Komentář Eleison DLV – Obhajování Menzingenu – II (2018)
(555)
3. března
2018
OBHAJOVÁNÍ MENZINGENU – II
Někteří
čtenáři těchto „Komentářů“ nepochybně nemají tolik zájem číst si o tom, co se
jim zdá pouze interním hašteřením mezi relativně nemnoha katolickými kněžími.
Ať si dají takoví čtenáři pozor, aby nepropásli důležitost tohoto „hašteření“.
Náboženství řídí svět, protože Bůh existuje, a to, jak se lidé k němu
(náboženství) staví, určuje, jak se staví ke svým bližním (politika). Katolická
Církev řídí náboženství, protože od Kristova Vtělení je katolicismus jediným
náboženstvím založeným jediným pravým Bohem. A katolická Tradice řídí
katolickou Církev, protože tato Církev je ve své podstatě tak neměnná, jako je
Sám Náš Pán. A Bratrstvo sv. Pia X. bylo 42 let (1970-2012) v přední linii
obrany katolické Tradice, protože to byla jediná celosvětová katolická
organizace účinně vzdorující zrádné modernizaci Církve ze strany Druhého
vatikánského koncilu. Proto se všech živých lidí, ateistů nebo protestantů nebo
konciliaristů, zvláště kněží a stoupenců FSSPX, týká problém nevěrnosti vůči
katolické Tradici v rámci FSSPX. Čtěte všichni dál!
Další
zastánce Menzingenu, pater B., se vložil do věci, aby hájil politiku
znovuspojení s koncilním Římem – nazývejme je rekonciliaristé –
s článkem v oficiálním měsíčníku FSSPX v USA. Od té doby, co
Druhý vatikánský koncil oddělil katolickou autoritu od katolické Tradice, která
[autorita] existuje pouze, aby ji [Tradici] bránila a zachovávala, všichni
katolíci jsou nutně více či méně schizofrenní – buď následují autoritu a
opouštějí Pravdu, nebo následují Pravdu a opouštějí autoritu, nebo si volí
některou z celé řady kombinací mezi tím.
Zakladatel
FSSPX, arcibiskup Lefebvre, si zvolil Pravdu, ale zachovával tolik úcty
k držitelům katolické autority, kolik bylo slučitelné s věrností k Pravdě,
a výsledkem bylo, že zakoušel vážné pronásledování a odsuzování od všech
katolíků, kteří více méně upřednostňovali autoritu. Naopak, jeho nástupci na
čele jeho Bratrstva jej chtějí vzít zpět pod koncilní autoritu, takže od roku
2012 je Bratrstvo oficiálně příznivě nakloněné smíření. Tímto přechodem FSSPX
od Pravdy Zakladatele zpět ke koncilní autoritě naplnili Bratrstvo schizofrenií
a dali vznik hnutí „Odporu“ vůči jejich „rekonciliarismu“.
Ve většině
svého článku je pater B. ve svých principech katolický, ale na konci je rekonciliaristický
při jejich aplikaci. Proto, aby pomohl současnému rekonciliaristickému generálnímu
představenému Bratrstva, aby byl v červenci znovu zvolen, napadá „Odpor“
nikoliv kvůli jeho lnutí k Pravdě, která je jeho silným bodem, ale za jeho
odstup od katolické autority v Římě i v Menzingenu. A tak, říká pater
B., je „Odpor“ kvůli svému vlastnímu „klidu a pohodlí“ v nebezpečí toho,
že ignoruje papeže a neuznává jeho autoritu, zatímco Menzingenu odpírá
patřičnou úctu a poslušnost, a tím, že kritizuje každé vyřčené slovo
generálního představeného, rozsévá nedůvěru a blokuje cesty milosti.
Ale,
důstojný otče, mezi svými katolickými principy vy sám uznáváte primát Víry.
Druhý vatikánský koncil byl pohromou pro Víru tím, že se snažil postavit
moderního člověka na místo Boha. Proto jsou konciliarismus a rekonciliarismus
oba katastrofální a oficiální představitelé Říma i současný generální
představený Bratrstva se mají posuzovat podle toho. A on nesmí být nahrazen dalším
rekonciliaristou. Problémem není „Odpor“, který neignoruje papeže a zajisté
neusiluje o vlastní klid a pohodlí, protože je pro katolíky vysoce nepohodlné
být zbaven vší rozpoznatelné podpory katolických oficiálních představitelů
nahoře. Proto „Odpor“ ani neupadá do „ve své podstatě schizmatického postoje“,
ani neničí cesty milosti. Problémem je koncil způsobující schizma, koncil
otravující papeže a koncil dusící milost Ježíše Krista. Současný generální
představený nesmí být znovu zvolen, jestliže má něco z pravého Bratrstva
přežít.
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
