František jim naplil do tváře (2016)

František jim naplil do tváře (2016)

Včera se Františkovi podařilo naplivat do tváře Našeho Pána, vždy Panny Marie, minulých papežů a celé Církve

14. října 2016

Čekali jste něco jiného?

Včera, 13. října, bylo 99. výročí šestého zjevení Blahoslavené Panny Marie ve Fatimě v Portugalsku. Byl to poslední den, kdy se Blahoslavená Panna Maria zjevila dětem ve Fatimě, a je známé pro svůj „Sluneční zázrak“. Myslíte, že to František zmínil? Ne!

Shodou okolností také včera Asia Bibi, pakistánská křesťanská matka pěti dětí čekající na smrt za to, že věří v Krista (byla shledána vinnou z rouhání proti islámu), měla mít slyšení ke svému odvolání. Požádal František o modlitby? Samozřejmě, že ne!

Namísto toho měl soukromou audienci s Diegem Maradonou...

Porovnejte čas, který František strávil s Diegem Maradonou při další soukromé audienci, a setkáním Františka s rodinou Asii Bibi na generální audienci (15. dubna 2015) níže.

A co chudí, trpící a poslední?

„Tito opomíjení“ nezahrnují Asiu!

Hádejte, s kým dalším měl František čas se během svého rušného dne setkat?

Jestliže první osobou, která vám přišla na mysl, byl biskup Bernard Fellay, pak to bylo správně!

To není žádný vtip! Biskup Fellay doprovázený P. Alainem-Marcem Nélym a P. Niklausem Pflugerem se krátce sešel s Františkem v Domě sv. Marty. Tato trojice byla ve Vatikánu, aby „vedla rozhovor“ s kardinálem Gerhardem Ludwigem Müllerem, arcibiskupem Luisem Ladariou Ferrerem a arcibiskupem Guidem Pozzem o návratu do „modernistického“ Říma.

František se teprve začínal zahřívat na velkou událost svého dne.

Chcete hádat, co to bylo?

Správně, uctil Martina Luthera a jeho 95 tezí!

Když už má hereziarcha Martin Luther nyní sochu, je nablízku „svatořečení“?

Titulní list programu k této obludnosti

Ano, 13. října měl František na soukromé audienci v síni Pavla VI. asi tisíc luteránů, kteří byli na ekumenické pouti do Vatikánu. To se událo zhruba dva týdny před tím, než František navštíví Švédsko (31.10.-1.11.2016), kde se bude účastnit ekumenické bohoslužby se Světovou luteránskou federací oslavující 500. výročí počátku revolty Martina Luthera. Následující výňatky kurzivou jsou převzaty z článku Iacopa Scaramuzzi Papež: Ti, kteří brání Krista, ale odmítají uprchlíky, jsou pokrytci zveřejněném ve Vatican Insider.

„Toho, co nás sjednocuje, je mnohem víc, než toho co nás rozděluje! Svědectví, které od nás svět očekává je hlavně to, že učiníme viditelným milosrdenství, jež k nám Bůh má, skrze službu chudým, nemocným, těm, kteří opustili svůj domov, aby hledali lepší budoucnost pro sebe a pro své milované. Když sloužíme těm nejpotřebnějším, zakoušíme již, že jsme sjednoceni: je to milosrdenství Boží, jež nás sjednocuje,“ řekl František a vysloužil si další potlesk.

Žlutý šátek je symbolem papežství

Modrý šátek je symbolem luteránství

Tyto dva šátky svázané dohromady symbolizují jednotu mezi Novus Ordo a luterány

Proselytismus, řekl Jorge Mario Bergoglio, je „nejsilnější jed“ proti ekumenismu. „Svatí“ jsou největšími reformátory. A Církev musí být vždy reformována.

František mává oddaným luteránům

Luteránští poutníci to baští!

