pátek 29. dubna 2016

Mohlo by nastat přirozené smíření s FSSPX? (2016)

 
Mohlo by nastat přirozené smíření s FSSPX? (2016)
Poznámka překladatele: Jedná se o překlad článku převzatého z oficiální tiskové agentury Catholic News Agency (CNA), přičemž jej ponechávám v původní podobě včetně zmínky o údajných exkomunikacích a jejich pozdějším snětí. Článek přehledně dokumentuje, jak se na straně neomodernistického Říma i zrádcovského vedení FSSPX a s ním kolaborující části kněží FSSPX na všech frontách, včetně té mediální, intenzivně pracuje na „regularizaci“ FSSPX a jeho začlenění do koncilních struktur.
***
Vatikán, 26. dubna 2016 – Papež František možná brzy nabídne Bratrstvu sv. Pia X. regulérní kanonický status v rámci Církve, aniž by vyžadoval přijetí určitých textů Druhého vatikánského koncilu, s nimiž [FSSPX] nesouhlasí.
Zdá se také, že samo FSSPX může být připraveno podniknout takový historický krok, a dle interního dokumentu FSSPX, který uniknul do tisku v posledních týdnech, naznačuje, že „možná jen papež František může udělat tento krok se svojí nepředvídatelností a improvizací“.
Interní sdělení s názvem „Úvahy o Církvi a postavení Bratrstva v rámci ní“   nastiňuje šest důvodů, proč by tato skupina měla přijmout nabídku na regularizaci ze strany papeže Františka, za předpokladu, že bude zajištěna „patřičná církevní struktura“. Zabývá se také možnými námitkami vznesenými vůči takovému kroku.
„Zdá se, že přišel čas normalizovat situaci Bratrstva,“ píše se v interním sdělení.
Tento dokument datovaný 19. února byl sepsán P. Franzem Schmidbergerem, rektorem semináře FSSPX v Německu. P. Schmidberger sloužil jako generální představený FSSPX od roku 1982 do roku 1994.
V interním sdělení P. Schmidberger tvrdí, že Vatikán „postupně snižoval své požadavky a nedávné návrhy již nehovoří o uznání Druhého vatikánského koncilu, ani legitimity Novus Ordo Missae.“
10. dubna biskup Bernard Fellay, současný generální představený FSSPX, řekl před asi 4000 poutníky ve Francouzském městě Le Puy-en-Velay, že existuje „hluboká změna“ ve vztahu Bratrstva s Vatikánem, kterou spustila „strašná situace“ Církve: „uprostřed tohoto nepořádku ... přichází tento šepot: ´Ne, nemůžeme vás nutit přijmout koncil.´ Možná to neřeknou takto jasně, ale konec konců nám to skutečně řekli.“
Ačkoliv opatrně, odpovídají tato tvrzení do jisté míry podobným výrokům z Říma.
Arcibiskup Guido Pozzo, sekretář Papežské komise Ecclesia Dei – vatikánského úřadu zodpovědného za věroučné rozhovory s FSSPX – řekl v rozhovoru z 6. dubna pro La Croix, že „pokud jde o Druhý vatikánský koncil, oblast pokrytá setkáními v posledních několika letech vedla k důležitým vyjasněním: Druhý vatikánský koncil může být dostatečně pochopen pouze v kontextu plné Tradice Církve a jejího neměnného Magisteria.“
„Jisté texty mohou zůstávat ´předmětem diskuze a vyjasnění´,“ dodal arcibiskup Pozzo.
Podobně interní sdělení P. Schmidbergera tvrdí, že zatímco by se skupina ráda „vrátila ze svého ´exilu´,“ očekávají se další rozhovory: „Nenecháme si nasadit žádný náhubek, ale budeme poukazovat na konkrétní omyly. Před i po své normalizaci.“
Spolehlivé zdroje uvnitř FSSPX potvrdily CNA, že uniklé interní sdělení P. Schmidbergera, které bylo zřejmě zamýšleno k oběhu mezi vedením Bratrstva, je skutečně pravé. Skládá se ze sedmi částí, má tři stránky a stručně pokrývá shrnutí historie vztahů s Římem a nástin argumentů pro plné smíření až po praktické úvahy nad takovým krokem. Dokonce zahrnuje svého druhu sekci často kladených otázek, sekci odpovídající na nejčastěji vznášené obavy ohledně smíření s Římem z perspektivy těch v FSSPX, kteří ohledně smíření s Římem více váhají.
