Vodítka
k třetímu tajemství (2013)
jak je představil P.
Malachi Martin
Suzanne Pearson
Crusader
č. 107, podzim 2013
Poznámka
překladatele: Ačkoliv
nemusíme nekriticky přijmout všechny informace uvedené v článku, myslím si,
že zvláště v dnešní době plné zmatení může být tento článek pro mnohé
čtenáře zajímavým podnětem k zamyšlení.
***
Fatima:
„Pro Církev určující událost ve třetím
tisíciletí.“
Třetí
tajemství: „Záležitost ‘buď-anebo‘ a my
nyní žijeme v ‘nebo‘.“
Nadcházející
trest: „Vaše noční můra, která roste
exponenciálně.“
To
jsou slova Malachiho Martina, který četl třetí fatimské tajemství.
***
Během čtyř let před
jeho smrtí v roce 1999 jsem měla výsadu poznat otce Malachiho Martina.
Protože jsem slyšela jeho rozhovory a četla některé jeho knihy, nejprve jsem
hledala jeho radu ohledně zneklidňujících změn ve Svaté mešní oběti. Brzy mi
nabídnul duchovní vedení. Poté jsem s ním měla příští čtyři roky dosti
zásadní kontakty, během nichž často hovořil o Fatimě.
Věřil, že Fatima je
nejdůležitější událostí 20. století a že splnit její příkazy je nejnaléhavějším
úkolem, před kterým Církev a svět stojí. Když jsem poslouchala jeho rozhovory,
již jsem si všimla, že když mluvil o Fatimě, hovořil s autoritou, jako
když hovořili současníci Našeho Pána o Jeho učení. Během našeho prvního
telefonického hovoru jsem tedy řekla: „Mám dojem, že znáte fatimské tajemství!“
A otec Malachi řekl: „Znám“.
Když jsme se
následujícího týdne sešli, v narážce na jeho skepticismus ohledně
charismatického hnutí jsem se jej trochu škádlivě zeptala: „Odhalil vám třetí
tajemství Duch Svatý?“ „Ach, ne,“ odpověděl.
„Byla mi ukázána kopie
třetího tajemství v době, kdy jej papež Jan XXIII. v roce 1960
otevřel a hledal radu u skupiny kardinálů. Jedním z těch kardinálů byl
Augustin kardinál Bea a já jsem byl jeho asistentem.“
Pak jsem se odvážila:
„Třetí tajemství se týká apostaze v Církvi, že?“ Tento odhad se zakládal
na několika roztříštěných kouscích informací o Fatimě, které vyšly na světlo ve
skoupých 70. a 80. letech, a na úvahách mnicha Michela de la Sainte Trinite:
„Materiální tresty jsou předpovězeny již ve druhé části tajemství.“ Třetí
tajemství předpovídá „trest duchovního řádu“.
K mému překvapení
otec Malachi odpověděl:
„Apostaze v Církvi
formuje pozadí či kontext třetího tajemství. Apostaze teď právě začíná. Tresty předpovězené
v tajemství jsou však velice reálnými, fyzickými tresty, a jsou strašlivé!“
„Právě
jsme zavraždili miliardu lidí“
Pak mi vyprávěl o
výměně, kterou měl s kardinálem Beou, když se kardinál objevil po setkání
papeže Jana XXIII., jež měl se svými rádci, a byl bledý jako papír: „‘Co se
stalo, Vaše Eminence?‘, zeptal jsem se ho. ‘Právě jsme zavraždili miliardu
lidí. Podívejte se na tohle!‘ Podal mi jeden list papíru s oněmi 25 rukou
psanými řádky. Od toho dne je každé slovo tohoto textu nesmazatelně vtisknuto
do mé paměti.“
Kardinál Bea pronesl
prohlášení o „miliardě lidí“, protože papež právě učinil rozhodnutí nezveřejnit
třetí tajemství a nezasvětit Rusko. Zeptala jsem se otce Malachiho, jestli by
mi mohl říci cokoliv bližšího o těchto „strašlivých“ trestech, které by zabily
miliardu lidí. Vysvětlil mi, že před přečtením tajemství byl požádán, aby
složil přísahu, že jej neodhalí. Věřil však, že by mělo být odhaleno, a že Náš
Pán a Naše Paní chtěli, aby jej lidé znali.
