Soud národů XII (2025)
Blahoslavený František Palau: „Říše zla je v pohybu a nedá se zastavit.“
Margaret C. Galitzin
10. února 2025
V tomto seriálu s názvem Soud národů věnuji více pozornosti proroctvím blahoslaveného Francisca Palau y Quera, a to ze tří důvodů:
• Za prvé, jsou tak současná a významná, ale méně známá než jiná, jako například proroctví Anny Marie Taigi a Bartoloměje Holzhausera apod.
Satan v pekle připravuje Revoluci proti Kristu, Církvi a křesťanstvu.
• Za druhé, protože výslovně používá termín „Revoluce“, který zahrnuje všechny revoluce od první revolty andělů. Uvádí tři hlavní útoky proti Církvi a civilizaci – islám, východní schizma a protestantismus s Francouzskou revolucí (1) – a později předpovídá, že dalším, kdo bude drtit celý svět, bude komunismus.
Dále jmenuje Satana jako hlavu tohoto rozsáhlého díla zkázy: „Satan je otcem revoluce.“ Je to jeho dílo, které začalo v nebi a přetrvává mezi lidmi z generace na generaci. Nyní se poprvé po 6 tisíci letech stvoření odvažuje před nebem a zemí vyhlásit své pravé satanské jméno: Revoluce! (2)
• Za třetí, protože proroctví bl. Palaua přesně zapadají do tématu tohoto seriálu, že existují dvě odlišná historická období nebo věky: Poslední časy a Konec časů.
Poslední časy znamenají konec Revoluce, která skončí velkým Božím Trestem, jenž bude zahrnovat tři dny temnoty, během nichž všichni zlí lidé zemřou, jak předpovídá blahoslavený Palau.
Potom začne poslední věk, éra pokoje stanovená Písmem svatým, vláda Panny Marie. Teprve na konci této poslední éry přijde konečná apostaze a konec světa, den, kdy „nebeská klenba zmizí, jako když se svine svitek“ (Zj 6:14). To bude Konec časů.
Poustevník promlouvá
Našeho karmelitána jsme opustili v Madridu pod ochranou dříve liberální královny Isabely II., která mu povolila po celém Španělsku kázat proti Revoluci. Je jasné, že revolucionáři dlouho nesnesli jeho velký úspěch, když svými plamennými kázáními na obranu katolické Církve, monarchie a starého společenského řádu burcoval lid proti liberální vládě.
Bl. Palau byl léta poustevníkem na ostrově Vedra.
29. září 1868 vypukla ve Španělsku pod vedením zednářských sil tzv. „Slavná revoluce“. Královna Isabella II. byla svržena, vyhnána a revolucionáři násilně zavedli republiku. Všechny tyto události předvídal a předpověděl P. Palau. Kostely a kláštery byly pleněny a zapalovány. Revoluční výbory nemilosrdně potlačovaly veškerou opozici. (3) Královna formálně abdikovala v roce 1870 ve vyhnanství ve Francii, aby uvolnila cestu, aby se její syn mohl stát králem jako Alfons XII., až bude obnovena španělská monarchie.
V této atmosféře strachu a útlaku pojal P. Palau odvážný nápad. Uprostřed této protikatolické bouře, která na Španělsko dopadla, se 5. listopadu 1868 objevilo první číslo týdeníku Poustevník (El Ermitaño), který analyzoval náboženská, politická a literární témata a bojoval proti liberalismu své doby.
Týdeník P. Palaua Poustevník.
Poustevník, pojmenovaný po svém anonymním autorovi, byl svým stylem literární, svým bezprostředním zaměřením politický a svými analýzami mravních rozměrů politiky náboženský. Na svých stránkách odhaloval fakta, která se skrývala za nejasnými mediálními příběhy a zednářskými politickými intrikami, jež maskovaly radikální cíle Revoluce. Na jeho stránkách byla také zveřejněna mnohá jeho proroctví. Poustevník skončil až s Palauovou smrtí 20. března 1872.
Časopis byl velmi polemický a byl mezi lidmi mimořádně populární. Poustevník od revolucionářů i karlistů odvážně požadoval jednu základní věc – důslednost zásad.
Revolucionáři křičeli: „Svobodu!“ Palau odpovídal: „A proč nedáte svobodu Církvi?“ „Rovnost!“, požadovali komunisté. „A proč neposkytnete svobodu existovat zakázaným řeholním řádům, jako všem ostatním skupinám?“ odpovídal ironicky.
Pokud jde o karlisty, kteří na své zástavě měli slova „Bůh, země, král a náboženství“, poukazoval Palau na to, že jejich vůdci by měli dodržovat Desatero a trvat na praktikování víry a na dobrých mravech ve svém vojsku. Vyzýval je, aby poznali skutečné strůjce Revoluce, proti nimž bojují, pekelné a tajné síly ovládané zednáři a nepřáteli Církve, a vzdorovali jim. (4)
Vlak do pekla
Poznatky, které bl. Palau získal studiem a modlitbou ve své odlehlé jeskyni, použil k analýze aktuálních témat. Zejména byl nadán schopností porozumět procesu Revoluce, tomu, jak vznikla a kam směřuje.
