„S nesmírnou
radostí“ (1939)
Radiové poselství „Con Inmeso Gozo“
(„S nesmírnou radostí“) Jeho Svatosti Papeže Pia XII. španělským věřícím
14. dubna 1939
***
S nesmírnou radostí vám,
nejmilovanější dítky katolického Španělska, zasílám otcovská blahopřání
k daru míru a vítězství, jímž Bůh ráčil odměnit křesťanský heroismus vaší
víry a lásky, osvědčený tak velikým a tak vznešeným utrpením. Náš Předchůdce
blahé paměti toužebně a s důvěrou očekával tento Boží mír, který je
bezpochyby plodem onoho hojného požehnání, které zaslal na samém počátku tohoto
boje „všem, kteří se oddali obtížné a nebezpečné úloze obrany a obnovy práv a
cti Boha a náboženství“ (1); a My nepochybujeme, že tento mír bude tím, který
on sám od té doby předpovídal, „znamení budoucího klidu v řádu a cti
v blahobytu.“ (2).
Záměry Prozřetelnosti,
nejmilovanější dítky, opět zavládly nad hrdinským Španělskem. Národ vyvolený
Bohem jako hlavní nástroj evangelizace Nového světa a jako nedobytná pevnost
katolické víry právě ukázal apoštolům materialistického ateismu našeho století
největší důkaz, že věčné hodnoty náboženství a ducha stojí nade všemi věcmi.
Vytrvalá propaganda a neustálé úsilí
nepřátel Ježíše Krista, zdá se, chtěly ve Španělsku vyzkoušet vrcholný
experiment rozptýlených sil, které mají ke své dispozici ve světě; a i přesto
je pravdou, že Všemohoucí jim tentokrát nedovolil dosáhnout jejich cíle.
Toleroval některé jejich strašlivé snahy, aby svět mohl vidět, jak náboženské
pronásledování podkopávající samotné základy spravedlnosti a lásky, jimiž jsou
láska k Bohu a úcta k Jeho svatému zákonu, mohou zavléct moderní
společnost k nepředstavitelným propastem zhoubného zničení a vášnivého
konfliktu.
Španělský lid, přesvědčen o této
pravdě, s dvěma známkami charakteristickými pro svého nejušlechtilejšího
ducha, jimiž jsou šlechetnost a přímost, rázně povstal na obranu ideálů
křesťanské víry a civilizace, hluboce zakořeněné ve španělské půdě a,
s pomocí Boží, „který neopouští ty, jež v Něj doufají“ (Júdit 13, 17),
mohl vzdorovat tlaku těch, kteří oklamáni tím, čemu věřili, že je humanitním
ideálem povznesení pokorných, opravdově bojovali za ateismus.
Tento prvotní smysl vašeho vítězství
nás nutí setrvávat v nejslibnější naději, že Bůh ve Svém milosrdenství se
uráčí vést Španělsko po bezpečné stezce jeho tradičního a katolického
majestátu; což bude smyslem, který bude směrovat všechny Španěly, kteří milují
své náboženství a svou otčinu, při snaze zorganizovat život Národa
v dokonalém souladu s jeho nejvznešenější historií katolické víry,
zbožnosti a civilizace.
My proto nabádáme Autority a Pastýře
katolického Španělska, aby poučovali rozum těch, kteří byli svedeni, a
ukazovali jim s láskou kořeny materialismu a sekularismu, z nichž
jejich omyly a nesprávné činy vzešly, a z nichž by mohly opět vzejít.
Nabídněte jim zásady individuální i společenské spravedlnosti, bez níž mír a
blahobyt národů, jakkoliv mocné mohou být, nemohou být živy, a jež jsou těmi,
které jsou obsaženy v Písmě svatém a v nauce Církve.
