Chile ukazuje nespokojenost s papežem
(2018)
Margaret C. Galitzin
24.
ledna 2018
Pobřežní
město Inquique v severním Chile bylo velmi dobře připraveno na papežskou
mši, kterou měl František dle plánu sloužit 18. ledna 2018; poslední mši své
třídenní návštěvy této země. Zóna vymezená na pláži Lobito měla kapacitu 380
tisíc lidí a plánovači doufali, že bude pro očekávané davy stačit.
Prostor
byl – což je trapné – více než dostatečný, jak můžete ve skutečnosti vidět na
obrázku níže, který ukazuje, že nebyla obsazena ani šestina rezervovaných míst.
Odhady spočítaly, že návštěva byla 75-90 tisíc. Dokonce i židličky vyhrazené
pro hudebníky a zpěváky byly prázdné, což naznačuje, že nepřítomnost měla
značit nesouhlas.
Toto
malé hornické město s 200 tisíci obyvatel je známé pro své oslavy Fiesta
de la Tirana k poctě Naši Paní z Hory Karmel, které každoročně přitáhnou
250 tisíc lidí z této oblasti. Na Františkově poslední mši v Chile se
však tito věřící se silnou oddaností Panně Marii prostě neukázali.
Postavil se za pro-pedofilního
biskupa
Napadá
mě mnoho důvodů, proč mohou být chilští katolíci naštvaní na „papeže
milosrdenství“. Namísto, aby papež Bergoglio při této návštěvě ukázal
milosrdenství k obětem nechvalně proslulého odsouzeného pedofilního kněze
P. Fernanda Karadina, postavil se na stranu biskupa Juana Barrose, jednoho ze
tří biskupů obviněného, že Karadina kryl.
Bylo
to již v Chile velmi horké téma, a spíše než aby František oheň uhasil, přilil
olej do plamenů.
Zde
je stručně ten příběh. Karadinovy oběti podaly zprávu o sexuálním zneužívání
církevním autoritám již v roce 2002, ale až dokud oběti nevyšly na
veřejnost v roce 2010, nezačal Vatikán vyšetřování. Karadina byl shledán
vinným ze sexuálního zneužití náctiletých chlapců a bylo mu nařízeno vést
„život v modlitbě a pokání“.
V roce
2015 František přisypal sůl do této stále otevřené rány, když jmenoval Juana
Barrose, Karadinova ochránce, biskupem v Osornu. Barros údajně věděl o
zneužívání a byl dokonce obviněn, že ho sledoval. Jeho jmenování lidi
rozzuřilo, rozdělilo tuto diecézi a ještě víc zdiskreditovalo Vatikán.
Když
se tedy chilský novinář zeptal Františka na jmenování biskupa Barrose, jeho
úsečná a podrážděná odpověď přišla jako šok: „Neexistuje proti němu jediná
stopa důkazu. Všechno je to pomluva. Je to jasné?“
Tato
obhajoba Barrosa – když ve skutečnosti existuje svědectví obětí, které je více
než stopou důkazu – vyvolala ve světě pobouřené reakce. Vlastně jich bylo
tolik, že František nedávno učinil neobratný pokus o omluvu, která, jak se zdá,
nikoho nepřesvědčila. I nadále stojí za kontroverzním biskupem Barrosem.
Dokonce i blízký papežův spojenec, kardinál Sean O´Malley z Bostonu,
kritizoval papežův komentář.
Papež
František Chilanům nabídl důkaz své předpojatosti, nedostatek zájmu o pedofilní
zločiny a preláty, kteří je kryjí. To není věc, která by zvýšila žebříček jeho
popularity v této zemi.
Prosba za migranty
Druhým
bouřlivým tématem, do nějž papež na své cestě po Chile vstoupil více než
jednou, byla jeho žádost „přivítat imigranty“.
Mnozí
Chilané, kteří čelí vlně přistěhovalců – jen minulý rok vstoupilo do země skoro
105 tisíc Haiťanů a více než 100 tisíc Venezuelců – jsou z tohoto náporu
znepokojení a vnímají jej jako zdroj narůstajícího zločinu.
Jako
v tolika evropských zemích a v USA, je Františkovo neustálé
povzbuzování muslimské migrace stále otravnější. Opět, jeho výroky na toto téma
nebyly faktorem pro zvýšení jeho popularity.
Svatba na palubě letadla ve stylu
„Las Vegas“
A
nakonec tu máme improvizovanou a vysoce nepravověrnou „svatbu“, kterou
František administroval pro dva lidi z palubní obsluhy na palubě letadla
cestou do Iquique. Zprávy o jeho „pastorační reakci“ nejdříve oznamovaly, že
tento „obřad“ pro pár, který spolu žije, vykonal bez manželské přípravy, bez
svaté zpovědi, dokonce i bez vyžádání křestních listů. Nelišil se od svateb
v Las Vegas, kde je jediným požadavkem přítomnost daného páru.
Údajná spontánní žádost o papežskou
svatbu
To
docela sedí u papeže, který pronesl řeč k pastoračnímu kongresu o rodině
v Římě a tvrdil dvě věci, že „velká většina katolických manželství je
neplatná“ a že některé [neoddané a] spolu žijící páry jsou ve „skutečném
manželství“ kvůli své lásce a věrnosti.
Mimochodem,
později vstoupil do věci vatikánský tisk, aby uklidnil konzervativní reakce
proti tomuto kroku: „Ve skutečnosti to nebylo tak spontánní. Pár byl připraven,
byly předloženy křestní listy atd.“ Ale důvěryhodnost dnešního Vatikánu je tak
nízká, že mnoho lidí má pochyby o pravdivosti těchto uklidňujících prohlášení.
Pedofilní
kněží a ututlávání, imigrace, věroučné a morální omyly: tento papež u všeho
propadá. V důsledku toho trpí papežská věrohodnost. Nespokojenost mezi
věřícími roste. Je to zvláštní scénář, kde nikdo neví, co František udělá nebo
řekne příště.
Zdroj: Tradition In
Action
Překlad: D.
Grof