pondělí 16. července 2018

Komentář Eleison DLXXIV – Umělá inteligence? – I (2018)


Komentář Eleison DLXXIV – Umělá inteligence? – I (2018)
(574)
14. července 2018
UMĚLÁ INTELIGENCE? – I
Zdá se, že se v současnosti stále více mluví o AI neboli o umělé inteligenci. Jinak řečeno, tolik lidí je tak ohromeno mimořádným pokrokem ve vývoji počítačů a strojů řízených počítači v posledních letech, že vážně zvažují, že čím dál více normálně lidských, a dokonce i Božích, úkolů převezmou počítačoví roboti. Kdokoliv se zrnkem zdravého rozumu ví, že existují striktní omezení toho, čeho jsou stroje schopné, ale každý takový člověk také ví, jak je tento zdravý rozum dnes rozleptáván novým světovým pořádkem, který má hlavní stálý zájem na užívání svých médií, politiky, vzdělávání atd. atd., aby lidi stále více odtrhával od reality, aby mohli být o to snadněji ovládáni. Je čas si zopakovat několik velmi prostých základních fakt.
Všechno jsoucno spadá do jedné ze šesti kategorií: v podřízeném postavení vůči Bohu Stvořiteli existuje pět uspořádaných kategorií Jeho stvoření: andělé, lidé, zvířata, rostliny a nerosty. Těchto pět kategorií se od sebe jasně liší, i když se televizní programy co nejlépe snaží tyto rozdíly setřít, zvláště mezi lidmi a zvířaty. V realitě jsou tyto rozdíly jasné. Počínaje odzdola:
Nerost pouze existuje, protože v sobě nemá žádný princip nebo původ života nebo hnutí.
Rostlina existuje i žije, protože sama od sebe přijímá [potravu] (např. vodu), roste a reprodukuje se.
Zvíře má v sobě všechny tyto tři schopnosti, ale také cítí, jinými slovy, skrze některé nebo všech pět smyslových vloh (zrak, sluch, čich, hmat a chuť) má smyslové poznání věcí vně sebe.
Člověk má všechny tyto tělesné schopnosti nebo vlohy zvířat a rostlin, ale také s anděly sdílí duchovní vlohy myšlení a vůle, jinak řečeno, má cítění a rozum, což znamená schopnost myšlení poznávat v rámci konkrétních vjemů jejich univerzální podstaty, a schopnost vůle přát si v souladu s tím, co jeho myšlení poznalo. Tyto dvě vlohy nemá žádné zvíře (když se zvíře chová se zdánlivou inteligencí, jako například včela, je to pouze díky zvířecím instinktům zasazeným do něj jeho vrcholně inteligentním Stvořitelem).
Andělé mají myšlení a vůli, ale ne žádné tělesné vlohy živočichů, protože andělé jsou čistě duchovní. (Živočišné vlohy cítění-poznávání a cítění-toužení všechny zahrnují hmotu, která u andělů chybí.)
Skutečně lidské, nebo lidské jako takové, je to, co mají lidé a nemají to ani zvířata, rostliny nebo nerosty. Všechny stroje jsou však čistě anorganické a v podstatě, tj. svou podstatou, neživé. Při vší své komplikovanosti přesto nemají žádný princip nebo původ života nebo hnutí v rámci sebe. Jakýkoliv jejich pohyb, například skrze elektriku, je z vnějšku. Z toho plyne, že počítače nemají žádné vnitřní chápání jakékoliv skutečně lidské aktivity, která jim jako lidská zcela uniká. Vše, co mohou dělat, je, z vnějšku registrovat to, co je pozorovatelné a spočítatelné v lidském chování, a chrlit statistiky a kalkulační tabulky, tj. čísla, v nichž jsou dobré. Churchill – který nebyl žádný světec, ale byl lidským politikem – však řekl: „existují lži, zatracené lži a statistiky“. A proč statistiky lžou, ne-li proto, že jim podstatně lidské uniká?
Zde je příklad. V New Yorku možná před 15 lety skupina počítačových odborníků sestavila počítač Deep Blue, aby hrál šachy proti Kasparovovi, mistru světa v šachách. Jestliže existuje hra vhodná pro počítače, pak jsou to šachy, protože když může někdo zpracovat miliardy alternativních tahů za pár minut nebo sekund, může přijít s nejlepším tahem, který neponechává nic náhodě. A hádejte co? Po několika hrách museli odborníci ten počítač resetovat, aby reagovali na to, jak Kasparov hrál! Počítače nemají žádný vnitřní život nebo popud, nemohou myslet mimo schránku naprogramovanou do nich, nemohou nijak reagovat na jakoukoliv eventualitu vně jejich schránky – sada a zápas pro lidi!
Kyrie Eleison
Překlad: D. Grof