Fellay, František a fraška (2014)

Fellay, František a fraška (2014)

D. Grof

Motto: „Toto píšu jako poučení pro všechny. V den, kdy FSSPX opustí ducha a pravidla svého zakladatele,bude ztraceno.“ (P. Ludovic Barrielle, blízký spolupracovník arcibiskupa Lefebvra, 1982)

***

V posledních dnech proběhla katolickými médii zpráva o setkání biskupa Fellayho, generálního představeného FSSPX, a papeže Františka, která opět vzrušila svět katolické Tradice a vyvolala další vlnu emocí nejen ve světě, ale i u nás. Navzdory tomu se pokusím na fakta jednotlivých verzí tohoto příběhu střízlivě podívat a prozkoumat, co jsme se nakonec reálně dozvěděli. Podotýkám, že si nikterak nečiním nárok na absolutní pravdu, na druhou stranu tvrdím, že ten, kdo se a priori brání přemýšlet nad fakty, i kdyby měl nakonec dojít k jinému závěru než autor článku, se dobrovolně uzavírá do myšlenkového ghetta, které zavání sektářskou mentalitou.

Verze Rorate Caeli

Jak již v českém prostředí informoval REX! (zde) či Ecclesia blog (zde), dne 10. května 2014 publikoval renomovaný blog Rorate Caeli  informace o schůzce papeže Františka s generálním představeným FSSPX  biskupem Fellayem (zde). Dle exkluzivní informace tohoto zpravodajsky spolehlivého blogu se setkání odehrálo v Domus Sanctae Marthae někdy v období posledních „několika měsíců“. S ohledem na ochranu svého zdroje však Rorate Caeli odmítnul sdělit přesné datum setkání a jména všech zúčastněných osob.

V témže článku blog dále uvedl, že nešlo o čistě náhodné setkání, ale o připravenou audienci. Setkání mělo být sice krátké, ale srdečné. Dále bylo sděleno, že „papež má skutečný zájem o vyřešení této situace“. Tutéž informaci večer téhož dne potvrdil další věrohodný zdroj Il Sismografo.

Rorate Caeli o den později zprávu aktualizoval s odvoláním na jiná média a uvedl, že biskup Fellay Vatikán navštívil spolu s P. Pflugerem a P. Nélym, tj. s oběma svými asistenty, s tím, že při této příležitosti byli oba asistenti přítomni na Novus Ordo mši sloužené papežem Františkem. Následně měl dle této zprávy poobědvat biskup Fellay s arcibiskupem Guidem Pozzem, sekretářem Papežské komise Eclessia Dei, a arcibiskupem Di Noiou, pomocným sekretářem Kongregace pro nauku Víry. Po jídle se měl biskup Fellay krátce setkat s papežem.

Verze Vatican Insider

11. května zveřejnil „vatikanista“ Andrea Tornielli na Vatican Insider další verzi události (zde). Dle této zprávy se schůzka podle všeho konala v posledních týdnech roku 2013. Biskup Fellay byl pozván na oběd do Domu sv. Marty arcibiskupem Guidem Pozzem a arcibiskupem Di Noiou. Na setkání byl přítomen P. Pfluger a P. Nély, asistenti biskupa Fellayho. Dle této verze papež seděl v jídelně u svého obvyklého stolu, Fellay, jeho asistenti a arcibiskupové Pozzo a Di Noia seděli u jiného stolu. Když papež František po obědě vstal od stolu, generální představený FSSPX také vstal a přistoupil k papeži, poklekl a požádal o požehnání.

„Jejich setkání tedy bylo krátké,“ pokračoval Tornielli. Nejednalo se o audienci. Věc shrnuje tak, že „...by bylo mylné přisuzovat této epizodě příliš mnoho významu, pokud jde o potenciální vývoj v lefebvristické situaci.“ A končí tímto komentářem:

„Msgr. Fellay asi není příliš šťastný ohledně rozhodnutí Rorate Caeli prozradit tyto zprávy. Je dobře známou skutečností, že v jeho bratrstvu existují různé proudy, některé z nich jsou radikálnější... Zdá se, že je tento švýcarský prelát, druhý nástupce Msgr. Lefebvra, otevřenější dialogu, když je v Římě. Ale zpátky v Menzingenu musí čelit radikálnějšímu křídlu v rámci své skupiny.“

Oficiální verze FSSPX

Vzhledem k pozdvižení jaké výše zmíněné zprávy, okamžitě přejaté dalšími médii, vyvolaly, bylo vedení FSSPX nuceno se k věci vyjádřit, což v pondělí 12. května učinilo oficiálním prohlášením zveřejněným na www.dici.org.

V tomto prohlášení nejprve shrnuje zprávy, které se v médiích objevily, a následně přináší tyto informace:

P. Pfluger a P. Nély nikdy papežovu privátní mši nenavštívili. 13. prosince 2013 biskup Fellay a jeho asistenti odjeli do Říma na neformální setkání, jež si vyžádala Komise Ecclesia Dei. Po rozhovoru pozval arcibiskup Pozzo své protějšky na oběd do Domu sv. Marty, kde se k nim připojil arcibiskup Di Noia. Stolování se odehrávalo ve velkém refektáři, kde kromě jiných hostí denně jí také papež.

