Naděje
a sny (2016)
Kázání P. Martina Fuchse
v Praze 12. června 2016
***
Čtyři stromy hovořily o
svých nadějích a snech. První strom chtěl být dřevěnou truhlicí na poklad,
naplněnou zlatem a drahými kameny. Druhý snil o tom, že bude materiálem
slavného sochaře. Třetí se chtěl stát největší lodí na světě a čtvrtý toužil
stát se nejvyšším stromem v lese.
Jeden po druhém byly
stromy pokáceny. A zdálo se, že jejich sny se nesplní. První byl použit jako žlab
pro zvířata, nikoliv jako truhlice na poklad. Druhý nebyl přinesen do ateliéru
slavného sochaře, ale do prosté dílny chudého a neznámého tesaře. Třetí nebyl
použit na velkou loď, ale na prostou rybářskou loďku. A čtvrtý byl dalek toho,
aby byl nejvyšším stromem v lese. Dřevaři jej vyhodili.
Všechny čtyři měly naděje
a zdálo se, že jejich sny se nenaplní. Nebo mohly ještě počítat, že se jejich
naděje jednoho dne realizují?
Žlab byl použit jako
postýlka pro Našeho Pána Ježíše Krista. Druhý strom byl přinesen do dílny
svatého Josefa, kde Ježíš pomáhal svému pěstounovi. Byl pak použit
nejslavnějším sochařem, jakého kdy svět viděl.
Třetí nebyl použit pro
největší loď, ale na rybářskou loďku svatého Petra, z níž kázal Náš Pán.
A čtvrtý byl dán
skupině římských vojáků, kteří jej použili k přípravě oltáře, na němž Náš Spasitel
obětoval Sám sebe Svému nebeskému Otci.
Všechny naděje se
vyplnily zcela odlišným, ale mnohem dokonalejším způsobem.
Žlab
První strom se stal
žlabem Našeho Pána. Bůh nám chtěl ukázat, že není králem jako králové, kteří
žili v palácích. Byl bohatý, ale vzdal se všeho Svého bohatství, aby se
stal chudým a aby utěšil chudé.
Dřevo prvního stromu je
možné stále obdivovat v kostele Santa Maria Maggiore v Římě. Neslo
nejdrahocennější poklad, jaký kdy tento svět nesl.
Dřevo
v dílně tesaře
Druhé dřevo bylo přineseno
do dílny svatého Josefa. Ano, Nový zákon nám říká, že svatý Josef byl tesařem. „Ježíš
byl považován za syna tesařova.“ (Matouš 13:55, Marek 6:3)
Když Písmo svaté
zmiňuje tento druh práce, slovo „tesař“ obvykle neznamená pouze toho, kdo dělá
střechy, ale někoho, kdo konstruuje celé domy, všechny druhy nábytku a nářadí.
V 2. knize Samuelově
5:11 čteme: „Týrský král Chíram poslal k Davidovi posly; poslal mu cedrové
dřevo, tesaře a kameníky; ti postavili Davidovi dům.“
A v 2. knize Paralipomenon
24:12: „Král i Jójada je vydávali tomu, kdo pracoval na služebném díle při
Hospodinově domě. Byli tu dělníci, kameníci a jiní řemeslníci, kteří obnovovali
Hospodinův dům...“
V 1. knize Ezdrášově
3:7: „Dali peníze kameníkům a tesařům, potravu, nápoj a olej Sidóňanům a
Týřanům, aby dopravovali cedrové dříví z Libanónu k moři do Jafy
podle povolení, které jim dal perský král Kýros.“ Aby znovu postavili židovský
chrám.
Když Písmo svaté hovoří
o tesařích, popisuje muže s technickými dovednostmi, kteří tvrdě pracovali,
aby si vydělali všechen nutný výdělek pro život, práci a bohoslužbu.
A nyní Stvořitel
všehomíru pracoval v Nazaretě a později odešel do nebe, aby připravil
místo pro nás.