Pochopil, že už v pozdním středověku do Církve a společnosti pronikl úpadek, aby zničil nadvládu katolického náboženství. Proces destrukce podnítila protestantská revoluce, po níž následovala Francouzská revoluce, kterou podporovala průmyslová revoluce, jež vyvolala třídní konflikty a vylákala zástupy zemědělských pracovníků do měst, kde se stali nepokojnými a otevřenými vůči antiklerikálním agitátorům.
Vlak Revoluce veze lidi do propasti.
„Dnešní společnost,“ napsal, „vedená hromadně mocnostmi temnoty a politickými silami, nastoupila do vlaku. Strojvůdci tohoto vlaku ji vezou do pekla. Výchozí stanice se jmenuje Revoluce a příští zastávkou je společenská katastrofa!“
Nemyslící cestující v tomto vlaku, naivní podporovatelé revolučního „pokroku“ ignorovali zoufalé výkřiky bl. Palaua: „Zastavte! Vraťte se zpět!“ Varoval před tím, že tento hlas katolicismu zanikne v hluku vlaku.
Následně vykresluje tragický scénář: Bouře strhla most, po kterém má vlak přejet. Jeho cestující, kteří nedbají na nebezpečí, si neuvědomili, že most je pryč, protože byla noc. A tak vlak spadl do propasti a voda pod ním pohltila cestující.
„Nedostatek víry v nebezpečí je nezachránil, ale spíše zničil,“ napsal. „Strojvůdci a průvodčí vlaku dnešní společnosti jsou šílenci, opilí svou pýchou. Copak nevidíte, že je to špatně? Vystupte tedy z vlaku, pokud můžete, a vrhněte se do náruče svaté Matky Církve, pokud se chcete zachránit.“ (5)
Bl. Palau si uvědomil, že železniční tratě a elektrické kabely, které novým způsobem spojují národy, jsou využívány Revolucí s cílem nastolit jednosvětový řád. Nové komunikační prostředky, podporované také novými technologiemi, již vedly k obrovskému zmatení idejí, které všude vyvolalo revoluce, jež na troskách monarchií, které svrhly, nastolily republiky.
Předpovídal univerzální náboženství, nahoře Jan Pavel II. sjednocuje všechna náboženství. Dole v OSN schvaluje univerzální republiku.
Palau byl tak odvážný, že v jednom vydání časopisu došel k závěru, že může s jistotou tvrdit: „Lidská společnost dosáhla své nejtemnější hodiny v den, kdy byl vynalezen parní stroj a elektřina.“ (6)
Palau trval na tom, že Revoluci, podněcovanou moderním „pokrokem“ a masovou komunikací, podnítil Satan, jehož cílem je nastolit falešný světový řád, který označil za „univerzální republiku“, jež ho nakonec bude uctívat jako nejvyššího představitele Revoluce.
Zároveň zdůraznil, že tento nový řád bude mít diktátorský charakter, zavede univerzální náboženství a bude pronásledovat každého, kdo do něj odmítne vstoupit: „Oficiálně nebude existovat jiné náboženství než státní. Bude existovat jeden bůh a jedno náboženství.“ (7)
Znovu se vrátil k metafoře vlaku: „Sjednoceni párou a elektřinou jedou v jednom vagónu křesťan, muslim, žid, protestant, schizmatik, misionář, jeptiška, mnich i prostitutka.“
Přinese tato jednota mír? Zdaleka ne. Jen to ještě více poštve otce proti synovi, bližního proti bližnímu, město proti městu a národ proti národu: „Bude to znamenat konec jakéhokoliv zdání společenského řádu ve světě“ (8)
Dosazení tohoto univerzálního svůdce bude překvapením pro povrchní duchy, kteří nebudou připraveni na to, jak náhle se objeví. „Antikrist nás překvapí,“ řekl. (9)
Kdo je tento „univerzální svůdce“?
Palau vysvětluje: „Antikrist je vítězstvím ďábla a hříchu v boji proti Kristu a Jeho Církvi v oblasti politiky a moci. Je to vtělený ďábel, který se zviditelňuje předáváním své moci lidem.“ (10)
Věřil, že již v jeho době může člověk vidět tělo Antikrista, ale ještě ne jeho hlavu: „Vidíme také, že jeho říše je již zformována.“
„Říše zla je v pohybu... Nedá se zastavit,“ varoval Palau.
„Říše zla je v pohybu,“ napsal Palau v roce 1870. Čím více je obtěžkána zločinem, tím rychleji postupuje. V tuto chvíli je nezastavitelná.“ (11)
Téměř padesát let před Fatimou varoval, že pokud se lidstvo neobrátí a nebude činit pokání, stihne ho trest předznamenaný vlakem, který spadl do propasti.