Arcibiskup Pozzo v určitý moment trval na tom, že biskupa Fellayho představí papeži, který refektář právě opouštěl. Došlo na krátkou výměnu, kdy papež František řekl biskupovi Fellaymu obvyklou zdvořilostní formuli: „Jsem velice rád, že vás poznávám.“ Na to biskup Fellay odpověděl, že se hodně modlí (sic) a papež jej požádal, aby se modlil i za něj.

Prohlášení končí citací z rozhovoru, který biskup Fellay poskytnul pro Le Rocher (vydání z dubna-května 2014), kde byl tázán, zda Řím učinil oficiální krok k obnovení kontaktu. Biskup Fellay odpověděl: „Řím učinil ‘neoficiální‘ krok k obnovení kontaktu s námi, ale nic víc a já jsem nepožádal o audienci, jako jsem to učinil po zvolení Benedikta XVI. ... Někteří z mého blízkého kontaktu s Římem v roce 2012 dovozují, že považuji za nezbytné kanonické uznání jakožto nejvyšší princip. Uchování Víry a naší tradiční katolické identity je podstatné a zůstává naším prvním principem.“

Tím oficiální prohlášení FSSPX končí.

Co jsme se vlastně dozvěděli?

První věcí, kterou jsme se dozvěděli je, že přestože biskup Fellay všude prohlašuje, že od roku 2012 nadále nepracuje na znovusjednocení či nějaké formě dohody s neomodernistickým Římem, opět proběhlo přinejmenším jedno neveřejné jednání s římským autoritami zakončené společným obědem. Ještě nedávno jsme měli v oficiálních materiálech FSSPX možnost číst prohlášení podobná tomuto:

„O jednání s Římem [biskup Fellay] řekl, že ujednání, o kterém se jednalo v roce 2012, by bylo pro nás sebevraždou ... proto ukončil další jednání a ... celá věc byla definitivně uzavřena na generální kapitule.“ (P. Stritzko, Informační leták FSSPX č. 137, duben-květen 2014)

Nyní zde máme oficiálně potvrzené setkání vedení FSSPX s představitelem Komise Ecclesia Dei, které prokazuje opak. Je proto otázkou, zda kněží FSSPX vědí, co činí jejich vedení.

Dále máme potvrzenu informaci o schůzce kompletního vedení FSSPX s oběma vatikánskými preláty na setkání, které bylo čistě „neformální“. Bylo-li neformální, o čem spolu hovořili? O vítězství Juventusu Turín v italské fotbalové lize? O lyžování ve švýcarských Alpách? O tom, zda by tito preláti nemohli pro vedení FSSPX od papeže Františka sehnat kontakt na jeho prověřeného taoistického léčitele (viz zde)? Nebo co vlastně bylo náplní tohoto setkání?

Dalším potvrzeným faktem je, že biskup Fellay a jeho asistenti poobědvali s oběma římskými preláty v refektáři, kde denně jí také papež, a setkání s ním je prezentováno jako zcela „náhodné“. Takové tvrzení je spíše úsměvné, zvláště v kontextu citace oficiálního prohlášení FSSPX, že arcibiskup Pozzo „trval na tom, že biskupa Fellayho představí papeži“.

Za další, oficiální prohlášení FSSPX cituje rozhovor, v němž se říká, že „Řím učinil neoficiální krok k obnově kontaktů s námi“. Tři nejvyšší představitelé FSSPX se přinejmenším jednou setkají s nejvýše postaveným členem Komise Ecclesia Dei a vysoce postaveným členem Kongregace pro nauku Víry a je to považováno za „neoficiální“?

Opomenout nelze ani podstatnou věc, na níž se zapomíná a od níž nás oficiální prohlášení FSSPX nenápadně odvádí. O těchto dalších kontaktech s neomodernistickým Římem jsme se oficiálně dozvěděli až poté, co nějaké – možná nepřesné – informace o nich unikly na veřejnost. Jinak bychom dodnes nejspíš o ničem nevěděli.

Některé zdroje navíc uvedly, že jednání se účastnil i P. Emmanuel De Taveau, exponent skupiny GREC (základní informace o GREC viz zde), což by bylo znepokojivé, známe-li poslání této skupiny. Ať tomu tak bylo nebo ne, existuje vcelku odůvodněná obava, že ve skutečnosti toho zůstává daleko více, co jsme se nedozvěděli. Taková utajená či poloutajená jednání biskupa Fellayho a nejužšího vedení FSSPX jsou v zásadním rozporu s tím, jak jednal arcibiskup Lefebvre. Je jedno, jak se to kdo bude snažit zdůvodňovat, ale je to přesně takhle prosté. Největší zrady se tím vedení FSSPX dopouští na těch, kteří mu stále věří.