Proto zmiňoval třetí
tajemství kdykoliv mohl; mluvil okolo něj a předkládal tolik informací
z jeho pozadí, kolik jen šlo, a tolik náznaků, kolik o něm předložit mohl,
aniž by odhalil vlastní text. Proto ve velké rychlosti odbyl seznam
možných pohrom a řekl, že některé z nich jsou v tajemství.
Ačkoliv tento seznam
zahrnoval takové věci jako třetí světovou válku, smrt papeže, tři dny temnoty,
příliš toho neodhaloval, protože ne všechny nadcházející tresty byly na seznamu
a ne vše na seznamu bude mezi tresty.
Nová
energie může zabíjet a ničit
Pak řekl: „Víte, bude
existovat nová forma energie. Důležitou věcí ohledně této nové formy energie
je, že bude velmi levná. Tak levná, že by mohla uspokojit potřeby všech mužů,
žen a dětí na zemi, kdyby byla ve správných rukách. Není však ve správných
rukách. Je v rukách těch, kteří ji použijí k zabíjení a ničení.“ Pak
jsem se zeptala: Nemyslíte naší zemi, že ne?“ A on řekl: „Ne. Amerika je
špatná. Jsme vinní mnoha hříchy. Nejsme však tak špatní. Ani dost špatní,
abychom promyšleně zabili miliardu lidí. To bychom neučinili. ONI však ano!“ A
kdo jsou „oni“? To mi neřekl.
Které země budou
zasaženy nejtvrději? Řekl, že trest bude na některých místech horší než na
jiných, ale že se mu nikdo nebude moci vyhnout. A bude možné ten trest přežít?
Zamyšleně řekl: „Ano, ale ve velké bídě.“ A jak máme říci, kdy ty tresty mají
nastat? „Mějte oči upřené na oblohu,“ řekl, což bylo varování, které opakoval
mnohokrát.
Stejně jako měla tato
slova třetího tajemství účinek na otce Malachiho, zůstal obsah této konverzace
otisknut i do mé paměti. Po tomto dni jsem cítila, že už se na život nikdy
znovu nebudu dívat stejně.
Během oněch let, kdy jsem
znala otce Martina, často rozvíjel informace, které mi dal toho prvního dne.
Například říkával, že bychom mohli zmírnit přísnost nadcházejících trestů,
kdybychom znali obsah třetího tajemství. Také jsem se ho často ptala na
prohlášení, která veřejně učinil během svých promluv a rozhovorů, nebo je
napsal ve svých knihách.
Vezmou-li se však
dohromady, dají se vodítka, která odhalil ohledně třetího tajemství, rozdělit
do tří kategorií, jež vyjmenovává ve své knize The Keys of This Blood:
„Fyzický trest národů
zahrnující katastrofy způsobené člověkem či přirozené, na zemi, na vodě a
v ovzduší planety. Duchovní trest ... [sestávající] z vymizení
náboženské víry, období široce rozšířené nevíry v mnoha zemích. Ústřední
úloha Ruska ve dvou [jim] předcházejících sériích událostí.
Ve skutečnosti fyzické
a duchovní tresty dle Luciina dopisu vypuknou v osudový čas, jehož spouštěčem
je Rusko.“
Tajemství bylo
prezentováno jako záležitost „buď-anebo“, řekl. Papež měl v roce 1960
povinnost otevřít tajemství, přečíst si jej, a učinit, co říkalo. To bylo
„buď“.
Papež Jan XXIII.
odmítnul toto „buď“ a tak nyní prožíváme „nebo“. Duchovní trest zjevně začal
velmi brzy po roce 1960. Otec Martin řekl, že v důsledku odmítnutí ze
strany Svatého Otce:
- „Kardinálové, biskupové a kněží padají do pekla jako listí.“
- „Víra zmizí ze zemí a kontinentů.“
- „Mnoho vyvolených ztratí svou víru. Mnozí lidé, kteří nyní věří, se v zoufalství vzdají. Věci se tak zhorší, že kdyby nezasáhla Naše Paní, nikdo by nebyl spasen.“
„Bůh
odejme milosti“
Otec Malachi mi řekl,
že apostaze v Církvi je pozadím či kontextem třetího tajemství. Řekl však
také, že tento duchovní trest je částí trestu, který Bůh uloží, jestliže se
neuposlechne požadavků Naší Paní. V této souvislosti často říkával něco
dosti znepokojivého:
„Bůh odejme milosti,“
říkal. Zní to jako velice krutá věc, kterou by měl Bůh učinit, jako by
sabotoval Svou vlastní Vůli, že „všichni lidé mají být spaseni a přijít
k poznání pravdy“. Spíše by se o tom ale mělo přemýšlet jako o začarovaném
kruhu. Když Svatý Otec odmítnul odhalit tajemství a odmítnul zasvětit Rusko,
pozbyl milosti, které by pro sebe a Církev získal svou poslušností a zjevně byl
také potrestán za svou neposlušnost tím, že mu bylo dáno méně milosti, než
obdržel předtím.