Nepochybujeme, že se tomu tak stane
a základem pro Naši pevnou naději jsou nejšlechetnější a křesťanské postoje, o
nichž Šéf státu a tolik džentlmenů, jeho věrných spolupracovníků, vydalo
jednoznačné svědectví skrze právní ochranu, jíž zaručili nejvyšším
náboženským a společenským zájmům dle učení Apoštolského stolce. Tatáž naděje
se také zakládá na rozvážném zápalu a odříkání vašich biskupů a kněží, zasažených
bolestí, a také na víře, zbožnosti a duchu oběti, o nichž, ve strašlivých
hodinách, všechny třídy španělské společnosti podaly hrdinský důkaz.
A nyní, před připomenutím kupících
se ruin nejkrvavější občanské války zaznamenané v dějinách moderní doby, se
My, se zbožnou úctou, především klaníme svaté památce biskupů, kněží, řeholníků
obojího pohlaví a věřících všeho věku a podmínek, kteří, v tak vysokém počtu,
zpečetili krví svou víru v Ježíše Krista a svou lásku ke katolickému
náboženství: „maiorem hac dilectionem nemo habet“, „Nikdo nemá větší lásku než
ten člověk“ (Jn 15, 13).
Přiznáváme také svůj dluh vděčnosti
vůči všem těm, kteří se až k heroismu obětovali při obraně nezcizitelných
práv Boha a náboženství ať na bojištích, nebo oddaní vznešeným dílům křesťanské
lásky ve věznicích a nemocnicích.
Nemůžeme skrýt hořký žal při
vzpomínce na tolik nevinných dětí, které byly vyrvány ze svých domovů, byly
vzaty do vzdálených zemí, často v nebezpečí apostaze a zvrácenosti:
nepřejeme si nic vroucněji, než vidět je navrácené do náručí svých rodin, kde
opět naleznou hřejivou a křesťanskou něhu svých blízkých. A nepochybujeme, že ti
druzí, kteří se jako marnotratní synové chtějí vrátit do domu otce, budou
přivítáni s dobrou vůlí a láskou.
Na Vás, ctihodní bratři
v episkopátu, připadá, abyste všem radili, aby ve své pacifikační politice
všichni následovali zásady hlásané Církví a vyhlášené s takovou
ušlechtilostí Generalissimem: spravedlnost za zločin a shovívavou velkorysost
k chybujícím. Naše starost, také jakožto Otce, nemůže zapomenout na tyto
oklamané, jež podvodná a zvrácená propaganda uspěla nalákat velebením a sliby.
Vaše pastorační starost by na ně měla být zacílena, s trpělivostí a
pokorou: modlete se za ně, vyhledávejte je, veďte je opět do obnovující náruče
Církve a k vroucnosti Otčiny, a veďte je k Milosrdnému Otci, který je
očekává s otevřenou náručí.
Proto, nejdražší dítky, jelikož se
duha míru vrátila, aby rozjasnila nebe nad Španělskem, spojme se srdečně ve
vroucím chvalozpěvu díkůvzdání Bohu Míru a v modlitbě za odpuštění a
milosrdenství za všechny ty, kteří zahynuli; a, aby byl tento mír plodný a
dlouhodobý, se vší vroucností vás nabádáme „zachovat jednotu Ducha, spojeni
svazkem pokoje“ (Efes. 4, 2-3). Takto sjednocení a poslušní vůči svému
ctihodnému episkopátu, oddejte se radostně a bez prodlení naléhavé práci
obnovy, kterou od vás Bůh a Otčina očekávají.
Jako slib hojných milostí, jež
Neposkvrněná Panna Maria a svatý Jakub Apoštol, patroni Španělska, pro vás
dosáhnou, a které vám velcí španělští světci zasloužili, udělujeme vám, naše
drahé dítky katolického Španělska, Šéfovi státu a jeho vynikající Vládě,
horlivému episkopátu a jejich nezištnému kléru, hrdinským bojovníkům a všem
věřícím Své apoštolské požehnání.
PIUS XII.
Poznámky:
1) Proslov k španělským
uprchlíkům: AAS 28 (1936) 380.
2) Proslov k španělským
uprchlíkům: AAS 28 (1936) 381.
Zdroj: Mundabor´s
blog
Překlad: D.
Grof
