Staré FSSPX bylo proti (2000)
P. P. Scott
Je přípustné nechat děti očkovat proti zarděnkám vakcínou vyrobenou s pomocí fetálních buněk z potracených dětí?
Není pochyb, že je nepřípustné připravovat vakcíny s využitím buněčných kultur z potracených dětí. Je to jistě velice obtížná situace, pokud jediným způsobem, jak získat takové nezbytné vakcíny je prostřednictvím kultur připravených z pozůstatků potratu.
Otázkou zde je, zda je či není přípustné použít takové vakcíny, pokud jsou jediné skutečně dostupné. Je možné aplikovat princip dvojího účinku, tzn., že je přímo zamýšlen pouze dobrý účinek a špatný účinek je prostě připuštěn, ale nikoliv přímo zamýšlen sám o sobě? Dobrým účinkem je v tomto případě imunizace proti infekční nemoci. Špatným účinkem je potrat, zabití nevinného. Nikdy není dovoleno udělat něco zlého, aby z toho mohlo vzejít dobré, tzn., nikdy není dovoleno, aby dobrý účinek vzešel ze špatného. Je však možné připustit zlo, které není samo o sobě zamýšleno, a tomu se říká voluntarium indirectum [předvídaný, ale ne přímo chtěný důsledek vlastního jednání].
Zde lze argumentovat, že člověk, který chce očkování, si nepřeje potrat, ale prostě jen využívá buňky, které byly získány v jeho důsledku. Vakcína však není jen nepřímým účinkem potratu. Existuje zde ve skutečnosti přímá kauzální linie od potratu k dostupným fetálním buňkám, k vývoji vakcíny a k imunizaci. Proto je imunizace přímým důsledkem potratu a nikoliv jen nepřímým účinkem. Proto by bylo nemorální použít vakcínu, o níž člověk ví, že byla vyvinuta na fetálních buňkách, a to bez ohledu na to, jak velká by byla výhoda z jejího získání.
Navíc, i pokud by se připustilo, že očkování není přímým důsledkem potratu, protože potrat nebyl proveden kvůli získání fetálních buněk, a ti, kteří je používají, mohou za sebe tvrdit, že si přímo nepřejí potrat sám o sobě, katolické cítění věřícím říká, že z vůbec žádného důvodu nemohou nikdy využít pozůstatky potratu, protože tím propagují masové vraždění nevinných, které ničí moderní společnost a veškeré cítění morálky. Vždy musí existovat úměrný důvod využít voluntarium indirectum, tzn. připustit něco zlého, co není přímo chtěno. Zde by však rozumný prospěch získaný díky využití dvojího účinku (kdyby to skutečně bylo pouze nepřímo chtěné, což není) nebyl v žádném případě úměrný strašlivému zlu potratu a pohoršení by bylo ohromné.
Pokud si člověk není vědom, že fetální buňky se používají pro kultury u vakcín, které jsou podány jejich dětem, pak zde samozřejmě neexistuje žádná morální vina. Když však o tom ví, pak má morální povinnost takové vakcíny z principu odmítnout do té doby, než budou moci být získány z kultur, které jsou morálně přípustné. Kdyby kromě toho občanský zákon takové vakcíny učinil povinnými (např. kvůli vstupu do školy), pak by rodiče měli ve svědomí povinnost proti takovým nemorálním prostředkům očkování svých dětí protestovat.
Mimo to není v takovéto otázce přípustné zůstávat v úmyslné nevědomosti. Pokud existuje pozitivní důvod domnívat se, že jsou při výrobě vakcíny skutečně použity fetální buňky, pak má člověk morální povinnost si tuto záležitost vyjasnit a zjistit, zda tomu tak skutečně je nebo ne.
Zdroj: Převzato ze sekce „Otázky a odpovědi“ původně otištěné v časopise The Angelus, červen 2000
Překlad: D. Grof