Deficit
milosti nadále roste
Kdykoliv kněz, biskup
nebo kardinál zrazuje Krista, podkopává víru, zbavuje platnosti mši nebo svátost,
opouští své nádherné povolání nebo jej poskvrňuje zlými skutky či zaviněnými
opomenutími, existuje o to méně milosti v pokladu Církve, a jestliže
znásobíte každou takovou urážku všemi těmi tisíci, kteří takové věci učinili
v letech po roce 1960, přidává to na ohromném deficitu milosti, která by
zde měla být. Je to sestupná spirála. Deficit nadále roste. Je těžší a těžší
činit dobro a vyvarovat se zla.
Otec Malachi přirovnal
tok milosti k elektřině proudící městem. Nastane-li výpadek elektřiny, vše
se zastaví. Podobně po neposlušnosti v roce 1960 Církev vyčerpala svou
elektrickou energii. Kláštery uzavřeny, kněží odešli, klesající návštěvnost
mší, všechny úrovně katolického života strmě poklesly. Takto klesající spirála
skončí teprve až Svatý Otec zasvětí Rusko, ale s pokračujícím ztenčováním
rezervoáru milosti je pro něj těžší a těžší to učinit. Když jsem se poprvé otce
Malachiho zeptala, proč papež Jan Pavel II. se vší svou oddaností k Naší Paní
nezasvětil Rusko, řekl: „Nedostal milost.“
Satan
získá moc v nejvyšších stupních Církve
Další částí duchovního
trestu, kterou často zmiňoval, bylo: „Satan získá moc dokonce v nejvyšších
stupních Církve.“ Nejsilnější prohlášení tohoto druhu přišlo v show Arta
Bella od volajícího [posluchače], který řekl, že mu starý jezuita pověděl, že
„poslední papež bude pod nadvládou Satana.“ Otec Martin odpověděl, že tento
člověk „musel mít prostředky porozumění nebo musel znát obsah tajemství. A
přesto,“ řekl, „je citát nepřesný. Je to proto, že nikomu nebylo dovoleno
citovat tajemství přesně.
Ale i kdyby citát
„poslední papež bude pod nadvládou Satana“ byl přesný, otec Martin jindy
konkretizoval dvě hlavní složky této věty. „Poslední papež,“ řekl, nutně
neznamenalo poslední papež před koncem času, ale poslední papež „těchto časů“.
Mohlo to znamenat poslední papež před zasvěcením Ruska? A pak vyjádření „pod
nadvládou Satana“ může mít různý smysl.
Když Otec Martin
hovořil o démonské aktivitě a exorcismu, vysvětloval, že existuje několik
způsobů, jak může Satan ovládat člověka. Může člověka posednout buď částečně, nebo
úplně, člověk mohl „prodat svou duši ďáblu“ na oplátku za nějakou službu, nebo
mohl Satan tak zcela ovládnout lidi a okolnosti obklopující člověka, že ten
nemůže učinit nic, co je proti vůli Satana. Nářky papeže Benedikta před
několika návštěvami u jeho papežského stolce, že „má autorita končí přesně u
těchto dveří!“ nutí člověka přemýšlet nad tím, nakolik se již Církev přiblížila
tomuto scénáři.
Vidíme, že duchovní
trest již od roku 1960 zesiluje. Nakonec tento deficit ve víře a ctnosti bude
pozadím nejen pro jeden, ale několik fyzických trestů. Tento strašlivý trest
„...nepřijde bez varování,“ řekl, „ale...pouze ti, kteří již budou v srdci
obnoveni – a to bude pravděpodobně menšina – rozpoznají, o co jde, a připraví se
na utrpení, jež bude následovat.“
Řekl nám něco o tomto
varování?
