(364)
5. července
2014
KARDINÁL PIE II
Citát
kardinála Pieho z minulého týdne (srovnej KE 363) pokračoval přesně následovně:
„Co mají
všichni praví křesťané, všichni dobří lidé, všichni světci, všichni lidé
s nějakou vírou a odvahou dělat v takové krajnosti, v tak žalostném
stavu věcí, kdy převládlo zlo ve světě, který bude brzy pohlcen plameny? Když
zápasí se situací zřetelně bezvýchodnější, než kdy jindy, s dvojnásobným
úsilím skrze svou horlivou modlitbu, svou aktivní prací a svým neohroženým
bojem, budou říkat: Ach, Bože, Otče náš,
jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé jako v nebi tak i na zemi, přijď
království tvé jako v nebi tak i na zemi, buď vůle tvá jako v nebi
tak i na zemi! Jako v nebi tak i
na zemi! A stále si budou mumlat tato slova, zatímco sama země pod jejich
nohama bude mizet.
„A jen
jednou za čas, po děsivé vojenské katastrofě, celý římský senát a oficiální
státní představitelé všech hodností byli viděni, jak vycházejí, aby se setkali s poraženým
konzulem a blahopřáli mu k tomu, že neztratil naději v římskou republiku;
stejně tak nebeský senát, všechny kůry andělů, všechny hodnosti blahoslavených
vyjdou, aby se setkali se šlechetnými bojovníky Víry, kteří bojovali do hořkého
konce a proti očekávání v naději věřili.
„A pak se
onen nemožný ideál, že se vyvolení všech věků zarputile snažili, stane
skutečností. Při tomto druhém a posledním příchodu Syn předá Království tohoto
světa Bohu svému Otci, moc zla bude navždy svržena do hlubin propasti; cokoliv,
co se odmítlo přizpůsobit a začlenit v Boha skrze Ježíše Krista skrze
víru, lásku a poslušnost zákona, bude uvrženo do stoky věčné špíny. A Bůh bude
žít a vládnout navždy, nejen v souladu se svou přirozeností a ve
společenství tří Božských osob, ale také v plnosti Mystického Těla svého
Vtěleného Syna a v naplnění společenství svatých!“
Milí
čtenáři, mělo by teď být zřejmé, že kardinál Pie nebyl kvůli temnotě své vize
budoucnosti žádným defétistou. I když naprosto jasně viděl lidsky beznadějnou
situaci, do níž se lidstvo samo dostávalo, stejně jasně rozlišoval lidský
pohled od Božího: mnoho lidí se v 19. století stavělo proti Všemohoucímu
Bohu a stávalo se satanovými pěšáky a potravou pro jeho hrozivé peklo, nicméně
se zároveň dosahoval nádherný Boží záměr, aby duše vyvolených, kteří se
rozhodli milovat jej a sloužit mu, přišly do nebe. A skutečně, „těm, kdož
milují Boha, všechno napomáhá k dobrému“ (Řím. VIII, 28).
V roce
2014 můžeme snadno pustit ze zřetele Boží záměr tím, že příliš lidsky přemýšlíme
o zlu narůstajícímu všude kolem nás. Božím záměrem však není zachránit
civilizaci, jestliže si ji lidé přejí zničit. Jeho záměrem je přivést duše do
nebe skrze jeho Syna Ježíše Krista a tomuto záměru může docela dobře sloužit i
zhroucení civilizace a všech pozemských přání a nadějí, aby přimělo rozum a
srdce lidí povznést se nad světské ohledy. Bůh nás nestvořil jen pro tento
krátký život, ani pro tento zkažený svět, „neboť zde nemáme trvalou vlast, ale
hledáme budoucí“ (Žid. XIII, 14).
Kyrie Eleison
Zdroj: http://www.dinoscopus.org
Překlad: D. Grof
