čtvrtek 29. května 2025

Petice věřících FSSPX za podmínečné svěcení kněží, kteří přešli z Novus Ordo (2025)

 

Petice věřících FSSPX za podmínečné svěcení kněží, kteří přešli z Novus Ordo (2025)

Poznámka REX!: Následující článek je překladem petice věřících FSSPX z USA a týká se požadavku na podmínečné svěcení kněží, kteří byli vysvěceni v novém pokoncilním obřadu biskupy vysvěcenými v novém obřadu a následně přešli k FSSPX, nebo s ním spolupracují. Současné vedení FSSPX totiž nyní považuje všechna svěcení v novém obřadu za principiálně platná, což v českém kontextu taktéž potvrzuje představený FSSPX v Kněžském letáku č. 2024 (květen–červen 2025). V případě zájmu můžou věřící FSSPX podepsat petici zde: https://chng.it/5ZhXMc7j6f.

***

27. května 2025

Problém

My věřící – ti samí věřící, kteří finančně podporují činnost FSSPX a vlastně poskytují kanonické ospravedlnění pro činnost všech vašich duchovních – duchovních, kteří nemají žádnou jurisdikci kromě té, která je nezbytná k naplnění vážných duchovních potřeb věřících, kteří od nich žádají svátosti, a kterou jim Církev poskytuje pouze pro tyto nouzové účely – my tedy máme právo trvat na tom a požadovat, aby nám FSSPX posílalo platné kněze, kteří nejsou zatíženi pozitivní pochybností vytvořenou pozměněnými koncilními obřady svěcení [sic] kněží a biskupů. I když se může zdát, že pochybností týkajících se obřadu svěcení je méně, zůstává jen málo kněží, kteří nebyli „vysvěceni“ v tomto novém obřadu domnělými biskupy, kteří zase byli „vysvěceni“ v novém obřadu biskupského svěcení.

Princip

Ačkoliv představitelé FSSPX učinili veřejná prohlášení a natočili videa, v nichž argumentují ve prospěch platnosti těchto nových obřadů – s výjimkou nějaké vady v intenci toho, kdo tyto svátosti vysluhuje [nebo se pokouší vysluhovat] – a můžou pokračovat v argumentaci celé hodiny, až z toho v obličeji zmodrají, prostým faktem zůstává, že DŮKAZNÍ BŘEMENO leží přímo na těch, kdo zastávají platnost těchto svátostí, protože s jakoukoliv svátostí, o níž panují pozitivní pochybnosti, se musí v praktickém řádu pro všechny záměry a účely zacházet, jako by byla neplatná ... s výjimkou toho, že ji věřící mohou využít v nebezpečí smrti, když nelze nalézt jinou možnost. Jinak řečeno, my nejsme povinni dokazovat, že jsou neplatné, ale jste to spíše vy, kdo jsou povinni dokázat, že neexistuje důvodná pozitivní pochybnost ... a to je břemeno, kterému nejste schopni dostát, protože nemáte ani nezvratné argumenty, ani autoritu vnucovat své závěry svědomí.

Podle základní definice je jednoduché pozitivní pochybnost prokázat. V zásadě platí, že pokud můžete poukázat na něco konkrétního – na rozdíl od pochybností typu „co když“ – stačí to k prokázání POZITIVNÍ pochybnosti. Příkladem negativní pochybnosti mohou být scénáře typu: „Při zpovědi jsem neslyšel, jak otec vyslovuje slova rozhřešení. Co když zapomněl? Co když je řekl špatně?“ Tyto pochybnosti typu „co když“ jsou negativní pochybnosti. Když však věřící mohou poukázat na toto: „Podívejte se, změnili to, co papež Pius XII. autoritativně prohlásil za podstatnou formu svátostí.“ ... stačí to samo o sobě k tomu, aby se jednalo o pozitivní pochybnost. Občas FSSPX přidává novou kvalifikaci, když trvá na tom, že musí existovat „vážná“ pozitivní pochybnost, přičemž ono samo pak může jednostranně rozhodnout, kdy je tato svévolná a dosti subjektivní hranice „vážnosti“ splněna, čímž v debatě slouží jako takříkajíc rozhodčí sobě samému.

Nyní se FSSPX pokouší věřící, kteří se domnívají, že tato svěcení jsou zatížena pozitivní pochybností, [většinou] označovat za „sedesvakantisty“, což je obvinění, které je zároveň nepravdivé a pro danou diskusi irelevantní. Za normálních okolností, když legitimní papež promulgoval svátosti, stačilo by to vzhledem k neomylnosti univerzální církevní disciplíny k zajištění jejich platnosti ... až na to, že FSSPX tuto výsadu legitimní papežské autority fakticky popřelo a učinilo z tohoto popření skutečný základní kámen celého svého teologického postoje ke krizi ... a samozřejmě to jen oddaluje řešení tím, že se neřeší základní otázka – totiž zda jsou papežové po Druhém vatikánském koncilu vůbec legitimní.

Stručně zde rozeberu falešné a neupřímné argumenty, které FSSPX předkládá ve snaze ujistit věřící, že svátosti nejsou zatíženy žádnou pozitivní pochybností, a poté se dotknu motivů těchto falešných argumentů.