Mějte
zrak upřený na oblohu
V roce 1997 řekl
tazateli Bernardu Janzenovi: „...myslím si, že velkým faktorem...je to, co se
uděje na obloze...‘Mějte oči upřené na oblohu‘ je prozíravým heslem. Myslím
si...že znamení Naší Paní se brzy objeví na obloze. Myslím si...že přijde jako
šok pro každého. ...Myslím si...že Církev bude tvrdě zasažena tím, co se objeví
na obloze.“
„Mějte zrak upřený na
oblohu“ byla rada, kterou otec Martin dával často, zvláště však v první
polovině roku 1997. Z nějakého důvodu očekával, že uvidí „Znamení Naší
Paní“, jak to nazýval, objevit se na obloze na počátku jara. Někdo se jej
zeptal, zda to může být „Hale Boppova kometa“, malá kometa, která se toho roku
objevila. „Ne,“ řekl. Očekával jiný druh znamení. Když se neprojevilo do konce
června, řekl mi: „To znamená, že to ještě chvíli nenastane; máme ještě trochu
času.“
Jaký druh znamení
hledal? Bylo to „Znamení Naší Paní ve smyslu „Ženy oblečené sluncem a měsícem
pod svýma nohama a na její hlavě koruna dvanácti hvězd“, nebo to bylo „Znamení
Naší Paní“ jen proto, že to byla Ona, kdo nám řekl, abychom jej hledali? Bylo
to zvláštní znamení zmíněné v třetím tajemství, jako když nám druhé
tajemství sdělilo, abychom hledali „noc osvětlenou neznámým světlem“ před
vypuknutím druhé světové války? Ironií je, že do roka po tom, co na nás otec
Malachi naléhal, abychom: „Měli zrak upřený na oblohu“, se začal na obloze nad
našimi hlavami objevovat nový úkaz. Možná to nebylo znamení, které hledal, ale
přesto to mohlo mít význam pro tresty třetího tajemství.
V létě 1998 jsem
se otci Malachimu zmínila, že poprvé v životě se mi zdá, že nemám žádnou
energii; byla jsem po většinu času naprosto vyčerpaná. Řekl: „Nebojte se. To
není vámi. Dělají cosi s atmosférou. My jen musíme pokračovat.“ Začala
jsem doopravdy pozorovat oblohu. Každých pár dní zanechala skupina letadel na
obloze šachovnici dlouhých bílých čar nasprejováním jakési bílé nadýchané
substance, která se neodpařovala. Když se člověk díval nahoru dál a pozoroval,
co se děje, jednotlivé čáry se rozšířily a splývaly spolu, dokud neutvořily souvislou
pavučinu umělých oblaků.
Tato zpočátku
sporadická činnost se nakonec děla takřka každý den na každém místě a vytvářela
všeprostupující práškovitý bílý opar, který dusí naši oblohu po většinu dní.
Zatímco nejdříve se tento proces dal snadno pozorovat, dnes všepronikající opar
natolik zmenšil viditelnost, že člověk skoro musí být v letadle, aby viděl
toto stálé znovukladení oněch pruhovaných či kostkatých vzorů za trvalým
překryvem oparu mraků.
Otec Martin nám řekl,
že fyzický trest proběhne na zemi, ve vodě a v ovzduší země. Během svých
posledních let života viděl, že atmosféra je narušována. Mohli připravovat
základ pro část trestu?
Malachi Martin při
několika příležitostech řekl redaktorovi v rozhlasovém pořadu Arta Bella,
že kdyby někdo citoval přesná slova skutečného tajemství a zeptal se jej,
jestli je to ono, musel by odpovědět „ano“. Takže volající často nabízeli texty
k jeho posouzení. Obvykle zdůrazňovali strašlivé pohromy jako zemětřesení,
přílivové vlny, tsunami atd. Jednou, poté, co si vyslechl několik možných
„tajemství“, o nichž řekl, že nejsou textem, jež mu byl v roce 1960
ukázán, řekl: „Co mají všechny společné je to, že popisují pozdvižení
v přírodě, jakoby se sama příroda bouřila proti lidstvu. Některé
z těchto věcí jsou v tajemství. Pamatujte si však, až se tyto věci
začnou dít, že to není příroda a není to Bůh.“
To ponechává dvě
možnosti: Satana a lidi. Jeho popis v knize Keys of This Blood, [který zní] „katastrofy způsobené člověkem či
přirozené, na zemi, na vodě a v ovzduší planety“ zmiňuje [katastrofy] „způsobené
člověkem“, nedává však žádný náznak vyloženě démonické činnosti. Zdá se, že to
také vylučuje pohromy pocházející z vnějšího prostoru, jako jsou kolize
dvou hvězd nebo blížící se kometa. Ve skutečnosti se jej jeden volající v pořadu
Arta Bella zeptal, jestli předpovědi zahrnují kometu. „Nic o kometě,“
odpověděl.