„Řekli jste, že je mnoho věcí, které máte rádi na katolické Církvi, jiné věci tolik ne. Co mám já rád na luteránské církvi a co nemám rád?“, řekl papež ve svých nepřipravených odpovědích na otázky, které mu položilo pět mladých Němců. „Opravdu mám rád dobré luterány, luterány, kteří praktikují svou víru v Ježíše Krista. Co nemám rád, jsou vlažní katolíci a vlažní luteráni.“ Je to „rozpor“, když křesťané na jednu stranu horlivě hájí křesťanství na Západě a na druhou mají odpor k uprchlíkům a jiným náboženstvím. A o tom člověk nečte v knihách; noviny a televizní programy o tom mluví každý den. Nemoc, člověk může také říct hřích, který Ježíš odsuzuje nejvíc, je pokrytectví. Křesťan nemůže být křesťanem, pokud nežije jako křesťan. Křesťan nemůže být křesťanem, aniž by praktikoval blahoslavenství. Křesťan nemůže být křesťanem, když nečiní, co od něj Ježíš žádá v Matoušovi v kapitole 25. Ježíš naléhá na své učedníky, aby se vyhnuli tomuto hříchu, tomuto aktu pokrytectví. „Mějte se na pozoru před pokrytectvím.“ Je pro křesťana pokrytecké nazývat se tak a pak odmítat uprchlíka, někoho, kdo je hladový, někoho, kdo potřebuje pomoc. Jestliže se nazývám křesťanem, ale jednám tímto způsobem, pak jsem pokrytec.“

Podívejte se na dárek Františkovi od luteránských poutníků

Je to 95 Lutherových tezí!

František má rád knihy, zvláště když jsou napsány rabíny nebo hereziarchy!

„Středověcí teologové říkávali v latině, že Církev vždy potřebuje reformu, Ecclesia semper reformanda,“ řekl papež a vysloužil si potlesk, který se nesl síní Pavla VI., kde se shromáždilo asi tisíc luteránských poutníků: „O tom je pokrok a dozrávání a Církev dělá pokroky, zraje, a tolik malých a ne až tak malých církevních reformátorů šlo, chtělo jít po této cestě, některé reformy nebyly úspěšné, byly přehnané. Lidské věci nikdy nejsou, ale reformace je církevním procesem, to si myslím. Otázka byla: Koho vnímáte jako největší reformátory Církve a dějin?“, řekl František a opakoval tuto otázku. „Já bych řekl,“ pokračoval, „že největšími reformátory Církve jsou světci, jinak řečeno, muži a ženy, kteří následují Slovo Pána a praktikují jej. To je cesta, po které musíme jít, to reformuje Církev a oni jsou velkými reformátory, nemusí být teology, nemuseli studovat, mohou být pokorní, ale duše těchto lidí je prodchnutá Evangeliem, je ho plná a oni jsou těmi, kteří úspěšně reformují Církev. Jak v luteránské, tak katolické Církvi existují svatí, muži a ženy se svatým srdcem, kteří následují Evangelium: oni jsou reformátory Církve.“

František vzdává čest arciheretikovi Lutherovi namísto Naší Paní

František se nikdy neostýchá zapózovat pro fotografy ani učinit symbolické gesto

František šíří své revoluční poselství tisícovce luteránů

Papež se zdržel u otázky, kterou mu položila dívka ze Saska Anhaltska ohledně skutečnosti, že 80% místních nepatří do žádné křesťanské denominace: „Měla bych tyto přátele – kteří jsou dobří a šťastní lidé – přesvědčovat o své víře?“ František zopakoval otázku a řekl: „Co bych jim měla říct, abych je přesvědčila? Poslyšte,“ řekl, „poslední věc, kterou byste měla dělat, je ´něco říkat´. Měla byste žít jako křesťanka, která je vyvolená, je jí odpuštěno a vytváří cestu. Není správné přesvědčovat je o vaší víře, proselytismus je nejsilnější jed proti cestě ekumenismu.“

Bla, bla, bla....

 „Milost,“ pokračoval František, když hovořil o tématu, které je pro protestantskou reformaci stěžejní, „je darem a Duch Svatý je Božím darem, zdrojem milosti, je to dar, který nám Ježíš seslal svou smrtí a vzkříšením. Bude to Duch Svatý, který pohne srdcem skrze vaše svědectví....“

Když jsme si přečetli něco z Františkova proslovu k luteránským poutníkům a několik jeho výměn názorů, které s nimi měl, prozkoumejme některá slova Martina Luthera. Následující citáty (rouhání a hereze) jsou převzaty z článku The Blasphemies of Luther z webu Tradition In Action.

