Komentář Eleison DCLIX – Plody Valtorty (2020)
(659)
29. února
2020
PLODY
VALTORTY
Náš Pán Ježíš Kristus
nikdy neočekával, že Jeho ovce budou velkými teology, tím méně pak, že si na ně
budou hrát, očekával však, že budou mít dost zdravého rozumu, aby byly schopné
v případě někoho nebo něčeho matoucího posoudit to na základě plodů. „Po ovoci
jejich poznáte je.“ – Mt. VII, 15–20. Díla Marie Valtorty (na lůžko upoutané
italské ženy, 1897–1961), zvláště její Poéma
o člověku-Bohu (1943–1947) jsou velice kontroverzní a její obhájci jsou
stejně vášniví, jako jsou divocí ti, kteří ji napadají.
Jaké jsou tedy její plody? Zde je svědectví, které nedávno obdržel vydavatel
těchto „Komentářů“, jež je pro ně jako obvykle uzpůsobeno:
Rád bych s vámi sdílel
svůj úžas nad Poémou o člověku-Bohu od Marie
Valtorty, jenž vyplynul z toho, že jsem trpělivě přečetl všech deset svazků a z
debat s vydavatelem těchto knih a s autory, kteří Marii Valtortu podporují. Už
jsem vás v soukromí tuto italskou mystičku slyšel citovat, ale pak mě útoky na
Poému ze strany patera H. a její následné ocejchování ze strany Bratrstva
sv. Pia X. deset let zdržely, než jsem si ji skutečně přečetl. Prozřetelnost mi
však nakonec dala do rukou jeden výtisk této velice detailní verze Evangelia a
životopisu Marie Valtorty, které jsem si pozorně přečetl s tužkou v ruce, abych
si mohl dělat poznámky. Po pěti měsících tvrdé práce jsem byl překvapen, jak
pravověrných je těch deset knih a kolik dobra přinesly mé vlastní duši a
celé mojí rodině.
Existují dominikáni,
kteří je odsuzují. Já to shledávám nešťastným. Četli je skutečně? Mám pocit, že
je tabu otevřeně o nich hovořit. Prostudoval jsem také všechno o tom, jak toto
dílo vzniklo (bylo schváleno Piem XII.) a já pokládám způsob, jakým
tradicionalisté tuto obětovanou duši postavili před soud a odsoudili, za
nespravedlivý. Bojím se o její kritiky v případě, že její zjevení jsou skutečně
od Našeho Pána a jsou zamýšlena pro naši dobu.
Dřívější vydání vašich
„Komentářů“ z roku 2011 a 2012 k „Poémě“ jsou skutečnou útěchou pro někoho, jako jsem já, kdo má
pocit, jako by páchal něco nepatřičného, když pro svou každodenní duchovní
výživu užívá „Evangelium, jak mi bylo vyjeveno“
(alternativní název Poémy). Vlastníme celou řadu verzí tohoto monumentálního
Života Ježíše: nejen deset úplných svazků pro dospělé, ale také hezky vytvořené
obrázkové knížky pro děti od osmi let a zjednodušenou verzi pro třináctileté.
Výsledkem je, že celá rodina je sjednocená díky těmto zářivým stránkám o
člověku-Bohu a Jeho vztazích se světem, s Jeho Matkou a především, vzhledem k
naší době, s Jidášem Iškariotským. Jeho vztahy s ostatními jedenácti apoštoly,
svatými ženami a Jeho nepřáteli jsou stejně povznášející.
Abychom pochopili
dnešní Umučení Církve, utrpení a umírání rukama jejich vlastních služebníků, je
zvláště užitečné porovnat moderní charakter a povahu Jidáše, zrádce uvnitř
Církve, jak je vyobrazen v Poémě, s našimi vlastními
koncilními duchovními, ale dodal bych také s liknavými liberálními „křesťany“
uvnitř každého z nás. Drama se totiž neodehrává jen na čele církve, ale také v
rodinách, které vzdávají boj o to, aby žily v souladu s Evangeliem, přesně jak
to bylo vyjeveno Marii Valtortě... (Zde končí svědectví čtenáře)
Závěrem, Poéma o
člověku-Bohu od Marie Valtorty je velmi kontroverzní, ale nemusí být. Na
jednu stranu není na úrovni se čtyřmi Evangelii nebo s Písmem svatým, ani
nebyla Církví prohlášena za autentickou, ani není nezbytná pro spásu, ani není
po chuti všem seriózním katolíkům, ani si ze strany kteréhokoliv katolíka,
který smýšlí správně, nenárokuje být některou z těchto věcí. Na druhou stranu,
stejně jako u Turínského plátna a tilmy Naší Paní z Guadalupe, i u Poémy
se s postupem času zdají udivující důkazy o její autenticitě jen narůstat.
Bezpočet duší přivedla na duchovní cestu obrácení nebo zdokonalení a ke spáse.
A mnozí seriózní katolíci včetně teologů a biskupů ji vřele doporučují a
schvalují. Jak o Poémě řekl Pius XII.: „Kdo má uši k slyšení, slyš.“
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
