Soud národů XI (2024)
Blahoslavený František Palau: „Jdu tam, kam mě volá Boží sláva.“
Margaret C. Galitzin
24. listopadu 2024
Opustili jsme blahoslaveného Františka Palaua, velkého kontrarevolučního karmelitánského proroka (1. díl článku), ve vyhnanství ve Francii po porážce karlistů v první válce v roce 1840. Dvanáct let žil jako poustevník v jeskyni v lesích obklopujících svatyni Notre Dame de Livron v jižní Francii.
Uchýlil se do jeskyně v rokli poblíž svatyně Notre Dame de Livron.
Opět se odevzdal své milované izolaci od světa, zahalen do kontemplace, modlitby a rozjímání nad Zjevením. To je však jen jeden rozměr tohoto kontrarevolučního proroka. I když byl vzdálen světu, detailně sledoval aktuální dění a nebál se promlouvat, aby lid varoval před zlem revoluce, kterou viděl šířit se v politickém a společenském životě té doby.
Později napsal o tom, jak tento vhled do událostí, který mu byl dán, nebyl jen nadpřirozený: „Události na sebe navazují, a to v minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Společně tvoří dějiny lidské společnosti. Vzhledem k předchozím událostem soudíme podle dneška, jaký bude zítřek. Tento úsudek je vlastní každému člověku s předvídavostí.“ (1)
Dále se kolem něj shromáždila skupina následovníků a vzniklo jádro poustevníků, kteří byli prvními zárodky budoucí odnože karmelitánského řádu, kterou založil.
Škola ctnosti a další vyhnanství
Bl. Palau se v roce 1851 vrátil z vyhnanství do Barcelony do samotného centra probíhající komunistické agitace a založil Školu ctností, což bylo odvážné a inteligentní katecheticko-apologetické dílo, které přineslo mnohé plody.
Učitelé pod jeho vedením vyučovali katolickou nauku a vyvraceli argumenty proti katolickému učení, zejména omyly socialismu, komunismu a ateismu. Na konci hodiny byl na základě představených tezí učiněn Akt víry a učitel hodinu uzavřel krátkým proslovem.
V levicovém tisku se šířily zlomyslné články a anonymní buřičské pamflety, které pomlouvaly dílo bl. Palaua. Byl obviňován z rozdělování dělnické třídy, štvaní dělníků proti vládě, slavení nekalých bohoslužeb, z vymýšlení nechvalně proslulých jezuitských spiknutí a z praktikování toho, co pozdější demagogové nazývali „vymýváním mozku“ u ubohých obětí, které byly ve zpovědnicích a v sakristiích „svedeny a duševně zotročeny“. (2)
Dojem, který jeho Škola ctností mezi lidem zanechala, byl tak silný, že i poté, co byla uzavřena, propaganda proti ní pokračovala.
Na ostrově Vedrá
Bl. Palau byl liberály postaven před soud, odsouzen a znovu donucen odejít do vyhnanství, tentokrát na ostrov Ibiza v Baleárském souostroví, kam dorazil v dubnu 1854.
Na Baleárském souostroví bl. Palau založil kongregaci karmelitánských bratrů a sester (1860–1861). Na ostrovech a poloostrově také kázal na mimořádně populárních misiích. Všude šířil mariánskou zbožnost a varoval lid před rostoucím komunismem a sekularismem, který již vládl ve velké časti katolického prostředí, zejména ve velkých městech.
Zjevení, která dostal ve své jeskyni na majestátním pustém ostrově Vedrá, byla skutečně prorocká. Bylo mu dáno poznat poslání, které mu Bůh uložil, bojovat v jeho době proti revoluci, zejména jako exorcista proti mnoha démonům zamořujícím lid oné doby vzpoury proti autoritě.
V jeho jeskyni na pustém skalnatém ostrově se mu zjevil anděl Apokalypsy a sdělil mu jeho poslání: „Jsem anděl, o němž se hovoří ve XX. kapitole Apokalypsy. Bylo mi svěřeno opatrovnictví karmelského praporu spolu se syny tohoto řádu... Přicházím k tobě poslán Bohem, abych tě poučil o budoucnosti řádu, do nějž patříš, abys znal poslání, které musíš naplnit, a jeho formu.“
„Jsi velkým prorokem synů řádu; budeš mým prstem a prstem Božím a mou paží v bitvách proti démonům a proti revoluci. Aby tvá víra v den bitvy neochabla, Bůh mě poslal k tobě, který žiješ v pustině a jsi pozorný k Jeho hlasu, abych tě poučil o věci a účelu úřadu exorcisty.“ (3)
Povzbuzen nebeskými pokyny a vědomím, že v budoucích dnech, které mu Bůh ukázal, se ďáblovy síly uvolní s ještě větší zuřivostí, odcestoval v roce 1866 a znovu v roce 1870 do Říma, aby papeži Piovi IX. představil potřebu zvláštního řádu kněží exorcistů. Žádal také, aby byla každému knězi udělena plná moc k exorcismu.