Nevěděl, kdy tento trest přijde, předpovídal však, že bude velký, strašnější než potopa světa. Až se lidstvo přiblíží k této katastrofě, dojde k hrozným otřesům na zemi i na nebi. Pak už však bude pozdě zatáhnout za brzdu a vlak zastavit.
Domýšliví strojvůdci tohoto vlaku budou odpovídat: „Jste zatraceni. Jedete s námi do pekla! Sžíravý oheň vaší chlípnosti produkuje páru vašich bezbožných, obscénních, nečistých a rouhavých nauk. Tato špinavá pára, kterou sami dýcháte, pohání tento vlak. Musíte s námi spadnout do propasti, vy prokleté plémě!“ (12)
V dálce nastává doba míru
Palau viděl dál až k porážce Revoluce a době v budoucnosti, kdy falešná říše Antikrista bude zničena a nahrazena vládou Krista a Jeho Církve.
Naše Paní ukončí bouři Revoluce.
Když se svým bystrým pohledem zahleděl do dálky, předpověděl: „Jeden Bůh, jeden král, jedno náboženství, to je heslo, které bude jednoho dne zdobit říšské standarty po celém světě a které mu pak zajistí mír a prosperitu.“
Mluvil o době míru, kterou Naše Paní slíbila lidem po velkém Trestu a po vítězství Jejího Neposkvrněného Srdce, míru, který je také předpovězen v Písmu svatém.
A kdy přijde ten den? Palau odpovídá: „Tento den přijde po všeobecném zhroucení společnosti, které se podle našeho názoru blíží.“ (13)
V příštím článku se podíváme na velký Trest, o němž předpověděl, že ukončí Revoluci, a na roli Obnovitele, o němž předpověděl, že přijde vše obnovit v Kristu.
Pokračování příště
1) Vysvětluje to v jednom z čísel časopisu El Ermitaño: „V šestém století Satan opustil své vězení a v plné zbroji se pustil do boje proti Církvi: Založil muslimskou říši...“ Satan rychle nabídl bitvu znovu, ale jiného typu... V samém srdci svatyně vyvolal schizma... Východ se oddělil od latinské Církve a na rozvalinách Satan vybudoval říši strašlivější než první..... „Nepoznán v těchto dvou konfliktech připravil Satan třetí útok, zaměřený na srdce katolické Evropy. Vybral si Luthera... Tak protestantismus ustavil v lůně Evropy třetí Satanovu říši... Satan, vítězící v těchto třech bitvách, připravil čtvrtý útok. Itálie, Španělsko a Francie přežily a Rakousko nepadlo. Katolicismus byl stále pevně podporován těmito čtyřmi sloupy. Satan zmobilizoval všechny své legie a zaútočil. Po nejkrvavějším boji, jaký kdy svět viděl, zvítězil. Ke konci minulého století se nad troskami Církve ve Francii objevil prapor. Je to tentýž prapor, který se třepotal nad revolučními legiemi v nebi. „Válka s Bohem! Revoluce!“ stálo na něm.“ „Una ilusión funesta“, č. 156, 2. 11. 1871, in: Luis Dufaur, Blessed Francisco Palau y Quer, O.C.D.: A Prophet from Yesterday, For Today, For Tomorrow, For the End Times.
2) Roma vista desde la cima del monte, El Ermitaño, č. 58, 12. 9. 1869, viz Father Tiago of Saint Joseph, The prophecies of Blessed Francisco Palau about the end of times, https://www.youtube.com/watch?v=NWolTBwhXaw.
3) Luis Dufaur, Blessed Francisco Palau y Quer, O.C.D.: A Prophet from Yesterday, For Today, For Tomorrow, For the End Times. Uznávám zde dluh vůči panu Dufaurovi, který snad poprvé zveřejnil proroctví bl. Francisca Palaua v jeho zpravodaji El Ermitaño.
4) Ibid.
5) „Catástrofe social”, El Ermitaño, č. 40, 8/5/1869, in ibid.
6) „La cuestión del Oriente: Un imperio universal”, El Ermitaño, č. 11, 14. 1. 1869, in ibid.
7) „Incendio de barracas en Barcelona”, El Ermitaño, č. 170, 8. 2. 1872 in ibid.
8) Ibid.
9) „Roma“, El Ermitaño, č. 12, 21.1. 1869, in ibid.
10) „El Anticristo”, El Ermitaño, č. 16, 18. 2. 1869, in ibid.
11) „Fin del mundo: aparición de Elías Tesbites,” El Ermitaño, č. 120, 23.2. 1871, in ibid.
12) „¡Horrorosa Catástrofe!” El Ermitaño, č. 40, 5. 8. 1869, in ibid.
13) „La cuestión del Oriente: Un imperio universal,“ in ibid.
Zdroj: Tradition In Action
Překlad: D. Grof
