Komentář
Eleison CDXXXVII – Novus Ordo Missae II (2015)
(437)
28. listopadu 2015
NOVUS
ORDO MISSAE II
Fakta jsou „svéhlavá“ –
pokud jsou fakty. Jestliže čtenáři pochybují, že je eucharistický zázrak
z roku 1996 z Buenos Aires faktem, nechť si provedou svůj vlastní
průzkum: http://youtu.be/3gPA6D43fTI
[odkaz] může sloužit jako počáteční bod. Jestliže je však jejich průzkum tohoto
případu zanechá nepřesvědčené, pak ať se podívají na obdobný případ ze Sokólky
v Polsku, kde kolem eucharistického zázraku z roku 2008 [např. http://jloughnan.tripod.com/sokolka.htm]
vyrostlo celé poutní středisko. A trochu dalšího internetového průzkumu by jistě
objevilo popisy více takových Novus Ordo zázraků, přičemž přinejmenším některé
z nich by byly pravé.
Jak je to však možné?
Tradiční katolíci se svým „mateřským mlékem“ nasávají [informaci], že nový
mešní řád (NOM) je v Božích očích ohavností a pomohl ke ztrátě Víry
bezpočtu katolíků. Je to proto, že NOM, stejně jako Druhý vatikánský koncil,
z nějž vyšel, je dvojznačný, nakloněný herezi a dovedl mimo Církev
nespočet duší, jež pravidelná návštěva protestantizovaného obřadu změnila
v podstatě na protestanty. Většina tradičních katolíků by měla být dobře
obeznámena s vážnými naukovými problémy tohoto nového obřadu,
vyprojektovaného k umenšení základních katolických nauk o reálné
Přítomnosti, smírné Oběti a svátostném kněžství mezi jinými. Jak potom Bůh může
u něj učinit eucharistické zázraky, jako to učinil v Sokólce, národním
poutním středisku pro celé Polsko?
Věroučně vzato je NOM
dvojznačný, rozpínající se mezi náboženstvím Boha a koncilním náboženstvím
člověka. Ve věcech víry je dvojznačnost smrtící, a normálně je naplánovaná
k podkopání Víry, což NOM často činí. Protože však je dvojznačnost právě
otevřená dvojímu výkladu, tak NOM zcela nevylučuje staré náboženství. Zbožný
kněz může všechny tyto dvojznačnosti obrátit starým směrem. To NOM jako takový
nečiní přijatelným, protože jeho vnitřní dvojznačnost stále upřednostňuje nový
směr, znamená to ale například, že proměňování stále může být platné, jak
arcibiskup Lefebvre nikdy nepopíral. Navíc, jestliže jsou eucharistické zázraky
pravé, nejsou jistě ani všechna svěcení Novus Ordo biskupů a svěcení Novus Ordo
kněží neplatná. Stručně, NOM jako takový je jako celek špatný, ale ne špatný ve
všech svých částech.
Nyní si s nejvyšší
možnou úctou představme, jaký postoj má Všemohoucí Bůh k novému mešnímu
obřadu. Na jednu stranu Bůh miluje svou Církev jako svého miláčka, a zachová ji
do konce světa (Mt. XVI, 18). Na druhou stranu se rozhodl svěřit její řízení
lidským a omylným duchovním, jež bude vést, ale jejichž svobodné vůli zjevně
zaručuje zvláštní míru svobodného výkonu dobře či špatně ji řídit, počínaje
zradou Jeho vlastního Syna. V moderní době revoluce, ať již židovská,
zednářská, komunistická nebo globalistická, nalézá svého hlavního protivníka
v Jeho Církvi a zapracovala zvláště na vůdcích Církve, aby zapříčinila
zhroucení Církve. Jejich nejstrašnějším úspěchem byl Druhý vatikánský koncil a
jeho NOM, jež určitě byli mnohem více chybou pastýřů než ovcí. „Ovoce je
zrazováno i těmi, kteří jej měli chránit,“ řekl v podobné chvíli o
reformaci sv. John Fisher. Jak se pak Bůh postará o Své ovce, z nichž
mnohé – nikoliv všechny – jsou relativně nevinné, pokud jde o koncilní zradu?
Po Druhém vatikánském
koncilu měli někteří kněží a laici milost okamžitě vidět, jaká zrada to je a
během několika let bylo v chodu tradiční hnutí. Dalším ovcím dal Bůh
milost vidět to později. Cožpak však všichni nemůžeme připustit, že existuje
mnoho dobrých katolíků, kteří důvěřovali svým biskupům, jak by dobří katolíci
normálně měli? A netrvali tito biskupové na lži, že NOM se neliší od pravé mše?
To, co Druhý vatikánský koncil a NOM vymezovalo, byla přesně tato oficializace
modernistické hereze v Církvi. Nedává tedy smysl, že za trest za jejich
moderní světskost tyto jejich moderní ovečky široce ztratily pravý mešní obřad,
zatímco za odměnu za svou touhu po mši neztratily platnou mši? Budoucnost
Církve však závisí na duších, které chápou tuto revoluci a naprosto zavrhují
všechny dvojznačnosti Druhého vatikánského koncilu a NOM.
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad:
D. Grof
