Zahalení
kříže (2016)
Kázání P. Martina Fuchse
v Praze 13. března 2016
***
Jestliže navštívíte
kostel tuto neděli, všimnete si, že kříže jsou zahalené. Je to jen tradiční
zvyk nebo to má hlubší smysl?
Rád bych vyjmenoval
několik důvodů pro zahalování kříže na Smrtnou neděli.
1.
Kříž je zahalen, protože Ježíš odchází od svých nepřátel
Dnešní Evangelium končí
slovy: „Ježíš se však skryl a vyšel z chrámu.“
Věnujte pozornost tomu
pořadí! Skryl se – a pak vyšel z chrámu. Jak to bylo možné?
Byl jim nadohled – je však
řečeno: „Ježíš se skryl.“
Ježíš odchází od svých
nepřátel. Jaký trest, jaká tragédie! Toto je zajisté největší Boží trest pro
někoho, kdo stále odmítá jeho dary. Bůh si nemusí vymýšlet nějaký zvláštní
trest. Prostě jen odešel od člověka: to je dostatečný trest!
Podívejme se na
ekonomiku, na politiku, vzhlédněme k vůdcům Církve. Na povrchu jsou
všichni v pořádku, přesto jsou bezmocní. Ti, kteří jsou zodpovědní,
odmítli Krista a jeho práva – a nyní Kristus odešel od nich. Každý den je
naplněn novými překvapeními, novými Jobovými zprávami. A tak to pokračuje,
úpadku se již nedá vyhnout, jestliže se nevrátí k víře!
2.
Druhým důvodem, proč Církev zahaluje kříž, je skutečnost, že v našem
každodenním životě k nám Spasitel znovu a znovu přichází se zahalenými kříži
Nechápeme kříž, naše
přirozenost se proti němu bouří. Klademe zuřivý odpor kříži. Jak bychom však
mohli odporovat kříži, kdybychom na něm viděli svého Spasitele? Obvykle je
v našem každodenním kříži skrytý.
Kříž je odhalen teprve
na Velký pátek. Nejprve hlava, pak paže a nakonec celé tělo Kristovo. Pak
třikrát poklekáme před tím, než líbáme kříž.
Přesně stejné je to
s našimi každodenními kříži. Velmi často uplynou týdny, měsíce nebo někdy
i roky, než za svým křížem vidíme Spasitele, než jej můžeme přijmout, dokonce
jej milovat a líbat jej.
Totéž se stalo dokonce
i světcům. Kříž se stal jejich požehnáním, jejich poslední záchranou. Kde by
byl svatý Ignác z Loyoly dnes, kdyby nebyl zraněn. Kde by byla svatá
Markéta z Cortony, kdyby nebyl její manžel zavražděn, svatá Františka
z Chantal, kdyby nebyl její manžel zraněn při lovu, svatý František
Borgia, kdyby neuviděl mrtvolu královny Isabely.
3.
Třetím důvodem je skutečnost, že často doceňujeme dobra teprve, když jsou nám
odňata
Zdraví si vážíme
teprve, když onemocníme.
Práce si ceníme teprve,
když jsme nezaměstnaní.
Některých blízkých lidí
si ceníme teprve, když jsou nám vzati.
Proto nám Církev odnímá
pohled na kříž, abychom si jej opět začali cenit.
4.
Čtvrtým důvodem je středověký obyčej postního plátna, které zakrylo výhled na presbytář
jako znamení, že nebe je nám uzavřené kvůli hříchu a že nám bude znovu otevřeno
pouze skrze kříž
Postní plátno bylo
obvykle zavěšeno na Popeleční středu a odstraněno na Velký pátek při slovech
Umučení: „A hle, opona chrámová se roztrhla ve dvě půle od vrchu až dolů..“
(Mt. 27:51)
Později však nebyl
zahalován celý presbytář, ale jen kříže a sochy svatých.
5.
Pátým důvodem pro zahalování kříže je skutečnost, že kříž je tajemstvím
V liturgii je
každé tajemství zahalené: ciborium ve svatostánku, které obsahuje Nejsvětější
svátost oltářní, kalich, který přináší na Svatou mešní oběť k oltáři kněz
a kříž během pašijového týdne.
Kříž je velikým
tajemstvím. Proto se i zbožní křesťané ptají: „Proč musím nést takový kříž?“ –
„Proč jen já?“ – „Proč tak dlouho?“
Musíme jednat jako děti
a tudíž se neptat. Musíme jen věřit, že náš nebeský Otec to chce nebo to
alespoň dopouští. Ve své lásce k nám nechal Svého Syna jít křížovou
cestou. A chce, abychom jej následovali.
Kříž je pohoršením pro
Židy a bláznovstvím pro pohany.
Prosme Boha, aby nás
nechal hlouběji a hlouběji chápat toto tajemství! Prosme jej o pomoc a o sílu
snášet kříže s trpělivostí a pokorou! Náš Spasitel jej snášel, ačkoliv byl
nevinný, aby nám otevřel nebe. Snášejme kříž pro svou vlastní spásu a pro spásu
mnoha duší.
Amen.
Překlad: D. Grof