„V domě mého Otce je
příbytků mnoho, kdyby nebylo, byl bych vám to řekl. Jdu, abych vám připravil
místo. A odejdu-li a připravím-li vám místo, přijdu opět a vezmu vás
k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.“ (Jan 14:2-4)
Rybářská
loďka svatého Petra
Nyní přicházíme ke
třetímu stromu, ačkoliv se stal pouze loďkou prostého rybáře, byla to loďka, na
kterou svět nikdy nezapomene.
Po období příprav
v Nazaretě Náš Pán odložil kladivo stranou a odešel do vesnice Kafarnaum
na březích Galilejského jezera. Povolal pár rybářů, aby se stali jeho učedníky.
S loďkou svatého
Petra jezdil z místa na místo, aby kázal a konal zázraky.
Z této loďky Petr
rybařil celou noc, aniž by cokoliv chytil. Ráno byl svědkem velikého zázraku: Náš
Pán „řekl k Šimonovi: „Zajeď na hlubinu a rozestřete sítě k lovu!“
Ale Šimon mu odvětil: „Mistře, celou noc jsme se namáhali, a nic jsme
nechytili; ale na tvé slovo rozestřu síť.“
Když to učinili, zahrnuli
veliké množství ryb. Síť se jim trhala. I pokynuli svým druhům na jiné loďce,
aby jim přišli pomoci. I přišli a naplnili obě loďky, takže se potápěly. Když
to uzřel Šimon Petr, padl před Ježíše k nohám a řekl: „Odejdi ode mne,
Pane, neboť jsem člověk hříšný!“ Úžas totiž pojal jej i všechny jeho druhy nad
lovem ryb, který učinili; podobně i Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteří byli
společníky Šimonovými. I řekl Ježíš Šimonovi: „Neboj se, od nynějška budeš
rybářem lidí!“ (Lukáš 5:4-10)
Jednou Náš Pán
v této loďce spal. Jednou ji použil jako svou kazatelnu. Tato loďka viděla
Našeho Spasitele připlouvat k učedníkům na vlnách a On také nařídil velké
větrné bouři: „Buď ticho, upokoj se.“ (Marek 4:39)
Ačkoliv se Ježíš neučil
kázat, Jeho kázání byla nejproslulejšími proslovy, jaké kdy svět slyšel.
Nemusel ve svých proslovech opravovat jediné slovo. Byl Bohem, který nemohl ani
lhát ani podvádět.
Ačkoliv neměl titul
z psychologie, věděl o lidském srdci víc než jakýkoliv psycholog nebo
farář. Ačkoliv nikdy nestudoval medicínu, uzdravoval všechny nemocné, které
k Němu přivedli. Ačkoliv nedostal manažerské kurzy, založil organizaci,
která změnila svět. A Jeho poselství skrze staletí změnilo miliony lidí. Ano, „Syn
člověka nepřišel, aby mu bylo slouženo, nýbrž aby sloužil...“ (Matouš 20:28)
Nakonec tato rybářská
loďka také měla vidět vzkříšeného Spasitele. Když se učedníci po Velkém pátku
smutně vrátili ke svému předešlému zaměstnání, zjevil se jim u Tiberiadského
jezera, aby je utěšil. (Jan 21:3)
Kříž
na Golgotě
Čtvrtý strom se chtěl
stát nejvyšším stromem a stal se jím, takže byl vidět po celém světě. Jeho
dřevo bylo použito pro oltář Božího Syna.
Když dnes kráčíme
lesem, zamysleme se trochu nad touto legendou o čtyřech stromech: žlab,
materiál pro tesaře, rybářská loďka a Kříž.
Všechny čtyři stromy
zjevně musely pohřbít své naděje, ale všechny jejich naděje se naplnily zcela
odlišným, ale mnohem dokonalejším způsobem.
Nenechme se odradit,
když náš život vezme zcela jiný směr, než jsme si na počátku mysleli.
Necháme-li se vést
Bohem, také naše přání budou naplněna mnohem dokonalejším způsobem. Amen.
Překlad: D. Grof
