Maria a muslimové (1952)
Biskup Fulton J. Sheen
Moc islámu
Když Mohamed
nepochopil pojem Nejsvětější trojice, učinil z Krista proroka a vyhlásil
Jej za totéž, co jsou pro křesťany Izaiáš a Jan Křtitel jako proroci ohlašující
Krista.
Křesťanský
evropský Západ sotva unikl zničení z rukou muslimů. V jednu chvíli
byli zastaveni poblíž Tours a v jinou chvíli, později v čase, před
branami Vídně. Církev na severu Afriky byla prakticky zničena muslimskou silou
a v současnosti začínají muslimové znovu povstávat.
Jestliže je
mohamedánství herezí, jak věří Hilaire Belloc, je to jediná hereze, která nikdy
neochabla. Jiné hereze měly chvilkovou vitalitu a pak došly naukového úpadku se
smrtí vůdce a nakonec se postupně vytratily do neurčitého sociálního hnutí.
Naopak mohamedánství mělo jen svou první fázi. Nikdy nebyla doba, kdy ochablo
ať již početně, nebo v oddanosti svých stoupenců.
Misijní
úsilí Církve vůči této skupině je, alespoň povrchně, neúspěchem, protože
muslimy je doposud takřka nemožné obrátit. Důvodem je, že stát se křesťanem je
pro stoupence Mohameda velice podobné jako pro křesťana stát se židem.
Muslimové věří, že mají konečné a definitivní Boží zjevení světu, a že Kristus
byl pouze prorokem ohlašujícím Mohameda, posledního z opravdových Božích
proroků.
V současnosti
se nenávist muslimských zemí proti Západu stává nenávistí proti křesťanství
samotnému. Ačkoliv to státníci ještě nevzali v potaz, stále existuje vážné
nebezpečí, že světská moc islámu se může vrátit a s ní i hrozba, že může
otřást Západem, který přestal být křesťanský a prohlašuje se za velkou
protikřesťanskou světovou mocnost. Muslimští spisovatelé říkají: „Když roj
sarančat zatemní země, nese s sebou na svých křídlech tato arabská slova:
Jsme Božím hejnem, každý z nás má devadesát devět vajec, a kdybychom jich
měli sto, zpustošili bychom svět se vším, co je na něm.“
Problémem
je, jak zabráníme vylíhnutí tomu stému vejci? Pevně věříme, že obavy, které
někteří chovají, co se týká muslimů, se neuskuteční, ale že místo toho
mohamedánství bude nakonec obráceno na křesťanství – a to způsobem, který
dokonce ani někteří z našich misionářů nikdy nepředpokládali. Věříme, že
se to nestane přímo skrze křesťanské učení, ale skrze povolání muslimů
k uctívání Matky Boží. Argumentace je tato:
Maria, Matka Boží
Korán, který
je Biblí muslimů, má mnoho pasáží, týkajících se Blahoslavené Panny Marie.
Korán především věří v její Neposkvrněné početí a také v její
panenský porod. Třetí kapitola Koránu klade historii Mariiny rodiny do
rodokmenu, který jde zpět přes Abraháma, Noeho k Adamovi. Když se porovná
popis narození Panny Marie v koránu s apokryfním evangeliem o
narození Panny Marie, člověk je v pokušení věřit, že Mohamed se velice
odkazoval na posledně zmíněné. Obě knihy popisují stáří a jednoznačnou
neplodnost matky Panny Marie. Když však matka Panny Marie počne, v koránu říká:
„Ach Hospodine, slibuji a zasvěcuji tobě to, co je již ve mně. Přijmi to ode
mě.“
Když se
Maria narodí, matka říká: „A zasvěcuji jí se vším jejím potomstvem tvé ochraně,
ach Hospodine, proti Satanovi!“
Korán
opomíjí Josefa v životě Marie, ale muslimská tradice zná jeho jméno a je
s ním poněkud obeznámena. Josef v této tradici promlouvá
k Marii, která je pannou. Když zjišťoval, jak počala Ježíše bez otce,
Maria odpověděla: „Cožpak nevíš, že Bůh, když stvořil pšenici, nepotřeboval
semeno, a že Bůh svou mocí přiměl vyrůst stromy bez pomoci deště? Vše, co Bůh
musel učinit, bylo říct: ´Staň se, a stalo se.´“
Korán má
také verše o Zvěstování Panny Marie, Navštívení Panny Marie a Narození Páně.
