Skrze ně svítí slunce (2015)

Skrze ně svítí slunce (2015)

Kázání P. Martina Fuchse v Praze 15. listopadu 2015

Jedna matka navštívila vesnický kostel se svým malým synem Petrem a odpovídala na jeho otázky o gotických oknech, skrze něž svítilo slunce: „Mami,“ zeptal se, „kdo je tohle?“ – „To je Ambrož, světec,“ odpověděla. – „A tohle?“ – „To je svatá Alžběta. Pomáhala chudým a nemocným lidem.“ – „A tohle?“ – „To je svatý Petr, první papež, který je také svatý.“ A takto pokračovali od okna k oknu.

O několik dní později se učitel zeptal dětí: „Jakým člověkem je světec?“ Petřík odpověděl: „Světec je člověk, skrze nějž svítí slunce.“

Jaká vynikající odpověď! Světec je člověk, skrze nějž svítí Boží světlo, člověk, který opravdu následoval Krista.

Jaký je pojem světce v katolické Církvi?

Světec je katolík, jehož jméno je vepsáno (zaznamenáno) na seznamu Božích přátel kvůli jeho heroickým ctnostem a zázrakům, které Bůh po světcově smrti učinil pro jeho oslavu. Protože je světec příkladem a odkazuje na pravou Církev, musí být katolíkem. Protestanti a anglikáni nemohou být svatořečeni.

V Písmu svatém jsou křesťané často nazýváni světci. Svatý Pavel například ve svých listech říká: „Všichni svatí tě zdraví.“ (2 Kor 13:12) a o sobě: „Mně, nejmenšímu ze všech svatých...“ (Ef 3:8).

Dogmaticky řečeno, všichni křesťané, kteří jsou ve stavu posvěcující milosti, jsou nazýváni svatými. Proces svatořečení se otevírá v diecézi, v níž křesťan zemřel v pověsti svatosti. Když je proces otevřen, zesnulý je nazýván „sluhou Božím“.

Světci musí mít Božské i mravní ctnosti v heroickém stupni. Zvláštní pozornost se věnuje profesním ctnostem (zda soudce vynášel spravedlivé soudy, zda byl mnich poslušný, zda byl biskup věrný katolické nauce atd.).

Když je toto šetření úspěšně dokončeno, sluha Boží může být nazýván „Ctihodným“.

V současnosti se musely stát alespoň dva zázraky na přímluvu tohoto světce od jeho smrti před tím, než může být proces svatořečení otevřen. Zázraky, jež světec vykonal během svého života, budou zaznamenány, ale dle Písma svatého nepostačují: „Mnozí mi řeknou v onen den: ´Pane, Pane, copak jsme v tvém jménu neprorokovali a v tvém jménu nevymítali zlé duchy a v tvém jménu nečinili mnoho zázraků?´ A tehdy jim prohlásím: Nikdy jsem vás neznal, pryč ode mne, pachatelé nepravosti!“ (Mt 7:22)

Po přešetření ctností a prozkoumání jednoho zázraku bude sluha Boží blahořečen. Když je blahořečen, může být v omezené míře veřejně uctíván na obrazech, relikviích a v modlitbách.

O něco později, když se udál druhý zázrak, přistoupí papež ke svatořečení. Sluha Boží pak může být uctíván na obrazech, relikviích a v modlitbách na celém světě.

Kristus nás vyzývá, abychom jej napodobovali a světci si to během svého života uvědomovali. Existují však některé věci, které nesmíme napodobovat:

1. Světci spáchali hříchy svou vlastní vinou, ale litovali jich! Tyto hříchy nesmíme napodobovat.

Kristus pokáral svatého Petra, když nepřijímal utrpení Vykupitele.

Pokáral svatého Tomáše za jeho nevíru a stejně tak i bratry Jana a Jakuba za jejich přílišnou horlivost. (Lk 9:55)

Svatý Hieronymus pokáral svatou Pavlínu pro její zatvrzelost při vnějším umrtvování.

