „nalevo“ Bratrstvo sv. Pia X. a „napravo“
sedevakantisté? Obě strany vás obviňují, i když každá z jiných důvodů,
z rozkolu a ze sektářské a nekatolické mentality.
Msgr. FAURE:
Pro pána krále, existuje Pravda, která je nad všemi lidmi, ano nebo ne? Pokud
ano, tak do háje s liberály a do háje se sedevakantisty! Kvůli této
pravdě budeme dobrovolně mezi dvěma mlýnskými kameny. Kněz je člověk
k semletí, říkával Farář Arský!
R:
Odvoláváte se na Tradici. Ale kdo je autentickým vykladačem a garantem Tradice,
pokud ne papež a Magisterium? Jak se tedy dostat z této slepé uličky?
Msgr. FAURE:
Čtěte v Evangeliu sv. Jana. Naleznete tam dobrou dvacítku pasáží, kde
Ježíš, jako člověk, vyjadřuje svou naprostou podřízenost vůli svého Otce, který
je nad Ním a který je absolutní. Tuto pravdu a tuto vůli předat (tradidit) a to
je základ neomylnosti Tradice, která stojí tedy sama také nad papeži tím spíše,
že byla nad Ježíšem (jako člověkem). To je to, co ztratili ze zřetele všichni
konciliaristé a co nikdy neztratil ze zřetele Msgr. Lefebvre: správně chápaná
Tradice je mírou pro papeže a ne naopak. Zůstává tím, čím vždy byla, zcela
nezávislá na různých hloupostech [papežů].
Celý smysl a
síla svěcení z 19. března, je věrnost této Tradici. Ať nás Bůh zachová ve
věrnosti v ní skrze Přesvatou Panu Marii.
***
Odpovědi
získal Jérôme BOURBON.
Zdroj: Tradi
News
Překlad: Lapis
Reprobatus
