Komentář Eleison DLI – „Oficiální Církev“? (2018)
(551)
3. února 2018
„OFICIÁLNÍ CÍRKEV“?
Člověk musí
být u slov velmi opatrný, protože slova jsou uchopením věcí ze strany našeho
myšlení a věci jsou podstatou každodenního života. Proto na slovech závisí, jak
povedeme své životy. Ve farním kostele v Paříži ve Francii, který je
vlajkovou lodí Bratrstva sv. Pia X., je kněz Bratrstva, který dává na slova
patřičný pozor. P. Gabriel Billecocq napsal v posledním výtisku farního měsíčníku
Le Chardonnete (č. 333) článek
nazvaný „Říkali jste ´oficiální Církev´?“. V něm ani jednou nezmiňuje
ústředí Bratrstva v Menzingenu ve Švýcarsku, ale stěžuje si na „přání“ pocházející
odněkud, patrně z vysoka, že slova „koncilní církev“ by vždy měla být
nahrazena slovy „oficiální Církev“. A má pravdu, protože slova „koncilní
církev“ jsou dokonale jasná, zatímco slova „oficiální Církev“ nejsou jasná, ale
dvojznačná.
Protože „koncilní
církev“ na jednu stranu jasně označuje tu velkou část dnešní Církve, která je
více či méně otrávená omyly Druhého vatikánského koncilu. Tyto omyly
v podstatě spočívají v tom, že Církev, která by měla být zaměřená na
Boha, přesměrovávají na člověka. Na druhou stranu „oficiální Církev“ je
vyjádření s dvěma možnými významy. Buď to může znamenat Církev oficiálně
ustanovenou Kristem a oficiálně nám přinesenou přes věky skrze posloupnost
papežů, a vůči této „oficiální Církvi“ naopak žádný katolík nemůže nic namítat.
Nebo se „oficiální Církev“ může brát tak, že to znamená onu masu
oficiálních představitelů Církve oddaných Druhému vatikánskému koncilu, kteří
poslední půlstoletí používají svou oficiální moc v Římě, aby katolíkům
vnutili koncilní omyly, a vůči této „oficiální Církvi“ nemůže žádný katolík
nevznášet námitky. Proto „koncilní církev“ vyjadřuje něco automaticky špatného,
zatímco „oficiální Církev“ vyjadřuje něco dobrého či špatného v závislosti
na tom, který z těch dvou významů se jí dává. Proto nahradit „koncilní
církev“ „oficiální Církví“ znamená nahradit srozumitelnost nejasností, a také
to zabraňuje katolíkům, aby poukazovali na zlo Druhého vatikánského koncilu.
P. Billecoq
nikterak nenaznačuje, že ústředí Bratrstva si takovou věc „přálo“, ale fakta a spekulace
to naznačují. Pokud jde o fakta, když byl počátkem tohoto měsíce P. Christian
Bouchacourt, představený Francouzského distriktu Bratrstva, veřejně dotazován
ohledně nadcházejících voleb v Bratrstvu v červenci, řekl: „Jakmile
bude generální představený zvolen, bude Vatikán ihned vyrozuměn o tomto rozhodnutí.“
Takovéto vyrozumění Vatikánu ze strany Bratrstva, pokud jde o volby v Bratrstvu,
se nikdy předtím nedělalo. A důrazně to naznačuje, že současní vůdci Bratrstva
nevzhlíží k Římu jen, aby byl informován, ale aby také dal svůj oficiální
souhlas s výběrem jeho vůdců ze strany Bratrstva – proč vyrozumívat,
jestliže nejde o získání souhlasu? O co další bude Novobratrstvo žadonit? O co
nebude žadonit? Jak daleko Bratrstvo došlo od dnů, kdy víra arcibiskupa
Lefebvra nutívala Řím žadonit!
Pokud jde o
spekulace, slyšíme, že jsou Menzingenem připravováni dva hlavní kandidáti pro
voliče na červencových volbách Bratrstva k volbě generálního představeného,
protože tento post již nebude zastáván některým biskupem. Hádám, že Řím už
v podstatě kontroluje tato stěžejní rozhodnutí, která se přijímají
v ústředí Bratrstva. V tom případě se Řím může jen málo obávat, že by
kterýkoliv z těchto dvou kandidátů podstatně změnil prořímskou politiku
biskupa Fellayho, přičemž může mnoho získat ze zdánlivé změny na vrcholu, a bude
moci využít biskupa Fellayho v Římě, aby byl hlavou „zrenovované“
Kongregace Ecclesia Dei, která by
zahrnovala všechny tradiční komunity včetně jeho vlastního dřívějšího
Bratrstva.
Kdo může
zpochybnit schopnost Římanů obrátit všechny situace ve svůj prospěch? Pokud...
pokud by neměla v Bratrstvu opět propuknout ona Víra a Pravda, jež byly
hnací silou arcibiskupa Lefebvra a jeho vítězství nad všemi liberály a
modernisty v Římě. Tito zlí duchové usilují jednou provždy zmařit Boží
katolickou Tradici, která je nejzávažnější potenciální překážkou jejich
Jednosvětovému náboženství. A Bůh možná nebude požadovat nic menšího, než krev
katolických mučedníků, aby je zastavili. Mučedníci pocházející z kněží a
laiků Bratrstva budou jeho slávou.
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