Kněžské svěcení. [Říkají nám:] Podívejte, změnili jen JEDNO slovo v latině, které má „dvě písmena“. Měl jsem dojem, že v seminářích FSSPX se vyučuje latina, a že právě toto jediné slovo „ut“ by mezi těmi, kdo se s tímto jazykem potýkají, způsobilo velké zděšení, protože obecně vede k problému s pochopením podmětu, a také jsem měl dojem, že ve vašich seminářích se vštěpují zásady aristotelské logiky a ontologie, jejichž hlavní základy spočívají na pojmu příčiny. Pokud ale oprášíte svůj latinský slovník a vyhledáte si toto slovo, znamená v podstatě „aby“, přičemž to, co následuje po něm, je důsledkem toho, co předchází. Zajímavé je, že když papež Pius XII. autoritativně učil o podstatné formě kněžského svěcení, uvedl, že podstatou jsou vzývání Ducha svatého a jednoznačné určení svátostného ÚČINKU, víte, toho „účinku“, který obvykle následuje po tom otravném slovíčku, které má dvě písmena. Ve starém obřadu je obsaženo vzývání Ducha svatého, který je jasně vzýván, ABY [ut] učinil ze svěcence kněze. V novém obřadu je obsaženo vzývání Ducha svatého. Konec. Po něm následuje nesouvisející (?) modlitba, která žádá, aby byl svěcenec [Bohem?] učiněn knězem. Není zde žádné spojení Ducha svatého tímto malým slovem, které má dvě písmena, s ÚČINKEM. Proč je zde tedy vzýván Duch svatý? To není jisté. Aby dal člověku správné dispozice stát se knězem, nebo milosti potřebné k tomu, aby byl dobrým knězem? Je zřejmé, že infiltrátoři, kteří chtěli rozvrátit Církev, znali latinu a učení papeže Pia XII. lépe než FSSPX.

To vyvolává další otázku. Existují přesvědčivé důkazy, že špatní aktéři pronikli do Církve s úmyslem napáchat co nejvíce škody. Proč by se modernizátoři „dobré vůle“ obtěžovali s tím malým slovíčkem, které má dvě písmena, o němž tvrdíte, že je bezvýznamné? Hádám, že jeho odstraněním zní věta mnohem moderněji a pro laiky relevantněji, že? Ne, skutečnost, že neexistuje jiný dobrý důvod než zničení, který by vysvětloval jeho odstranění, také naznačuje, že mohlo jít o úmyslný pokus zneplatnit svátost, který „provedl nepřítel“.

Pak je tu nový obřad biskupského svěcení [sic]. Je radikálně odlišný a to nejlepší, co se různým apologetům podařilo, je přirovnat ho k nějakému obřadu východního ritu ... až na to, že se dopustili omylu, když ho přirovnali k obřadu východního ritu pro instalování patriarchy, o němž se již předpokládalo, že je biskupem, a nikoliv k obřadu pro udělení biskupského svěcení někomu, kdo ho dosud neměl.

Nyní se FSSPX odvolává na další zmínky o slovech „kněz“ nebo „biskup“ v příslušných obřadech mimo podstatnou formu [jak ji uvedl Pavel VI.], ale ty se objevují až PO údajném udělení svátosti a neoznačují úkon vytvoření kněze nebo biskupa, ale pouhé konstatování po tom, co se tak stalo, které je zcela neadekvátní k vyjádření formy označující posvátný úkon svátosti. Takže kněz může zpackat podstatnou formu mše svaté, ale protože pak o deset minut později řekne: „Jo, konsekrovali jsme tenhle chléb.“, tak se to všechno vylepší, ano? Kdy se tedy svátost vlastně vysluhovala? Podíval se Duch svatý předem, aby nahlédl budoucí prohlášení, které má tuto formu učinit nedvojznačnou? Kdyby kněz padl mrtev dříve, než dodal: „Jo, konsekrovali jsme tenhle chléb.“, byla by svátost platná? To mi připomíná spor o epiklezi východního ritu.

A konečně, papež Lev XIII. učil v souvislosti s anglikánským svěcením, že nejde o intenci celebranta (kterou Církev předpokládá, protože není schopna poznat vnitřní fórum), ale o intenci obřadu, přičemž i POTÉ, co se anglikáni zoufale snažili „opravit“ formu, Svatý otec učil, že to bylo příliš málo a příliš pozdě, protože intence obřadu odstranit vše, co je v obřadu výrazně katolické (zní vám to povědomě?), stanovila objektivní intenci OBŘADU SAMOTNÉHO (nezávisle na vnitřní intenci celebranta). FSSPX však tento důraz historicky OBRÁTILO a pokouší se tvrdit, že „zkoumá“ vnitřní fórum „intence“ celebranta, které si ani Církev netroufá odhadovat ... de internis Ecclesia non judicat [Církev neposuzuje věci vnitřního fóra – pozn. překl.] ... jak učil papež Lev XIII.

