Komentář Eleison CDLXXV – Biskup Fellay - III (2016)
(475)
20. srpna
2016
BISKUP FELLAY - III
Jeden dobrý
přítel, který četl poslední dvě vydání těchto „Komentářů“ ohledně přístupu,
který podněcuje generálního představeného Bratrstva sv. Pia X. nesmiřitelně
prosazovat čistě praktickou dohodu s církevními autoritami v Římě, mi
připomněl, že ideje, které jej pohánějí, byly vyloženy před čtyřmi lety
v jeho Dopise z 14. dubna 2012, v němž odpověděl ostatním třem
biskupům Bratrstva, kteří jej vážně varovali před tím, aby učinil jakoukoliv
čistě praktickou dohodu s Římem. Mnozí dnešní čtenáři těchto „Komentářů“
možná zapomněli na toto varování, nebo nikdy nevěděli o něm či o odpovědi
biskupa Fellayho. Tato výměna dopisů vskutku říká mnohé, co stojí za připomenutí.
Zde jsou, shrnuté tak hrubě jako vždy, s krátkými komentáři:
Hlavní
námitkou tří biskupů vůči jakékoliv praktické dohodě s Římem učiněné bez
věroučné dohody byla hloubka naukové propasti mezi koncilním Římem a tradičně
katolickým Bratrstvem. Arcibiskup Lefebvre půl roku před tím než umřel, řekl,
že čím víc člověk analyzuje dokumenty a následky Druhého vatikánského koncilu,
tím víc si uvědomuje, že problémem ani tak nejsou jakékoliv klasické omyly
konkrétně, dokonce ani takové jako jsou náboženská svoboda, kolegialita a
ekumenismus, jako spíš „naprostá zvrácenost myšlení“ obecně, která je základem
všech konkrétních omylů a pochází ze „zcela nové filozofie založené na
subjektivismu“. Na klíčový argument biskupa Fellayho, že Římané již nejsou
nepřátelští, ale vůči Bratrstvu přívětiví, odpověděli tři biskupové dalším
citátem arcibiskupa: taková přívětivost je jen „manévrem“, a nic nemůže být
nebezpečnější pro „naše lidi“, než „se vydat do rukou koncilních biskupů a
modernistického Říma“. Tři biskupové skončili tím, že čistě praktická dohoda by
rozpoltila Bratrstvo a zničila jej.
Na tuto
hlubokou námitku, tak hlubokou jako je propast mezi subjektivismem a objektivní
pravdou, biskup Fellay odpověděl (zadejte si na google bishop Fellay, April 14,
2012): 1) že biskupové jsou „příliš
lidští a fatalističtí“. 2) Církev je
vedena Duchem Svatým. 3) Za
opravdovou přívětivostí Říma vůči FSSPX je Boží Prozřetelnost. 4) Dělat z koncilních omylů „superherezi“
je nepatřičné přehánění, 5) které tradicionalisty
logicky povede do schizmatu. 6) Ne
všichni Římané jsou modernisté, protože čím dál méně jich věří v Druhý
vatikánský koncil, 7) do té míry, že
kdyby byl dnes naživu arcibiskup, neváhal by přijmout to, co se FSSPX nabízí. 8) V Církvi vždy bude zrno i
plevy, takže koncilní plevy nejsou důvodem ustupovat. 9) Jak si přeji, abych se k vám třem býval mohl obrátit o
radu, ale každý z vás různým způsobem „silně a zaníceně selhal v tom,
aby mě pochopil“, a dokonce mi veřejně vyhrožoval. 10) Stavět Víru proti autoritě je „v protikladu ke kněžskému
duchu“.
A nakonec
nejstručnější komentáře ke každému z argumentů biskupa Fellayho:
1) „Příliš lidští“? Jak řekl arcibiskup, zmíněná velká
propast je filozofická (přirozená) spíše než teologická (nadpřirozená). „Příliš
fatalističtí“? Tři biskupové byli spíše realističtí než fatalističtí. 2) Jsou koncilní duchovní vedeni Duchem
Svatým, když ničí Církev? 3) Za
opravdovou nenávistí Říma je jeho pevné odhodlání ukončit odpor FSSPX vůči
novému koncilnímu náboženství – stejně jako u mnoha tradičních kongregací před
ním! 4) Jen samotní subjektivisté
nedokážou vidět hloubku této propasti mezi subjektivismem a Pravdou. 5) Objektivističtí katolíci lnoucí
k Pravdě jsou daleko od schizmatu. 6)
Svobodní zednáři mají kontrolu nad situací v Římě. Jacíkoliv ne-modernisté
tam nemají žádnou moc hovořit. 7)
Věřit, že arcibiskup by býval přijal současné nabídky Říma, znamená naprosto se
v něm mýlit. Základní problém se od jeho doby pouze zhoršil. 8) Lžička biskupa Fellayho je příliš
krátká, aby povečeřel s římskými (objektivně vzato) ďábly. 9) Tři biskupové pochopili biskupa
Fellayho až příliš dobře, ale on nechtěl slyšet to, co všichni tři museli říct.
Považuje se za neomylného? 10) Sv.
Pavel se zcela jistě domníval, že autorita může odporovat Víře – Gal. I, 8-9, a
II, 11. Postrádal sv. Pavel „kněžského ducha“?
Kyrie
Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