Pohromy
nikoliv přirozené a nikoliv od Boha
Až se tyto přírodní
nepokoje začnou dít, řekl: „Pamatujte si, že to není příroda a že to není Bůh“.
Bude se zdát, že je to příroda nebo Boží akt, ale nebude. V minulosti by
[vyjádření] „katastrofy způsobené člověkem či přirozené“ naznačovalo nějaké
člověkem vytvořené katastrofy jako války, a jiné, např. zemětřesení, jakožto
Boží akty. Ale dnes, vezmeme-li v potaz ohromné negativní ovlivňování naší
potravy, vzduchu, který dýcháme, a dokonce i samotných našich lidských procesů,
může [vyjádření] „katastrofy způsobené člověkem či přirozené“ docela dobře
znamenat kombinaci obou, tj. katastrofy zapříčiněné člověkem manipulujícím
přírodu a používajícím samotnou přírodu jako zbraň.
Skalární
energie
Odhalení otce
Malachiho, který mi vyjevil, že „bude existovat nová forma energie“, která muže
být použita k zabití miliardy lidí by toto tvrzení potvrzovalo. Tuto
energii popsal jako směšně lacinou, která by mohla zlepšit životy všech na
zemi, jež je však namísto toho využita k vývoji zbraní apokalyptického ničení.
Ačkoliv tuto novou energii nejmenoval, je tou, která tomuto popisu odpovídá,
skalární energie.
Skalární energie je
založena na objevu nového typu elektromagnetického vlnění, které existuje ve
vakuu prázdného prostoru. Tyto „délkové“ elektromagnetické vlny putují podél
časové osy. Čas sám se dá stlačit na energii stejným činitelem (rychlost světla
umocněná na druhou), jímž je hmota stlačena na energii. Protože se dá energie
získat z času, stejně jako se získává z jiných zdrojů, můžeme nyní
uvolnit ohromnou sílu...stlačenou v samotném čase. Je to jako „zanořit
lopatkové kolo do řeky. Získaná energie je zdarma, protože řeka...plyne, ať se
na ní napojíme nebo ne.“
Nikola Tesla objevil
skalární energii v roce 1889. Narodil se v Chorvatsku, měl srbské
předky a stal se občanem Spojených států v roce 1891. Pracoval pro Thomase
Edisona a obdržel finanční pomoc od J. P. Morgana. Ale když v roce 1904
oznámil, že by teď mohl využívat skalární vlny k přenosu energie bez
drátů, ztratil podporu svých příznivců. Jak zvolal jeden z nich: „Na
energii zdarma nemůžete vložit měřicí přístroj.“
Tesla řekl: „Elektrická
energie je přítomná všude v neomezeném množství a může pohánět strojní
zařízení světa bez potřeby uhlí, ropy, plynu nebo kteréhokoliv běžného paliva.“
Existující mocnosti toto přirozeně slyšet nechtěly a Tesla zemřel bez
prostředků v roce 1943. Po jeho smrti FBI zabavila všechny písemnosti,
které mohla najít, a jeho objevy jsou do dnešního dne zadržovány. Než by vláda
učinila jeho technologie dostupné veřejnosti, drží je v tajnosti a namísto
toho je využívá pro vojenské účely.
Jestliže budeme nadále
odmítat řešení Naší Paní, otec Martin řekl o strašlivých trestech hrozících
světu: „...Začnou neočekávaně a budou doprovázeny celkovým zmatením myšlení a
zatemněním lidského chápání...“ „Celé části světadílů budou odplaveny navždy.