Kromě toho, že mají Luther a František velký apetit, jsou také hovorní

„Kristus se dopustil cizoložství nejprve se ženou u studny, o níž nás zpravuje sv. Jan. Cožpak o něm všichni neříkali: ´Co s ní dělal?´ Poté s Marii Magdalenou, a za třetí, se ženou chycenou při cizoložství, kterou tak lehce propustil. Tak i Kristus, který byl tak počestný, se musel provinit smilstvem před tím, než zemřel.“

František je stejně jako Luther posedlý sám sebou

„Nemyslíte si, že opilý Kristus, když toho vypil při Poslední večeři příliš mnoho, vyvedl z míry Své učedníky se svým prázdným žvaněním?“

Luher má pravdu, protože od stvoření talmudsko-protestantské mše známé jako Novus Ordo je papežství postavené na hlavu

„Až bude mše zničena, bude zničeno papežství! Papežství totiž spočívá na mši jako na skále, se svými kláštery, biskupstvími, kolegii, oltáři, kněžskými úřady a naukou... To vše se zhroutí až bude tato svatokrádežná a odporná mše zničena.“

Myslí si František stejně jako Luther, že tridentská mše je pomíjivá móda?

O Kánonu tridentské latinské mše: „Tento odporný kánon je sbírkou zmatených mezer; ... činí ze mše oběť; ofertoria jsou přidána. Mše není oběť nebo jednání toho, kdo obětuje. My jej vnímáme jako svátost nebo jako testament. Nazývejme jej požehnáním, eucharistií, večeří Páně nebo připomínkou Páně.“

Socha Martina Luthera zírá v síni Pavla VI. na Františka

O svém vlastním chování: „Od rána do večera nic nedělám a jsem opilý. Ptáte se mě, proč tolik piju, proč hovořím tak upovídaně a proč tak často jím. Je to proto, abych zmátl ďábla, který přichází, aby mě mučil... Tím, že jím, piju a takto se směji a pak ještě víc, a dokonce tím, že páchám nějaký hřích, vyzývám Satana a opovrhuji jím a snažím se nahradit myšlenky, které mi ďábel podsouvá jinými, jako například nenasytné pomyšlení na nádhernou dívku.... Jinak bych byl příliš zuřivý.“

Kdo se chce vsadit, že si František dychtivě přečte oněch 95 tezí?

„Jestliže odsuzujeme zloděje k pověšení, lupiče na popraviště a heretiky do ohně, proč bychom neměli použít všechny své zbraně proti těmto učitelům zatracení, těmto kardinálům, těmto papežům, celé této řadě římské Sodomy, aby nekazili Boží Církev? Proč bychom si neměli umýt ruce v jejich krvi?“

František si stejně jako Luther, rabíni a všichni modernisté myslí, že ví vše lépe než Bůh

„Samozřejmě je Bůh velký a všemohoucí, dobrý a milosrdný a vše, co si člověk může v tomto smyslu představit, ale je také hloupý.“

Proč 13. října zapomněl František říct veřejně cokoliv o Blahoslavené Panně Marii? O slunečním zázraku ve Fatimě v Portugalsku? Konec konců si dokonce udělal čas na to, aby pozdravil biskupa Fellayho! Namísto toho František odsoudil obracení na katolickou víru, řekl, že reformátoři jsou světci a učinil narážku na to, že Luther byl reformátorem, řekl, že luteráni s ním mají víc společného než ne, užil protestantskou definici milosti a nakonec odsoudil ty, kteří nevítají muslimské vetřelce (jež František nazývá „uprchlíky“) v Evropě. Martin Luther kdysi řekl: „Ó papeži, živý budu tvým morem a mrtvý budu tvoje smrt.“ A přesto dnes František vzdal úctu tomuto muži tím, že umístil jeho sochu na stůl v síni Pavla VI. Proč? Co nutí Františka činit tyto věci? Pro ty, kteří truchlíte po vládě Benedikta XVI., připomeňte si, že to byl ve skutečnosti nápad Benedikta XVI. slavit 500. výročí Lutherovy revoluce.

Toť vše z práce „pokorného“ revolucionáře za jeden den!

 

Zdroj: Call Me Jorge

Překlad: D. Grof