100. výročí zjevení fatimského anděla
(2016)
V roce
1916 byly, jakoby v přípravě na návštěvy Naší Paní, obdařeny tři děti třemi
návštěvami anděla.
První zjevení – jaro 1916
Děti vedly
své ovce po východní straně Cabeca (malého kopce asi 5 minut chůze od jejich osady
nazývané Aljustrel, což je část Fatimy), když silný vítr začal otřásat stromy.
Objevila se postava nad olivovníky, a když se přiblížila blíže, Lucie popisuje:
„Byl to mladík, asi čtrnáctiletý ... bělejší než sníh,
průzračný jako křišťál, když skrze něj svítí slunce, a velmi krásný.“
Mladík
promluvil:
„Neboj se, jsem Anděl míru. Modli se se mnou.“
Klečel na
zemi a uklonil se, až se jeho čelo dotklo země. Děti udělaly totéž. Pak je
třikrát vedl v této modlitbě:
„Můj Bože já Ti věřím, uctívám Tě, doufám v Tebe
a miluji Tě! Prosím Tě o prominutí za ty, kteří nevěří, nectí, nedoufají a
nemilují Tě!“
Zvedl se a
řekl:
„Takto se modlete. Srdce Ježíše a Marie jsou všímavá
k hlasu vašich pokorných proseb.“
Pak zmizel.
Byli tak
ohromení přítomností anděla a tím poselstvím, že se tuto modlitbu modlili znovu
a znovu po celý den a leželi [při tom] tváří k zemi.
Takto se
nadále modlili po mnoho dní, ale jejich zápal se postupně zmenšoval.
Druhé zjevení – léto 1916
Na vrcholu
léta se anděl zjevil podruhé, když si děti poté, co vrátily své ovce do jejich
stodoly, hrály během horkého poledního slunce blízko studny. Řekl jim:
„Co děláte? Modlete se, velmi se modlete! Svatá Srdce
Ježíše a Marie mají plány ohledně vás a slitování. Neustále obětujte modlitby a
oběti Nejvyššímu ... Svatá Srdce Ježíše a Marie jsou vnímavá k hlasu
vašich pokorných proseb.“
„Ze všeho, z čeho můžete, učiňte oběť a nabídněte
ji Bohu jako akt zadostiučinění za hříchy, jimiž je urážen, a jako pokornou
prosbu za obrácení hříšníků. Přivoláte tak mír na svou zemi. Já jsem Anděl
strážný, Anděl Portugalska. Především přijměte a s poslušností snášejte
utrpení, které vám Pán sešle.“
Třetí zjevení – podzim 1916
Třetí a
poslední zjevení anděla se událo na podzim, když děti vedly své stádo skrze
malý olivový shluk stromů. Poklekly s čely dotýkajícími se země a
odříkávaly andělovu modlitbu, když na ně zasvítilo nadpřirozené světlo.
„Spatřili jsme anděla držícího ve své levé ruce kalich
se Svátostí oltářní visící nad ním, z níž některé kapky krve padaly do
kalicha.“
„Anděl
ponechal (Svátost oltářní a) kalich viset ve vzduchu a lehnul si čelem
k zemi vedle nás a přiměl nás třikrát opakovat:
Nejsvětější Trojice, Otče, Synu a Duchu Svatý, obětuji
Ti nejdrahocennější Tělo, Krev, Duši a Božství téhož Syna, Ježíše Krista,
přítomné ve všech svatostáncích světa, jako náhradu za všechny svatokrádeže,
pohoršení a lhostejnost, jimiž je On sám urážen. A skrze nesmírné zásluhy Jeho
Nejsvětějšího Srdce a Neposkvrněného Srdce Panny Marie, Tě prosím za obrácení
ubohých hříšníků.“
Lucie
pokračuje: „Pak vstal a vzal kalich a Svátost oltářní do svých rukou. Dal mi
Svátost oltářní a podělil se o Krev z kalicha s Hyacintou a
Františkem, a když tak činil, řekl:
„Vezměte a pijte Tělo a Krev Ježíše Krista, strašlivě
pobuřovaného nevděčnými lidmi! Čiňte zadostiučinění za jejich zločiny a utěšte
svého Boha.“
„Ještě jednou si lehnul čelem k zemi a opakoval
s námi ještě třikrát tutéž modlitbu a pak zmizel.“
Stručná
andělova slova představují syntézu jedinečného poselství Fatimy, jež pro naše
století představuje zběžný náhled na Evangelium dokonale přizpůsobený naší
době.
Kdo je tento
Anděl míru, který přišel do Fatimy jako zvěstovatel Naší Paní? Portugalští
historici uznávají za svého patrona a ochránce sv. Michaela Archanděla, který
byl vždy uctíván jako strážný anděl jejich země a také jako Michael, Anděl
míru.
Zdroj: The
Fatima Crusader
Překlad: D.
Grof
