Dopis generálního představeného FSSPX č. 10 (1976)
březen 1976
Drazí přátelé a dobrodinci,
uprostřed
zkoušek a protivenství naše dílo klidně pokračuje s důvěrou v Boha a založené
na Víře, která se nemění a nemůže být otřesena.
Mnozí seminaristé obdrží nižší i vyšší svěcení
3. dubna
[1976] bude v Econe 11 dalších jáhnů a mnozí seminaristé obdrží téhož dne nižší
svěcení. Spolu s tuctem seminaristů, kteří slouží [povinnou] vojenskou službu,
nyní Econe čítá 110 seminaristů. Máme již 40 přihlášek pro příští říjen. Ve
Weissbadu, stejně jako v Armadě ve Spojených státech, jsou přihlášky tak
početné, že budou oba domy brzy plné.
Všude roste počet řeholních povolání
Naše sestry
v Albanu zahrnují čtyři novicky a pět postulantek. Posledně zmíněné obdrží
řeholní roucho na Boží hod velikonoční, a když člověk započítá čtyři
Američanky, které se k nim brzy připojí, plus asi deset zájemkyň na říjen, pak
dům, kde se školí, již shromáždí dohromady nějakých 23 uchazeček o řeholní
život.
V říjnu se
přestěhují do Francie, protože dům v Albanu, původně zamýšlený pro mladé kněze,
bude obsazen nově vysvěcenými studenty šestého ročníku.
Naši bratři
mají dva novice a sedm uchazečů. S potěšením budou přijati v rozličných našich
domech, které početně rostou: čtyři v USA (Armada, New York, San José a
Houston); dva v Anglii (Highclere a Sanderstead); jeden v Bruselu; pět ve
Francii, jeden v Německu (v Mnichově); tři ve Švýcarsku; jeden v Itálii
(Albano).
Díky vašim
modlitbám a vaší štědrosti budeme za rok schopní, dá-li Bůh, mít pro vás k
dispozici 26 kněží: 13 jich již pracuje při výchově studentů nebo zaopatřováním
duší.
Čím to je, že je takové dobré dílo tak nemilosrdně
pronásledováno?
Jak to, že
je dílo tolik připomínající všechna podobná díla existující před Druhým
vatikánským koncilem, tak tvrdě a nemilosrdně pronásledováno římskými
autoritami, nespravedlivě a nezákonně potlačováno, obviňováno, že se oddělilo
od společenství s Římem atd.?
Důvod je
přesně ten, že nadále věříme a konáme tak, jak Církev vždy věřila a konala. Je
tudíž pravdou, že se moderní Řím změnil. A přece bylo jasně vidět, kam tyto
novoty, opakovaně již zavržené Magisteriem Církve, povedou.
Pohroma následující po koncilu
Bilance za
deset let následujících po koncilu je ve všech oblastech katastrofální.
Duchovní následující početné špatné příklady si mysleli, že mohou nahradit to,
co ustanovil Náš Pán, institucemi lépe se hodícími k modernímu světu a
zapomněli, že Ježíš Kristus je Bohem „včera, dnes a navždy“ (Žid. 13:8) a že
Jeho Dílo se hodí pro všechny doby a pro všechny lidi.
Svatý Pius
X. je zavrhnul ve své mistrovské encyklice Pascendi.
Takoví inovátoři překrucují víru a snižují nadpřirozené prostředky na úroveň
člověka a ničí hierarchické uspořádání Církve.
Varování papežů týkající se infiltrace zednářských skupin
Papežové nás
již dlouho varují. Pius IX. nechal zveřejnit dokumenty karbonářů Alta Vendita
[článek k této věci česky zde], kde čteme: „Za sto let ... si
biskupové a kněží budou myslet, že pochodují pod praporem Petrových klíčů [tj.
papežskou vlajkou], přičemž ve skutečnosti budou následovat naši vlajku.“
(Zednářská infiltrace v Církvi, Barbier) Fogazzaro, zakladatel modernistické
lóže v Miláně na počátku 20. století, říkával: „Reforma bude muset být vyvolána
ve jménu poslušnosti.“ (Okupovaná Církev, Ploncard d´Assac)
A když teď v
Římě slyšíme, že ten, který byl srdcem a duší liturgické reformy, je svobodným
zednářem, můžeme si myslet, že není jediný. [Viz články o Msgr. Bugninim zde a zde.] Závoj zakrývající největší podvod
ke zmatení duchovních a popletení věřících se bezpochyby začíná trhat ve dví.
Vytrvejte ve Víře
Nyní je tedy
čas držet se věrněji než kdy jindy Tradice a neměnné Církve a modlit se k Bohu,
k blahoslavené Panně Marii a ke sv. Michaelu Archandělovi, aby osvobodili
Církev od pohoršlivé okupace, jejíž je obětí.
„A to je
vítězství, které přemáhá svět: naše víra.“ (I Jan 5:4)
Kéž vám Bůh
na přímluvu Své Svaté Matky žehná a přeji vám všem svaté velikonoční období!
+ Marcel
Lefebvre
Svátek sv.
Tomáše Akvinského
7. března
1976
Zdroj: CathInfo
Překlad: D. Grof