P. Schmidberger citoval několik důvodů pro to, že čas regularizovat kanonickou situaci FSSPX nadešel, včetně skutečnosti, že „jakákoliv nenormální situace sama o sobě usiluje o jistou normalizaci“. Poukázal na nebezpečí, že se ztratí chápání toho, že situace Bratrstva není normální a bude se namísto toho chápat jako normální: jestliže se kněží Bratrstva „cítí dobře v této situaci svobody od závislosti na hierarchii, pak to naznačuje postupnou ztrátu sensus ecclesiae“.
Interní dokument také poznamenal, že existují členové církevní hierarchie, kteří pro FSSPX mají pochopení, ale chtějí spolupracovat teprve po regularizaci; a že FSSPX bude v budoucnosti potřebovat nové biskupy a že by se mělo usilovat o dovolené svěcení.
Ve svém závěru tento text argumentuje, že jestliže „chce Bůh účinně pomoci Své Církvi krvácející tisíci ranami, má k tomu tisíce prostředků. Jedním z nich je oficiální uznání FSSPX ze strany římských autorit“. Poté končí modlitbou za přímluvu Panny Marie.
Spekulovalo se, že normalizace FSSPX by bylo dosaženo uznáním této skupiny jako „personální prelatury“, což je kanonická struktura, která byla doposud použita pouze pro Opus Dei.
FSSPX bylo založeno arcibiskupem Marcelem Lefebvrem v roce 1970, aby formovalo kněze, jako odezva na to, co popisoval jako omyly, které se vkradly do Církve po Druhém vatikánském koncilu. Jeho [Bratrstva] vztahy se Svatým stolcem se staly napjatými zvláště v roce 1988, kdy arcibiskup Lefebvre a biskup de Castro Mayer vysvětili čtyři biskupy bez povolení papeže Jana Pavla II.
Nedovolené svěcení vyústilo v exkomunikaci šesti biskupů; exkomunikace doposud žijících biskupů byly sňaty Benediktem XVI. v roce 2009, a od té doby mezi Bratrstvem a Vatikánem pokračovala jednání „k znovuobjevení plného společenství s Církví“.
Při prominutí exkomunikací také Benedikt poznamenal, že „naukové otázky zjevně zůstávají a dokud nebudou vyjasněny, Bratrstvo nemá v Církvi žádný kanonický status a jeho duchovní nemohou legitimně vykonávat duchovní úřad.“
Největšími překážkami pro smíření Bratrstva jsou výroky o náboženské svobodě v koncilní deklaraci Dignitatis humanae a stejně tak deklarace Nostra aetate, které, jak tvrdí, odporují předešlé katolické nauce.
Arcibiskup Pozzo o tomto tématu mluvil ve své diskuzi s La Croix, a řekl, že považuje Nostra aetate za „směrnice pro pastorační jednání, pokyny a návrhy nebo výzvy praktické pastorační povahy“ a dodal, že „přijetí textů o vztazích s jinými náboženstvími není nutným předpokladem pro kanonické uznání“ FSSPX.
„Obtíže vznesené ze strany FSSPX a týkající se vztahu Církve a státu a náboženské svobody, praktikování ekumenismu a dialogu s nekřesťanskými náboženstvími, jisté aspekty liturgické reformy a její konkrétní aplikace zůstávají předmětem diskuze a vyjasnění, ale nepředstavují překážku kanonickému a právnímu uznání FSSPX,“ řekl tento oficiální vatikánský představitel.
Arcibiskup poznamenal, že po kanonickém uznání Bratrstva deklarace Druhého vatikánského koncilu „zůstanou předmětem diskuze a hlubšího studia, aby se dosáhlo většího zpřesnění a vyhnulo se nedorozuměním nebo dvojznačnostem, o nichž víme, že se rozšířily v dnešním církevním světě.“
Pod papežem Františkem několik kroků naznačuje oteplování ve vztazích mezi Vatikánem a FSSPX.
V roce 2015 Svatý stolec delegoval jednoho kardinála a tři biskupy, aby navštívili semináře FSSPX. Byli poslaní, aby se lépe obeznámily s Bratrstvem, a prodiskutovali nauková a teologická témata v méně formálním kontextu.
Papež František v dopise ze září 2015 o Jubilejním roce milosrdenství ohlásil, že během jubilejního roku mohou věřící platně a dovoleně obdržet odpuštění svých hříchů od kněží FSSPX.
„Věřím, že v blízké budoucnosti mohou být nalezena řešení k obnově plného společenství s kněžími a představenými Bratrstva,“ napsal.
A biskup Fellay se 1.- 2. dubna setkal s papežem Františkem a arcibiskupem Pozzem. Biskup Fellay naznačil, že na tomto setkání papež řekl, že FSSPX je katolické, že by jej neodsoudil, a že si přeje rozšířit pravomoci jeho kněží.
Překlad: D. Grof