Celé národy zahynou. Celé národy ztratí svou víru. Přírodní katastrofy, jaké
svět nikdy předtím neviděl, zdecimují lidstvo.“
Jednou se
v programu Arta Bella volající zeptal otce Martina, jestli jsou Spojené
státy v tajemství zmíněny. On řekl: „Naše země není konkrétně zmíněna, ale
je zmíněno něco velmi relevantního.“
Rusko
a třetí tajemství
Třetím prvkem tvořícím
třetí tajemství je, podle otce Malachiho Martina, Rusko. V každém bodě nepřetržitého
sledu naplňování těchto proroctví má být Rusko spouštěcím mechanismem, který
urychlí ten proces. Ve své knize Keys of
This Blood, která vyšla před tím, než padla železná opona, napsal Malachi
Martin udivující analýzu o roli Ruska. Zde jsou některé výňatky:
„V roce 1980 papež Jan
Pavel II. hovořil o třetím tajemství ke skupině německých katolíků. ‘Proč‘,
zeptal se jeden tazatel, ‘Jan XXIII. odmítnul uposlechnout požadavky třetího
tajemství?‘ ‘Vezme-li se v potaz závažnost jeho obsahu,‘ vysvětlil [papež],
‘moji předchůdci v Petrově úřadu diplomaticky upřednostnili odložit
zveřejnění, aby nepovzbudili světové síly komunismu učinit jisté kroky.‘
„Jeho slova“, napsal
Malachi Martin, „poukazují na smrtelné nebezpečí stojící před kapitalistickými
národy. Ohledně něj je Lucia zcela otevřená. Skutečnost, že Svatý Otec došel
k tomuto závěru a pronesl toto prohlášení, naznačuje, že musí být přesné a
založené na objektivních faktech.“
„V onom třetím
tajemství,“ pokračoval, „jsou Luciina slova skutečně tak neskrývaná a tak
prokazatelná – a tudíž tak autentická – že, kdyby vůdci leninské státostrany
znali tato slova, rozhodli by se se vší pravděpodobností podniknout jisté
územní a vojenské kroky, proti nimž by Západ měl jen nemnoho ochranných
prostředků, pokud by měl vůbec nějaké, a Církev by byla uvržena do dalšího a
hlubšího podrobení se této státostraně. Luciina slova podtrhují strašlivou
zranitelnost kapitalistických národů... Kapitalistický Západ by mohl být
chycen do pasti SSSR.“
Tato analýza byla
pochopitelně relevantní během let komunismu. Je však Rusko stále ještě
nebezpečím po zhroucení Sovětského svazu?
Otec Martin si nebyl
tak jistý, že se [Sovětský svaz] zhroutil. Mnoho sovětských představitelů zůstalo
stále na stejných postech, když byli na své posty nově zvoleni jako „bývalí
komunisté“.
Pak je tu ruský jaderný
arzenál. Během studené války se nám neustále říkalo, kolik raket dlouhého
doletu Sovětský svaz zamířil přímo na nás, a byl připravený stiskem jednoho
knoflíku rozpoutat Armagedon. Jsou tato odpaliště stále nedotčená? Dokonce, i
když současná ruská vláda nemá žádný plán na rozpoutání války, vždy existuje
nebezpečí jaderné nehody nebo toho, že by tyto zbraně mohly padnout do rukou
teroristům.
Ještě nebezpečnější než
jaderná hrozba je, že Rusko vede ve vývoji skalární energie. Většina Teslových
papírů byla po jeho smrti dopravena do Jugoslávie, kde snadno padly do rukou Sovětů.
Zatímco většina západních univerzit jeho výzkum ignorovala kvůli hrozbě, kterou
„energie zdarma“ představovala pro velký byznys, univerzity Sovětského svazu
jej absorbovaly. Sověti využívali Teslovy technologie ve svém závodě o
vojenskou nadřazenost nad Spojenými státy. V lednu 1960 Nikita Chruščov
oznámil ... že Rusko vyvinulo „fantastickou novou zbraň, tak mocnou, že by
mohla zlikvidovat všechen život na zemi“, kdyby byla neomezeně použita. Někteří
výzkumníci zastávají názor, že Sověti začali používat tuto zbraň
k napadání amerických vojenských cílů a ke změně počasí nad Amerikou již
v 60. letech. Protože Západ potlačil Teslovy objevy, zůstal nepřipraven.
Takže zatímco Rusko dále rozšiřuje svůj skalární potenciál, americký obranný establishment se žene za tím, aby jej
dohnal.