Svatá Marie Magdalena a také svatá Marie Egyptská žily před svým obrácením po léta jako prostitutky.

2. Světci byli v omylu a hřešili bez viny.

Někteří světci Starého zákona byli v omylu týkajícím se manželství a měli několik manželek najednou: Abrahám měl dvě manželky, Jakub čtyři, David dvě a Šalamoun takřka nepočítaně manželek.

Noe se opil, protože ještě neznal účinky vína (Gen 9:21)

David věřil, že by mohl v případě potřeby lhát (1 Král. 1:21).

Svatý Řehoř z Nyssy byl v omylu ohledně věčnosti pekla.

Kněz jménem Hyppolit žil v Antiochii. Po nějakou dobu byl pomýlený schizmatem novaciánů, ale osvícen Boží milostí se vrátil k jednotě Církve a později vytrpěl mučednictví pro svou víru.

Svatý Tomáš Akvinský se mýlil ohledně Neposkvrněného početí.

Svatý Cyprián se mýlil ohledně platnosti křtu nevěřících. Věřil, že je tento křest neplatný.

V době, kdy byli tři papeži, sv. Vincenc Ferrerský a svatý Petr Lucemburský následovali špatného papeže.

Svatý farář arský a svatý Alois se příliš tvrdě postili, aby utrpěli újmu na těle.

Věroučné omyly se však týkaly věcí, které v té době ještě nebyly dogmatizovány nebo jež byly světci revokovány.

3. Světci měli zvláštní přirozené vlohy nebo (lidské) slabosti.

Svatý Leopold Mandić koktal.

Svatý Filip Neri byl známý pro svou bystrost.

4. Světci byli obdařeni výjimečnými tělesnými a duševními schopnostmi.

Svatý Don Bosco byl řemeslný génius.

Svatý Tomáš Akvinský byl schopen diktovat třem pisatelům zároveň.

5. Světci byli disponováni výjimečnými milostmi a charismatem.

Svatý František Xaverský měl vlohy pro jazyky.

Svatý František z Assisi měl stigmata.

Svatý otec Pio se mohl dívat do srdcí a měl dar bilokace.

Svatý Řehoř divotvůrce mohl přemisťovat hory díky své víře.

Také povolání a obrácení byla často doprovázena neobvyklými událostmi. Samuel slyšel hlas. (1 Král 3:1). Jonáš byl mořskou bouří vhozen do oceánu, když jej Bůh podruhé povolal. (Jonáš 1-4), Šavel byl shozen z koně (Sk 9:4).

6. Příležitostně světci činili něco, co porušovalo (odporovalo) křesťanské povinnosti nebo prozíravosti obecně, když si nemohli být jistí, že byli povoláni Bohem:

Abrahám chtěl obětovat svého syna na hoře Moria.

Někteří světci hledali mučednictví.

Jiní světci se vzdálili od Církve a svátostí tak, že se uchýlili na osamělá místa.

Svatý bratr Klaus opustil svou ženu a svých deset dětí a vedl kající život na osamělém místě.

Svatá Markéta z Cortony si poškrábala svou tvář a kráčela městem se smyčkou na krku, aby pokořila sebe sama.

Můžeme jen následovat příkladu světců činěním věcí, které dělali jako světci. Světci jsou drahocenným doplňkem Kristova příkladu, jeho, který nemohl žít ve všech společenských postaveních, všech profesích a v každé situaci.

Nicméně Ježíš skrze svou Božskou i lidskou dokonalost vždy zůstává nedostižným ideálem.

Církev říká: „Je dobré a prospěšné vzývat světce a prosit je o jejich modlitby, jejich podporu a jejich pomoc, abychom získali požehnání od Boha skrze Jeho Syna Ježíše Krista, Našeho Pána, který je naším jediným Vykupitelem a Spasitelem.“ DH 1821

Sama Církev tak činí ve mši svaté, v breviáři v početných modlitbách.

Studujme legendy světců. Modleme se modlitby světců. Čtěme jejich spisy a kázání. Amen.

Překlad: D. Grof