Prohlášení
rakouského kněze, který se rozhodl opustit FSSPX v den 19. výročí svého
kněžského svěcení.
Ctihodní otcové,
Drahé sestry a bratři
ve víře,
Drazí rodiče a
příbuzní,
Milovaní věřící
v Kristu,
Náš
Spasitel nás vybízí opustit vše, přetrhat všechny svazky spíše, než se vzdát
svého učednictví. On je naším Vykupitelem, protože On nám zprostředkoval Boží
milost a vyjevil nám celou Pravdu.
Nikoliv
vlastní zásluhou, ale spíše osvíceni a posíleni Jeho milostí jsme tedy pouta
lidských vazeb nepovažovali za nic, abychom zůstali věrni Církvi Jím založené,
která obdržela Boží příslib přetrvání až do konce.
Protože
jsem vyrůstal pod bdělým okem a pozornou péčí jednoho z mála kněží
v Rakousku, který odporoval záplavě modernismu a pokoncilních novot, byla
mi poskytnuta příležitost opustit v roce 1988 svou vlast, abych vstoupil
do semináře Nejsvětějšího srdce v Zaitzkofenu v Německu, abych zde
setrval a byl vysvěcen na kněze Ježíše Krista
jako člen Kněžského bratrstva sv. Pia X.
Nyní,
o 19 let později, opět následuji volání, tentokrát, abych opustil svou duchovní
vlast, abych odešel, abych se jí vzdal. Děje se to z jediného důvodu, že
musím zůstat věrný poznané pravdě a uchovat si milost svého kněžství.
Protože
to, co bývalo mou duchovní vlastí, nyní leží v troskách. Po celé
desetiletí to neúnavně ničilo sebe samo (1), z části otevřeně,
z části utajeně. Začalo se stydět za svůj původ (2), zřeklo se svého
zakladatele (3), zradilo to své tajné vchody nepříteli, aby mohl vpadnout do
pevnosti a obsadit ji (4).
Poznat
fakta, jaká jsou, je povinností každé rozumné osoby. Nemohu přejít mlčením to,
co je všem zřejmé a neuniklo pozornosti mnoha osvědčených a opravdových kněží.
Ten, kdo mlčí, vypadá jako, že souhlasí. To není knězi dovoleno, protože při
svém kněžském svěcení byl varován, že musí kázat a vést pro dobro věřících (5).
Ten, kdo kvůli Božímu povolání a svému
svěcení stojí nad laiky, se nemůže chtít učinit malým, sklonit svou hlavu a
přečkat bouři, zatímco údery nepřítele ničí duše věřících. Déle čekat by bylo
hříchem.
Nedá
se čekat zlepšení situace ze strany současných vůdců Bratrstva. Jejich
nejposlednější prohlášení jsou sama příliš početná a jasná (6). Nikdo mi nemůže
říkat, že generální představený nic nepodepsal a vše tedy zůstává, jak bylo:
Jeho návrh Věroučné deklarace s datem 15. dubna 2012 je skutečně opuštěním nebo
přinejmenším reálným omezením výhrad arcibiskupa Lefebvra, týkajících se
Druhého vatikánského koncilu, nové mše a svátostí a nového Kodexu kanonického
práva.
Je
tedy také zbytečné čekat na další události nebo znamení. Je jedno, zda nebo kdy
modernistický Řím vyvine další iniciativu, aby přivedl Bratrstvo se svým
současným vedením pod svou kontrolu, protože FSSPX je již tak oslabeno ve svých
základních principech, že úplné přizpůsobení se a asimilace je jen otázkou času
a nuancí.
Obrazně
řečeno: Ať již nepřítel, když před ním brány leží otevřeny, zboří pevnost,
vypálí ji nebo ji převezme pro vlastní použití, je jedno. Ale iacta est.
[Kostky jsou vrženy.]
Kéž
nekonečný a věčný Bůh, Otec Našeho Pána Ježíše Krista, přijme, požehná a
podpoří mé rozhodnutí na přímluvu Té, jíž všechny generace budou nazývat blahoslavenou
kvůli její nezdolné víře!
P. Arnold Trauner
25. června 2013
na 19. výročí mého
kněžského svěcení
Poznámky:
1)„Během posledních
deseti let se otevřela nová situace.“ (P. N. Pfluger, přednáška
z 1. května 2012 pro Actio Spes Unica)
2)Příznačné pro to je
tvrdošíjné vynucování změny jména Bratrstva ve veřejném povědomí v Německu
z „Kněžské bratrstvo sv. Pia X.“ na „Piovo bratrstvo“, jímž byly koncepty:
„kněžský“, „svatý“ a patronství velkého protimodernistického papeže, desátého
se jménem Pius, potlačeno.
3)V březnu 2012
modernistický pokoncilový Řím nalákal Bratrstvo jednoměsíčním ultimátem pod
hrozbou exkomunikace na základě schizmatu. Namísto, aby generální představený
rozhodně odmítnul úmysl Říma, sestavil kompromisní text, Věroučnou deklaraci
z 15. dubna 2012 (česky zde),
a odkazoval se na podobný text Msgr. Lefebvra z května 1988. Opomněl však
zmínit, že Msgr. Lefebvre svůj vlastní text odvolal a zrušil svůj podpis pod
„Protokolem“ z 5. května 1988.
4)GREC: katolická
diskusní skupina založená z iniciativy francouzského velvyslance Pérola,
který od roku 1996/97 plánoval cestu k „nutnému smíření“ katolické tradice
s pokoncilní církví a uskutečňoval ji se souhlasem odpovědných nadřízených
na obou stranách. Srovnej: kniha P. Michela Lelonga odkrývající tento projekt,
který byl držen v tajnosti do roku 2012; viz též naprosto oslabené a
neúspěšné podmínky stanovené generální kapitulou FSSPX v roce 2012 pro
možné budoucí kontakty s Římem. (Článek o GREC česky zde.)
5)„oportet...praedicare,
praesse...: (Římský pontifikál)
6)Např.
v rozhovoru týkajícím se 25. výročí jeho biskupských svěcení (publikovaném
7. června 2013 na www.sspx.org)
generální představený tvrdil, že nevidí žádnou spojitost mezi vizí arcibiskupa
Lefebvra o záchraně kněžství a biskupskými svěceními z 30. června 1988.
Také pronesl zvláštní tvrzení, že biskupská svěcení byla pro Bratrstvo „životně
nutná, nikoliv však nezbytná“.
První asistent generálního
představeného řekl v kázání předneseném 16. června 2013 ve Vídni, že nikdo
nemůže říci, co by dnes arcibiskup Lefebvre udělal. – Může docela dobře mluvit
za sebe, ale pokud se katolická pravda nemění, a byl-li arcibiskup Lefebvre
rozhodným obráncem této pravdy, pak je naprosto jisté, že arcibiskup by také
odmítnul špatný kompromis s Římem nebo dohodu zachovat mlčení v roce
2012 nebo 2013. Po svých zkušenostech z let 1987/88 by jistě ani
nezvažoval takovou možnost.
Zdroj:
The Recusant
Překlad:
D. Grof
