sobota 9. dubna 2016

Komentář Eleison CDLVI – Boží řešení (2016)



Komentář Eleison CDLVI – Boží řešení (2016)
(456)
9. dubna 2016
BOŽÍ ŘEŠENÍ
Poslední dvě vydání těchto „Komentářů“ došla k závěru, že v dnešním zmatení v univerzální Církvi, jež přichází od papežů posedlých revolučními ideály, by se katolíci měli obrátit k Bohu pro vlastní Boží řešení, protože on nemůže opustit duše, které jej prvně neopustily. Toto řešení existuje, není komplikované, je přístupné všem, zaručuje věčnou spásu, vyžaduje jen trochu víry, pokory a úsilí. Je to pobožnost k Bolestnému a Neposkvrněnému Srdci Panny Marie praktikováním pěti prvních sobot v duchu zadostiučinění za urážky, rouhání a ohavnosti spáchané proti Matce Boží.
Proč zadostiučinění vůči Blahoslavené Panně Marii? Protože Bůh, který od věčnosti věděl, jak zvráceným se svět stane ke svému konci, dal své Matce, jak v 18. století předvídal sv. Grignion de Montfort, zvláštní mateřskou roli, kterou měla sehrát od bouře Francouzské revoluce (1789) dále. Během 19. století mohla, například skrze Lurdy, vskutku dosíct velké množství duší, jež by jinak liberalismus a scientismus učinili zatracenými, ale počátkem 20. století příliš mnoho duší odmítalo dokonce i její mateřskou péči. Jako tedy dal Bůh své Církvi v 17. století pobožnost k jeho vlastnímu Nejsvětějšímu Srdci, tak dal ve 20. století pobožnost k Neposkvrněnému Srdci své Matky, s varováním lidstvu, že toto bude jeho poslední takový dar před koncem světa. A protože jsou urážky vůči jeho Matce pro něj horší než urážky vůči němu samotnému, pak odmítání jejího zvláštního úsilí ze strany lidí, aby je zachránila, volá po zvláštním zadostiučinění.
Ona sama od května do října 1917 ve Fatimě v Portugalsku prezentovala své Srdce jako nápravný prostředek na nemoci lidstva, které měly být učiněny mnohem horšími s vypuknutím ruské revoluce téhož října. A jak svět ve 20. letech 20. století klesnul dolů do bodu, kdy se dnes bezpočet katolíků drží své víry jen svými konečky prstů, dala jakékoliv duši jistý a snadný prostředek zajištění své věčné spásy, pokud, alespoň jednou ve svém životě, podstoupí trochu námahy jejím jménem: vykonat zadostiučinění při prvních pěti po sobě jdoucích sobotách v měsíci za ohavnosti vůči 1) jejímu Neposkvrněnému početí, 2) jejímu trvalému Panenství, 3) jejímu univerzálnímu duchovnímu Mateřství, 4) jejím obrazům a sochám, a 5) malým dětem, které byly připraveny o přístup k ní. Klikněte ZDE, abyste viděli přiložený leták s přesnými detaily.
Nabídka tolikerého výměnou za relativně tak málo, je úžasná, ale jak říká leták, dává to smysl. Bůh znal od věčnosti všechen chaos blížící se nyní na nás, v němž se pátý věk  Církve chýlí ke svému závěru. Ztrácíme své zdraví, své rodiny, svou svobodu, své země, své kněze, své svátosti, svou Církev, a brzy dost možná své životy. Náš svět se noří do chaosu organizovaného nepřáteli Boha, aby byly vyhlazeny jeho [Boží] poslední stopy. On to vše samozřejmě ví, a také ví o rostoucí obtížnosti, dokonce i zdánlivé nemožnosti, vedení katolického života. Proto nám nabízí záruku spásy, pokud vyvineme alespoň trochu úsilí, abychom konali zadostiučinění vůči jeho Matce. Poté se můžeme zbláznit, jít do vězení, jít na svou smrt, dokonce i ztratit víru, ale ve chvíli smrti máme Boží příslib, že ona zde bude se všemi milostmi nutnými ke spáse. Jak může kterýkoliv věřící katolík nepřijmout tuto nabídku? Jistě existují ve všech částech Církve kněží, kteří učiní maximum, aby pomohli.
Ale to nejmenší, co ze své strany můžeme udělat, je vyplnit přesně to, co nebe požaduje, zvláště pět různých úmyslů zadostiučinění, a v tom musí pomoci onen leták. Když si jich objednáte hromadu v papírové podobě z Fatima Center v Kanadě, nebo si je zkopírujete na papír, představují 20 malých okének k odškrtávání pro diagonální výstup z moderní bouře do nebeského klidu. Děti si rády odškrtávají okénka. Dospělým to neškodí. Všichni na palubu [směr] k nebi!
Kyrie Eleison
Překlad: D. Grof