Komentář Eleison CCCLXXIX – Skrytý příběh I (2014)
(379)
18. října
2014
V roce
1917 dala Naše Paní fatimská světu jasně najevo, že spása Církve a světa
(„období míru“) závisí na dvou věcech: nejen na zasvěcení Ruska jejímu
Neposkvrněnému Srdci papežem se všemi biskupy světa, ale také na katolících,
kteří budou přinášet smírné oběti k jejímu Srdci tím, že vykonají sv.
zpověď a přijmou Svaté přijímání a tím, že budou 15 minut rozjímat a modlit se
růženec každou první sobotu v měsíci. Proto, ať si žádný katolík nemyslí,
že není nic, co by nemohl udělat, aby pomohl Církvi a světu z této
současné strašlivé krize. Každý jednotlivý katolík, který zareaguje na její
druhý požadavek, pomůže papeži zareagovat na její první požadavek.
Tato reakce
však zatím nebyla dostatečná. Například ve 30. letech 20. století si byl papež
Pius XI. velmi dobře vědom prvního požadavku Naší Paní, nikdy však
neprovedl zasvěcení Ruska. Proč ne? Podle bratra Michaela od Svaté Trojice
v druhém z jeho tří vynikajících svazků The whole Truth about Fatima (Celá pravda o Fatimě), to bylo proto, že se Pius XI. v té době
zapojil do diplomatických kontaktů s ruskými autoritami v Moskvě a
myslel si, že jeho vlastní diplomacie je lepším způsobem, jak jednat s komunisty,
než zasvěcení Naší Paní. Upřednostnil lidský před Božím způsobem, jak se
vypořádat s problémem. A tak ten problém samozřejmě zůstal nevyřešený.
Svět se vrhnul do druhé světové války a Církev byla druhým vatikánským koncilem
rozvrácena zevnitř.
V druhém
desetiletí 21. století začal vycházet na světlo podobný příběh Naší Paní
požadující skrze [ženského] posla k biskupu Fellaymu, aby Bratrstvo sv.
Pia X. zorganizovalo růžencové křížové tažení, aby se modlilo za uskutečnění
zasvěcení Ruska. Je-li tento příběh pravdivý (já věřím, že je, a někteří další
kněží tomu také věří), stojí za převyprávění v několika vydáních těchto
„Komentářů“, nikoliv aby byl diskreditován biskup Fellay (jehož upřednostňování
lidských prostředků je stejně pochopitelné jako u Pia XI. – Bůh je jejich
soudcem), ale aby se zdůraznilo, jak naléhavé zůstává zasvěcení Ruska a zvláště
zbožná praxe pěti prvních sobot dokonce i skoro o sto let později. Je však ten
příběh pravdivý? A zvláště, jak spolehlivý je tento posel?
Já sám jsem
se s ní několikrát setkal a věřím, že je její příběh se vší
pravděpodobností pravdivý, za prvé proto, že je seriózní dospělou osobou, která
budí celkový dojem, že říká pravdu, ale hlavně proto, že to, co říká, je skrytým
příběhem, který koresponduje s velkým množstvím veřejných faktů a dobře známých
vnějších událostí, abych tak řekl, a vysvětluje je. Co se týká posla, čtenáři
mají právo nevěřit mému osobnímu úsudku, ale kvůli dokonalé shodě mezi skrytým příběhem
a vnějšími fakty, může čtenář soudit sám.
Příběh
začíná o neděli Dobrého Pastýře v roce 2004, kdy se blahoslavená Panna Maria
zjevila tomuto poslovi a předala mu poselství, které se mělo předat biskupovi
Bratrstva sv. Pia X. V něm žádala, aby FSSPX vedlo věřící
v růžencovém křížovém tažení za zasvěcení Ruska jejímu Neposkvrněnému Srdci,
tomtéž zasvěcení, o nějž nebe žádá již od 20. let 20. století. V prvním
desetiletí 21. století se to chápalo tak, že kdyby se učinilo, jak žádala,
přinejmenším by se skrze ní dosáhlo milosti, které by přivodily tolik potřebné
zasvěcení.
V červnu
2006 posel předal toto poselství osobně biskupu Fellaymu. Ten ho s ním
prodebatoval, nevěděl však ještě, že to je ve skutečnosti pokyn od Matky Boží.
A tak na své cestě zpět do Švýcarska učinil první důležité rozhodnutí.
Jak říkají
Američani: „Zůstaňte naladěni“!
Kyrie
Eleison
Zdroj: http://www.dinoscopus.org
Překlad: D. Grof