Teslova
houfnicová zbraň
Nejzákladnější skalární
zbraní je longitudinální interferometr neboli „Teslova houfnice“. V roce
1908 Tesla objevil, že s interferometrem může křížit dva paprsky skalární
vlny. Pomocí technik křížení paprsků mohu být obří stálé vlny sloučeny, aby
vytvořily soustředný paprsek ohromné energie. Takové soustředné paprsky mohou
být nasměrovány, aby se protnuly na cíl kdekoliv na světě, pod vodou nebo na
obloze. Prudký elektromagnetický impuls, který zasáhne cíl, jej zcela zničí.
Tyto paprsky také mohou být odeslány skrze zemi, aby spustily zemětřesení nebo
vulkány.
Kromě toho, že jsou
skalární zbraně smrtící, se tedy mohou maskovat jako přírodní síly, které
povedou zasažené obyvatelstvo k tomu, aby věřilo, že bylo potrestáno Božím
aktem, zatímco ve skutečnosti to byla zbraň sestrojená člověkem. Skalární
impulsy mohou zapříčinit, aby bouře nashromáždily ohromnou sílu a staly se
z nich hurikány a tornáda, které manipulováním obřího tryskového proudu
mohou být úmyslně zaměřeny na cílové lokace. A naopak, dešťové mraky mohou být
oslabeny o svou energii, což zapříčiní jejich pominutí, čímž připraví vyprahlou
a sežehlou zemi o zoufale potřebný déšť.
Zvážíme-li, že Rusko ve
vývoji těchto zbraní ve světě vede, je zásadní vědět, jestli v Rusku stále
existují číhající útočné síly tvrdé linie. Malachiho Martina například
zajímalo, cokoliv, co se dělo s aparátem KGB. V dlouhé výměně
s Bernardem Janzenem v roce 1994 řekl, že komunisté nebyli svrženi.
„Stáhli se,“ řekl. „Nyní víme, že operativci KGB se smísili s davy, které
skandovaly na ulicích... [Oni] režírovali události. ...vůbec neproběhla žádná
skutečná revoluce. ... KGB měla síť...špiónů, kontrarozvědčíků, šéfů špionáže,
informátorů a vrahů všech druhů. Měli gulagy, vězeňské tábory s dozorci,
mučiteli, veliteli a otrockou pracovní silou. Co se stalo s tím vším?
„...To nám nikdo
neřekne. Nikdo z KGB nebyl zavřen do vězení za spáchané zločiny. Nikdo
nebyl postaven před soud. Neproběhly žádné soudy, aby obvinily ty, kteří
vraždili a mučili ... po celá ta léta v gulazích. Nikdo o tom vůbec
nepromluvil. Existují stále gulagy? Jsou v táborech stále vězni?...“¨
Kdo
kontroluje tok informací?
„Kdo tak zaonačil naše
média, že se nám neříkají odpovědi na tyto otázky? Dokonce se ani nevznášejí
tyto otázky. Kdo říká lidem v médiích, aby tyto otázky nezmiňovali? ...
Kdo kontroluje tok informací tak, že neslyšíme novinky o tom, co se opravdu
děje v Rusku? ...
„Jediným vysvětlením
je, že existuje vyšší moc, které obě strany vzdávají hold,“ řekl Bernardu
Janzenovi, když SSSR ještě existovalo.
„Existuje skupina lidí,
kteří umožňují existenci Sovětského svazu i Spojených států. A ti vymysleli, že
mezi těmito dvěma supervelmocemi mohou svět nahnat do nového světového
hospodářského řádu. ... Sovětský svaz i kapitalistický Západ jsou směřováni
k tomu, aby vytvořili bezbožný svět.“
Stejný závěr se odráží
v jeho románu Vatican, když se
vysoce postavený představitel KGB přiznává hlavní postavě: „...bojíme se toho
shromáždění mocných mužů...kteří stojí nad Spojenými státy a nad Sovětským
svazem – nad všemi. Jsou zákonem sami sobě. Obojí nás chtějí mrtvé, vaši stranu
i naši stranu. Náš boj je...proti nim. Totalitní, fašistická, internacionální,
na kapitálu založená skupina, která je stokrát nelidštější, než si vy lidé
myslíte, že jsou marxisté.“
Nepřátelé
Církve – svobodní zednáři, satanisti
I v jeho poslední
knize, románu Windswept House, se
zednáři, satanisti, nepřátelé Církve všeho druhu nakonec musí zavděčit tajemné,
záhadné postavě známé jen jako „Capstone“ [Závěrný kámen – zřejmá narážka na
kámen z vrcholu pyramidy zobrazené na dolarové bankovce. – pozn. překl.]