Uvědomoval si, že Satan, „otec revoluce“, musí být ze světa vypuzen. Tvrdil, že tato revoluce započala první vzpourou Satana proti Bohu a skončí vítězstvím Boha v posledních časech:
„Satan je otcem revoluce. Revoluce je jeho dílem. Začal ji v nebi a ona se udržuje mezi lidmi od věků do věků.“
„Poprvé po šesti tisících letech se před nebem a zemí odvážila vzít na sebe své pravé a satanské jméno: Revoluce! Jejím heslem je heslo samotného ďábla: »Nebudu poslouchat.« Je satanská ve své podstatě a zamýšlí svrhnout veškerou autoritu, jejím konečným cílem je naprosté zničení vlády Ježíše Krista na zemi.“ (4)
Papež Palauovy plány přijal příznivě a bylo mu dovoleno promluvit k biskupům na Prvním vatikánském koncilu. Bohužel však byl koncil přerušen vojenským vpádem do Říma a věc byla odložena. Ve skutečnosti toto násilné přerušení koncilu předpověděl:
„Čeho koncil dosáhne?“ Odpověděl: „Bude organizovat apoštolát, ale neviditelné síly [uvnitř Církve] spolupracující se silami světa, budou bránit hlásání katolických pravd a hrubou silou zabrání tomu, aby toto poslání přineslo své plody.“ (5)
Předpověděl také, že papež bude zbaven svých držav, že královna Isabela II. bude svržena z trůnu, a že Barcelonu postihne těžká epidemie cholery. Historie tato a mnohá další proroctví slavného karmelitána potvrdila. (6)
František Palau je nazýván největším exorcistou v dějinách. Prováděl pouze velké exorcismy, když jej k tomu oprávnil biskup dané diecéze. Toto dovolení mu však bylo kvůli zkaženosti prelátů často odepřeno. V takovém případě však nebylo potřeba. Démoni v jeho přítomnosti doslova prchali.
Bl. Palau věřil, že Satan, otec revoluce, musí být z tohoto světa vypuzen. V předtuše, že se jeho ideál neuskuteční, bl. Palau předpověděl, že Bůh v budoucnu poskytne mimořádnou pomoc. Bůh dá v posledních dnech světu „Obnovitele“, muže spojeného nějakým způsobem s karmelitánským řádem, který bude mít „Eliášovo poslání“.
„Svolá trest na hřešící lidstvo, vyžene démony a zahájí éru míru, která zahájí novou a slavnou dobu pro Církev a společnost.“ (7)
Zázraky a návrat do Španělska
S proroctvími a exorcismy přišly i zázraky. Jeho malý hrnec nad sporákem se doplňoval pro ty, kteří k němu přišli hladoví. Dotkl se svými prsty uší hluchého člověka na Plaza de Catalonia a muž byl okamžitě uzdraven. Do jeho poustevny se dostala ochrnutá žena, která odešla chodící a uzdravená. V Aitoně osvobodil město od početných epidemií, od sucha a cholery. Mnoho zázraků se také událo díky jeho vkládání svatého škapulíře.
Kromě založení odnože karmelitánského řádu také kázal lidové misie na Baleárském souostroví a šířil mariánskou pobožnost. Právě zde založil první mariánskou svatyni na ostrově ke cti Panny Marie Ctností, ke které choval zvláštní oddanost.
Panna Maria Ctností.
Bl. Palau vše směřoval k Blahoslavené Panně Marii, protože, jak říkal, má všechny ctnosti v nejvyšším a nejvznešenějším stupni. Vždy trval na úzkém spojení Panny Marie s Církví a odmítal protestantismus, který se šířil na kontinentu. Napsal: „Vidět Marii, znamená vidět Církev, rozjímat o Marii, znamená rozjímat o Církvi, milovat Marii znamená milovat Církev.“ (9)
Královský výnos z roku 1861 dovolil jeho návrat do Španělska a P. Palau zde v chrámu sv. Isidora kázal postní kázání před madridskou šlechtou a královnou Isabelou II., která se pod vedením sv. Antonína Marii Clareta, bývalého arcibiskupa na Kubě, stala konzervativnější.
Nyní královna přivítala kdysi hanobeného karmelitánského proroka a dovolila mu kázat misie po celém Španělsku. Od největšího města po nejmenší vesnici, z pozlacených kazatelen po nejchudší kaple promlouval P. Palau ke šlechtě i rolníkům, k bohatým i chudým, a vysvětloval jim velké pravdy Víry, vyzýval je k boji proti revoluci a komunismu, která infiltrovala zemi, a vysvětloval andělské a démonské vlivy v každodenním životě.
V příštím článku se podíváme na jeho proroctví o porážce Satana v posledních časech, o velkém Obnoviteli poslaném v té době Bohem a o období míru, které bude nastoleno po porážce Satana.
Pokračování příště
1) „Triunfo de Satanás en las altas regiones de la política: fundación y establecimiento de su imperio, su ruina,” El Ermitaño, č. 124, 23. května 1870, apud Luis Dufaur, Blessed Francisco Palau y Quer, O.C.D.: A Prophet from Yesterday, For Today, For Tomorrow, For the End Times.
2) P. Crisogono, Vida del Padre Francisco Palau, Lemus: Tipografia Flo-Rez, 1944, str 46–50.
3) Palau, Cartas, in Obras Selectas, sv. 7, Maestros Espirituales Carmelitas, str. 851–855, apud Luis Dufaur Blessed Francisco Palau y Quer, O.C.D.
4) „Adentros del catolicismo,“ El Ermitaño, č. 21, 25. března 1869., in ibid.
5) „Concilio Romano,“ El Ermitaño, č. 49, 7. října 1869, in ibid.
6) P. Crisogono, La Vida de Francisco Palau, str. 69.
7) „¿Venció la Reina?” El Ermitaño, č. 152, 5. října 1871, in ibid.
8) Ibid., str. 723–774.
9) Rosa María Ber, „Muy posiblemente el beato Palau sea proclamado un día santo y doctor de la Iglesia,” in Javier Navascués, 22. prosince 2023.
Zdroj: Tradition In Action
Překlad: D. Grof
