Komentář Eleison CDXXIII – Rozporuplní Římané? I (2015)

Komentář Eleison CDXXIII – Rozporuplní Římané? I (2015)

(423)

22. srpna 2015

ROZPORUPLNÍ ŘÍMANÉ? I

Dva římští duchovní si, zdá se, protiřečí v poznámkách, jež nedávno pronesli o vztazích mezi Římem a Bratrstvem sv. Pia X., jedním vysvětlením tohoto rozporu však může být to, že Řím hraje na Bratrstvo starý policejní trik. Skrze obvyklý postup stylu „dobrý polda, zlý polda“, kdy policie chce ze zločince získat doznání, je nejprve poslán drsný policista, aby zločince zbil až je ve velmi žalostném stavu a vyžaduje veškerý soucit. Pak je poslán opravdu milý policista překypující soucitem, který zločince často přiměje otevřít se a doznat svůj zločin.

„Zlým poldou“ by v tomto případě nebyl nikdo menší než prefekt Kongregace pro nauku Víry kardinál Müller, který počátkem tohoto měsíce v rozhovoru pro katolisch.de, oficiální webové stránky Německé biskupské konference, řekl o dohodě Řím-FSSPX, že: „Neexistuje žádný podstatný nový vývoj. Svatý otec si přeje, abychom se nadále snažili „con tenacia e pazienza“ – „s houževnatostí a trpělivostí“. Nezbytným předpokladem pro úplné smíření je podpis věroučné preambule, aby byla zaručena plná shoda v podstatných otázkách Víry. V minulých měsících došlo ke střetům různých cest, které byly zamýšleny k posílení vzájemné důvěry.“

Zde je jasně řečeno, že FSSPX bude muset podepsat věroučný text přijatelný pro neomodernistický Řím, pokud chce dohodu s Římem. Kardinál je také „zlým poldou“, když prozrazuje, že existovalo „střetávání různých cest“ mezi Římany a FSSPX „k posílení vzájemné důvěry“. Nebo je FSSPX šťastné, že Řím vrhá denní světlo na jinak neznámé kontakty? Přesto, kdo z těch, kteří mají katolickou víru, je znovu ujištěn vzájemnou důvěrou, která se ustavuje s neomodernisty? Nyní však přichází „dobrý polda“.

Na počátku tohoto roku navštívil biskup Athanasius Schneider dva semináře FSSPX „aby vedl diskuzi o specifickém teologickém tématu se skupinou teologů FSSPX a s Jeho Excelencí biskupem Fellayem“. Právě nedávno vedl rozhovor s hispánským webem Rorate Caeli en español, v němž se mezi jinými věcmi příznivě vyjádřil o těchto návštěvách. S ním samotným jednali se srdečnou úctou a on všude kolem pozoroval úctu k úřadujícímu pontifikovi, papeži Františkovi. Po svých návštěvách neviděl „žádné vážné důvody upírat kněžím a věřícím FSSPX oficiální kanonické uznání a naopak by měli být přijati, jací jsou.“ Biskup Schneider potvrdil, že neviděl žádný věroučný problém v cestě dohodě, když se bagatelizuje důležitost Druhého vatikánského koncilu: koncil byl primárně pastorační a příznačný pro svou dobu, řekl.

Kdo tedy reprezentuje skutečný Řím? Kardinál Müller nebo biskup Schneider? Určitě oba. Není-li postup stylu „dobrý polda, zlý polda“ vědomý, je určitě instinktivní. Řím si tím, že si ponechává svou volbu otevřenou, může nadále hrát s FSSPX jako s rybou, navinout ji, povolit, vyvolat naděje a pak je zmařit, povolit vlasec a znovu a znovu jej přitáhnout až se nakonec [háček] zasekne. Bohužel se lze domnívat, že skrze „střetávání se“ mají vůdci FSSPX spoluvinu na této hře Říma.

Kyrie Eleison

Zdroj: The St. Marcel Initiative

Překlad: D. Grof