Závěr

V dopise tehdejšímu papeži Benediktu XVI. datovaném 17. června 2012 biskup Fellay ohledně preambule píše: „Bohužel v současném kontextu Bratrstva nebude nové prohlášení přijato.“ Dále zmiňuje, že předpokládal, že sporné věroučné otázky budou odloženy na pozdější dobu, aby bylo dosaženo dohody. „Plně zamýšlím, jak jen umím nejlépe, nadále prosazovat tuto cestu k dosažení nezbytných vyjasnění,“ píše dále biskup Fellay. Jeho zklamání, že nedošlo k praktické dohodě, je neskrývané, stejně jako je pevné vyjádření jeho odhodlání prosazovat nějaké „praktické“ řešení i v budoucnu. Připomeňme si v této souvislosti také to, že biskup Fellay se principu praktické dohody jako takové nikdy veřejně nezřekl. Postojem arcibiskupa Lefebvra však bylo, že není možná žádná praktická dohoda před dohodou věroučnou.

Přesto nám však byly a jsou sugerovány informace, že „...celá věc byla definitivně uzavřena na generální kapitule“. Evidentně tomu tak není.

Když biskup Williamson v nedávném Komentáři Eleison (zde) s odvoláním na slova P. Nélyho informoval o tom, že „modernisté v Římě nabízejí Bratrstvu ‘uznání tolerance‘ bez potřeby jakékoliv formální dohody nebo podepsaného dokumentu, jaký uvnitř FSSPX na jaře a počátkem léta 2012 vyvolal takový odpor vůči dohodě s Římem“, mnozí se k tomu vyjadřovali s despektem nebo dokonce pohrdlivě. V tomtéž Komentáři také biskup Williamson citoval slova biskupa Fellayho, jež nedávno pronesl k seminaristům v Zaitzkofenu: „...jestliže nám Řím nabídne uznání tolerance...to by bylo dobré“.

Mnozí jsme si tehdy kladli otázku, na základě čeho tato slova biskup Fellay v Zaitzkofenu pronesl. Ve světle posledních zpráv v médiích a koneckonců i oficiálního a okolnostmi vynuceného prohlášení FSSPX dostávají tato slova zcela jiný rozměr. Oficiální prohlášení FSSPX lze totiž považovat jen za další snahu minimalizovat škody, které únikem těchto informací vznikly.

Možná měl pravdu pan prior Stritzko, když před časem takřka triumfálně napsal: „Názor Msgr. Williamsona, že do několika měsíců po generální kapitule dojde k dohodě, protože je vše tajně dojednáno, se via facti nepotvrdil.“ (Informační leták FSSPX č. 137, duben-květen 2014)

Jistě, tento názor se v uváděném časovém horizontu nepotvrdil (přičemž pomíjím fakt, že došlo k výměně úřadujícího papeže), ale potvrdilo se, že jednání probíhají dál nebo se o ně usiluje, přičemž kněží FSSPX ani obyčejní věřící o nich informováni nejsou. Když budu parafrázovat slova z Vatican Insider, biskup Fellay zcela jistě „není příliš šťastný“ ohledně rozhodnutí Rorate Caeli zveřejnit tyto zprávy. Je to vcelku pochopitelné, představuje to totiž další komplikaci ve zjevně utkvělé představě biskupa Fellayho o nalezení jakéhokoliv modus vivendi s neomodernistickým Římem.

Je také logické, že biskup Fellay by byl opravdu hloupý, kdyby se tak brzy po bouři nevole, kterou vyvolala jeho Věroučná preambule (zde) v řadách kněží FSSPX a mnoha věřících, pokoušel uzavřít jakoukoliv psanou dohodu s Římem, a to tím spíše za současné konstelace ve Vatikánu. Ovšem jeho vlastními slovy vyjádřeno: „...jestliže nám Řím nabídne uznání tolerance...to by bylo dobré“. Elegantně by se tím věc vyřešila i bez podpisu čehokoliv.

Jak jsem již psal, je reálné, že výprodej FSSPX ještě neskončil a je také možné, že vedení z Menzingenu se dopouští dalšího podvodu na svých kněžích a vede nová utajená jednání s neomodernistickým Římem, o nichž jsme se dozvěděli více méně náhodou. To si jistě uvědomuji nejen já, ale dobře to vědí i ti, kteří svou obavu z toho, co činí vedení FSSPX nepřiznají. Shodou okolností v den, kdy jsem začal tento článek psát, přišla další příznačná zpráva, že FSSPX vypovídá veškeré dosavadní vztahy s tradičními dominikány z Avrillé, těmi dominikány, jejichž teologicky fundované články byly po léta proslulé.

Základní otázkou, kterou si tedy musíme vzhledem k informacím, které unikly, položit, je:

Kolik z toho, co se skutečně odehrává v zákulisí, vedení FSSPX přiznalo?

Celý tento příběh tak ze všeho nejvíc připomíná frašku...