„Jděte
do celého světa...“ (2019)
Kázání P. Martina Fuchse v Praze
6. ledna 2019
Slavnost Zjevení Páně
***
Drazí věřící,
Ludwig a Gertruda byly
děti chudé vdovy. Když jejich otec zemřel, Ludwigovi bylo 7 a Gertrudě 6 let.
Po smrti svého manžela se matka starala o výchovu svých dětí dokonce
s ještě větší péčí.
Často jim říkala o
ubohých pohanských dětech v Číně a v Africe, které neznají Našeho
Pána a které nikdy neslyšely o Ježíškovi. Tento živý soucit s pohany dal
vzejít pevnému rozhodnutí v jejich srdcích.
„Chci se stát misionářem
a jít k pohanským národům,“ řekl Ludwig své sestře jednoho dne. „A já
půjdu s tebou!“, odpověděla Gertruda. „To nemůžeš!“, prohlásil Ludwig
rozhodně, „dívka se nemůže stát misionářem.“ – „Samozřejmě, že může,“
vysvětlila Gertruda, „ty obrátíš a pokřtíš divochy a já se postarám o malé
děti!“ – „Dobře,“ odpověděl Ludwig, „zítra odejdeme!“ Rozhodnutí bylo učiněno!
Když následujícího dne
matka opustila dům, aby šla na mši svatou a udělala nezbytné nákupy, obě děti
se rychle oblékly, vzaly si velký kus chleba a odešly tak rychle, jak jen
mohly. Doufali, že brzy dosáhnou vzdálené Afriky nebo Asie.
V době oběda již byl
hlad znatelný. Snědly proto svůj chleba a pokračovaly v cestě, když došly
k říčce. Ale jak by měly překročit vodu?
Ludwig brzy věděl, co
dělat. Nasbíral nějaké velké kameny a hodil je do říčky. Plné důvěry
v Boha se pokusily překročit nebezpečnou říčku a skutečně uspěly. Na
druhém břehu uvěřily, že jsou již v zemi divochů. – „Buď zticha!“,
zašeptal Ludwig a ukázal na vysokého muže blízko stromu, „to je jistě divoch;
musíme k němu jít!“
Aby divocha nepolekaly,
nehlučně se k němu blížily. Když byly dostatečně blízko, Ludwig zdvořile
sňal svou čepici a zeptal se: „Pane divochu, byl jste pokřtěn?“ Velký muž
popudlivě odpověděl: „Proč tě to zajímá, malý příteli?“
Vystrašená Gertruda
škubla za rukáv svého bratra a zašeptala: „Pojďme, bojím se.“ – Ale Ludwig se
nevzdal a zeptal se laskavěji než předtím: „Pane divochu, byl jste již
pokřtěn?“ – „No,“ odpověděl zmíněný, „proč si myslíte, že jsem divoch?“
Ludwig mu nyní řekl, jak
on a sestra ráno odešli, aby se dostali do Afriky a obrátili tam divochy, a
proč si myslí, že už asi musí být v zemi divochů, protože cesta byla velmi
dlouhá a slunce bylo velmi žhavé.
Pak se tvář onoho cizího
muže rozjasnila do přátelského úsměvu. Vzal si toho malého chlapce na svá kolena
a Ludwig mu musel říct celý ten příběh znovu. S nadšením popisoval, co mu
matka řekla o vzdálených ubohých nevěřících pohanech; jak umřou bez křtu, a
aniž by poznali Ježíše, a že mohou být navždy ztraceni; a jak se on a jeho
sestra rozhodli tyto lidi obrátit.
Během tohoto dětského
příběhu byl ten muž dojat k slzám!
„Ještě nejste
v Africe. Ale nemusíte chodit tak daleko, abyste potkali divocha,“ odpověděl.
„Zde je jeden před vámi, Evropan, který již byl pokřtěn, který je však asi
horší než ti, jež chcete hledat. Ale od nynějška se chci stát opravdovým
křesťanem. Jste spokojení?“
Samozřejmě, že děti byly
šťastné, že obrátily nevěřícího. Muž dovedl ony dvě děti zpět k jejich
matce, řekl jí celý příběh a popřál jí hodně štěstí, protože její učení již
přineslo takové plody u jejích dětí.
Matka, která se již velmi
bála o děti, teď byla uklidněna. Ano – byla velice šťastná, že její děti
přivedly ztracenou duši zpět k Bohu.
Drazí věřící!
Toto je jeden malý
misionářský příběh z mnoha jiných. Všechny z nich mají původ
v dnešním svátku. Mudrcové hledali a nalezli Spasitele skrze hvězdu a
vrátili se obrácení do své země. První pohanská misie! A přinesli tuto radost
pohanskému lidu ve své zemi.
Velmi dobře si pamatuji
postýlku ve školce. Byl tam Maur s pokladničkou. Když dostal minci,
pokýval svou pohyblivou hlavou. Byla to sbírka pro pohany v Africe, aby se
jim předala nezbytná poučení, aby přijali křest.
Misie jsou také naší prací:
Pohanské misie a misie lhostejných křesťanů. Ježíš nám před Svým
Nanebevstoupením nakázal: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu
stvoření! Kdo uvěří a dá se pokřtíti, spasen bude; kdo však neuvěří, bude
zavržen.“ (Mk 16:16)
Nemusíme jezdit do
Afriky, abychom obraceli lidi. Kolik nepokřtěných lidí žije v naší zemi?
Buddhisté, mohamedáni, nepokřtěné děti katolických rodičů…
Kéž každý nalezne
Spasitele v jesličkách a kéž oznámí tuto radost svým bližním!
Misie začínají
v naší rodině, v našem domě. Proto si na slavnost Zjevení Páně
necháváme žehnat svůj dům nebo svůj byt. Každý, kdo vstupuje do našeho domu, by
měl nalézt Ježíše, Marii a svatého Josefa. Každý by tam měl nalézt svaté
obrázky, svěcenou vodu a křesťanské knihy! Každý by tam měl nalézt život
modlitby! Ranní modlitba, večerní modlitba a modlitby před a po jídle. Kéž
pomáháme našim bližním zvláště v jejich duchovních potřebách! Amen.
Překlad: D. Grof