Andělé jsou vyobrazeni, jak doprovázejí Blahoslavenou Pannu Marii a říkají: „Ach
Maria, Bůh si tě vyvolil a očistil tě a vybral nade všemi ženami země.“
V devatenácté
kapitole koránu je 41 veršů o Ježíši a Marii. Tak silně se zde obhajuje
panenství Marie, že korán, ve čtvrté knize, přisoudil zavržení Židů jejich
hrozné pomluvě vůči Panně Marii.
Význam Fatimy
Maria je
tedy pro muslimy skutečná Sayyida
neboli Panna. Jedinou její vážnou konkurentkou v jejich náboženském
přesvědčení by byla Fatima, dcera samotného Mohameda. Po smrti Fatimy však
Mohamed napsal: „Ty budeš nejblahoslavenější ze všech žen v ráji po
Marii.“ V obměně tohoto textu
Fatima říká: „Překonávám všechny ženy, s výjimkou Marie.“
To nás
přivádí k našemu druhému bodu, konkrétně proč by se měla Blahoslavená
Matka ve 20. století zjevit ve vesničce Fatima, aby všem budoucím generacím
byla známá jako „Naše Paní z Fatimy“. Protože se nikdy nic neděje mimo
nebe, s výjimkou všech jemných detailů, věřím, že Blahoslavená Panna si
zvolila, aby byla známá jako „Naše Paní z Fatimy“ jako příslib a znamení
naděje muslimskému lidu, a jako ujištění, že oni, kteří jí prokazují tolik
úcty, jednoho dne přijmou také jejího Božího Syna.
Důkaz na
podporu těchto názorů se nachází v historické skutečnosti, že muslimové po
staletí okupovali Portugalsko. V době, kdy byli nakonec vyhnáni, měl
poslední muslimský vůdce nádhernou dceru jménem Fatima. Zamiloval se do ní
jeden katolický chlapec a ona kvůli němu nejen zůstala, když muslimové odešli,
ale dokonce i přijala Víru. Mladý manžel ji tolik miloval, že změnil i jméno
města, kde žil, na Fatimu. A tak i samo místo, kde se Naše Paní v roce
1917 zjevila, nese historickou spojitost s Fatimou, Mohamedovou dcerou.
Posledním důkazem
vztahu Fatimy k muslimům je nadšené přijetí, které muslimové v Africe
a Indii a jinde přichystali poutní soše Naší Paní z Fatimy, jak byla
zmíněna dříve. Muslimové navštěvovali bohoslužby k poctě Naší Paní, povolili
náboženská procesí a dokonce i modlitby před svými mešitami, a v Mosambiku
se muslimové, kteří nebyli obrácení, začali stávat křesťany, jakmile byla socha
Naší Paní z Fatimy vztyčena.
Misijní strategie
Misionáři
v budoucnosti budou čím dál víc vidět, že jejich apoštolát mezi muslimy
bude úspěšný do té míry, do jaké hlásají Naší Paní z Fatimy. Maria je
příchodem Krista, přináší Krista lidem před tím, než se Kristus narodí.
V apologetické snaze je vždy nejlepší začít s tím, co už lidé
přijímají. Protože muslimové mají zbožnou úctu k Marii, naši misionáři by
se měli spokojit jen s šířením a rozvíjením této zbožné úcty, s plným
uvědoměním si, že Naše Blahoslavená Paní dovede muslimy ten zbytek cesty
k jejímu Božímu Synu. Ona je navždy „zrádcem“ v tom smyslu, že
nepřijme žádnou zbožnou úctu k sobě, ale dovede vždy každého ke svému
Božímu Synu. Jako ti, kteří ztratí úctu k ní, ztratí víru v Božství
Kristovo, tak i ti, kteří zintenzivní úctu k ní, postupně získají tuto
víru.
Mnozí naši
velcí misionáři v Africe již zlomili hořkou nenávist a předsudky muslimů
vůči křesťanům skrze své skutky křesťanské lásky, své školy a nemocnice. Zbývá
nyní použít další přístup, konkrétně ten, že se vezme 41. kapitola koránu a
ukáže se jim, že byla vzata z Lukášova evangelia, že Maria by nemohla být
dokonce ani v jejich vlastních očích nejblahoslavenější ze všech žen nebe,
kdyby také neporodila Spasitele světa. Jestliže Judita a Ester byly předobrazem
Marie, tak Fatima docela dobře může být pozdějším obrazem Marie! Muslimové musí
být připraveni uznat, že jestliže Fatima musí dát v úctě přednost
Blahoslavené Matce, je to proto, že se liší od všech jiných matek světa a že
bez Krista by nebyla ničím.
Zdroj: Fulton
J. Sheen, The World´s First Love, Mary, the Mother of God, 1952, kapitola 17
Překlad: D.
Grof