To vše zcela dostačuje k JASNÉMU prokázání OBJEKTIVNÍ POZITIVNÍ POCHYBNOSTI, což je mnohem nižší práh než prokázat opak mimo veškerou rozumnou pochybnost – a věřící mají právo nebýt vystavováni pochybným svátostem. Mohli byste se hádat celé hodiny, ale pochopte, že NEMÁTE ŽÁDNOU AUTORITU vnucovat SVÉ ZÁVĚRY (k nimž jste dospěli na základě svého soukromého úsudku) svědomí věřících. FSSPX historicky tvrdilo, že má právo OTEVŘENĚ ODPOROVAT Kristovu náměstkovi na zemi, ale pak se snaží mást věřící, kteří s NÍM nesouhlasí, že jsou pyšní a neposlušní. Vy si vyhrazujete právo neposlouchat Kristova náměstka, ale jak se OPOVAŽUJÍ věřící neposlouchat vás. Není to tak? To znamená, že si přisvojujete větší autoritu, než přisuzujete Kristovu náměstku. Takže tento výraz, který se dříve vztahoval na autoritu papeže v Římě, byl FSSPX nově formulován, jako by šlo o .... Fellay [aut Pagliarani] dixit; res clausa est.

PETICE/POŽADAVEK

Touto peticí VÁM TEDY OTEVŘENĚ ODPORUJEME a prohlašujeme, že odmítáme, abyste nám posílali domnělé „kněze“ vysvěcené [sic] v novém obřadu „biskupy“ vysvěcenými [sic] v novém obřadu a požadujeme, abyste je před vysláním do našich kaplí podmínečně přesvětili.

ZÁVĚREČNÉ NAPOMENUTÍ

Tímto vás také upozorňujeme, že si zde zahráváte s ohněm, a máme tím na mysli spíše doslovný PEKELNÝ OHEŇ, neboť doufám, že jste si svými „argumenty“ natolik jistí, že jste ochotni riskovat vlastní věčnou spásu ... neboť budete ve skutečnosti vystaveni soudu pekelného ohně, pokud budete věřící vystavovat neplatným svátostem, v jejichž důsledku mohou být duše ztraceny ... a zde si dovolíme být upřímní ohledně motivu ... abychom neohrozili vaši možnost nadále „flirtovat“ s modernistickými okupanty svaté katolické Církve. No jistě, nemůžeme dost dobře očekávat, že budeme mít nějakou šanci na „regularizaci“ ze strany Říma, pokud zpochybníme platnost jejich svátostí, takže se budeme dopouštět intelektuální nepoctivosti, abychom uzavřeli veškerou diskuzi. Pokud se nám totiž nepodaří regularizovat, jakpak zaplatíme ten seminář za 50 milionů dolarů [myšlen je nový seminář FSSPX v americké Virginii – pozn. překl.], který byl postaven na bedrech věřících, kteří často pracují ve více zaměstnáních, aby uživili své početné rodiny, když mírný problém s přeplněností [původního semináře FSSPX ve Winoně – pozn. překl.], který byl uměle vytvořen v „humanitním roce“ [úvodní studijní rok v semináři – pozn. překl.], by se dal napravit za jeden nebo dva miliony dolarů přístavbou dalšího křídla nebo budovy na rozsáhlém pozemku ve Winoně? Co se stane s našimi kněžími a jejich živobytím, když budou popíjet láhve vína v hodnotě sto dolarů (financované věřícími), žít ve skupinkách na priorátech s půl tuctem kněží, zatímco mnoho i velkých kaplí má mši svatou jen v neděli a příležitostně na první pátek ... a věřící doufají, že zvládnou neumřít a nepotřebovat poslední svátosti, dokud kněz nepřijede na víkend? Co se stane, když nebude kam šoupnout věrohodně obviněné sexuální predátory? [Narážka na početné případy sexuálního zneužívání v FSSPX za poslední roky včetně usvědčeného bývalého představeného amerického distriktu FSSPX P. Rostanda, které se utajovaly – pozn. překl.] Vždyť kam jinam poslat kněze, který se přiznal k sexuálnímu zneužívání mladých mužů než do ubytovny sousedící s internátem chlapecké internátní školy, z níž k nim má volný přístup k dalšímu zneužívání? Zajímalo by mě, odkud se berou antiklerikální nálady. Nebo zda stejní nepřátelé, kteří se ve velkém počtu infiltrovali do Církve, nastrčili své lidi i do řad FSSPX ... protože taková rozhodnutí jsou nevysvětlitelná (zvláště poté, co jste se měli poučit z lekce od Novus Ordo, že utajování je horší než zločiny) jinak než jako záměrné pokusy poškodit tradiční katolicismus a udělat nám špatné jméno. Tedy ne naším jménem!

***

Další materiály k tématu:

Arcibiskup Lefebvre a koncilní svěcení – praktické pochybnosti

Platnost svátostí reformovaných Pavlem VI.

Musejí být kněží, kteří přejdou k Tradici, přesvěceni? 

Nejistá kněžská svěcení v koncilní církvi

Jsou biskupská svěcení reformovaná Pavlem VI. platná?

***

 

Zdroj: https://chng.it/5ZhXMc7j6f

Překlad: D. Grof