Když jsme spolu jednoho
dne kráčeli po Lexington Avenue v New Yorku, otec Martin řekl: „Stále
ještě máme své vládní struktury, svůj demokratický tisk, své volby. Ale jsme
kontrolováni. V nadcházejících letech nebudou rozhodnutí, která budou
nejvíce ovlivňovat vaše životy, činit Američané.“
V novém světovém
řádu, řekl, již na národním státu nezáleží. Vše je globální. Přesto nový
světový řád není ani tak moc politický jako finanční. Bernardu Janzenovi řekl:
„Dnešní geopolitické situaci dominuje jedna jediná věc: tok kapitálu a tok
kapitálového zboží. A žádná země nemůže stát mimo něj. ... Musíte se
přizpůsobit nové geopolitice obchodu. ... Musíte záviset na Mezinárodním
měnovém fondu ... a Světové bance. ...Vaše celá ekonomika musí být přizpůsobena
globální ekonomice.“
Muži, kteří řídí nový
světový řád, nejsou loajální k žádné konkrétní zemi. „...Trhu dominuje asi
60 nebo 80 mužů, kteří rozhodují, jaké národy budou žít a jaké národy zemřou.
... Jsou velice, velice bohatí a ... stávají se stále bohatšími. ... Mají
peníze investované ve všech částech světa. Oni rozhodují o hodnotě peněz. Oni
říkají prezidentovi Spojených států, co dělat a co nedělat. A on musí dělat, co
mu říkají.“
Vláda
nad Vatikánem
Jedním z národů
zasažených touto hegemonií 60 nebo 80 mužů nad osudy každého národa na zemi, je
i město Vatikán. Ten je také pod kontrolou těchto několika mocných mužů a musí
dělat, co oni říkají, aby přežil. Ale ještě více znepokojivý byl pro otce
Malachiho objev, že Církev sama se spolčila s touto všemocnou, mamonu
sloužící finanční oligarchií. Ohromné bohatství, které Církev mohla nahromadit,
bylo částečně kvůli její spolupráci ve finančních záležitostech se svými
nejostřejšími nepřáteli. Otec Malachi zastával názor, že nutnost podrobit se
vůli těchto nepřátel, stála Církev její duchovní vedení, takže nyní se
spoléhala na pozemskou finanční moc, jako se kdysi spoléhala na pozemskou
politickou moc, spíše než na duchovní moc danou jí Kristem.
„Dohoda“
Otec Malachi byl touto
situací tak zneklidněn, že této věci věnoval tři ze svých knih. V jedné
z nich, jeho románu Vatican,
tato spolupráce nabírá konkrétní formu v dokumentu, který nazývá „Dohoda“,
který podepsal každý papež od pádu papežského státu. Deklarovaným účelem Dohody
bylo „Umožnit dvěma nepřátelům, Svatému stolci a Všeobecnému shromáždění,
praktikovat vzájemně výhodné obchodní počiny a přesto zůstat nepřáteli.“
Jednou jsem otci
Malachimu řekla, že Vatican je mou
oblíbenou knihou od něj. Odpověděl, že Vatican
je nejvíce autobiografickou prací z jeho všech. Jinak řečeno, vepsal do života
jeho hlavní postavy mnoho ze svých vlastních zkušeností a pravděpodobně také ze
svých vlastních přesvědčení.
Kdybych
byl papežem
Další titul pro jeho
knihu by mohl být „Kdybych byl papežem“, protože v jistém bodě
v tomto románu se koná konkláve, na němž je hlavní postava nominována na
papeže. „Tuto Dohodu nepodepíšu,“ říká [hlavní postava] ohromeným kardinálům,
kteří o ní nikdy ani neslyšeli. Drží malý kousek papíru, který pomalu trhá na kusy,
když vysvětluje historii a účel Dohody. Varuje: „Jestliže mě zvolíte za papeže,
bude to mít následky. Když odmítnu tu Dohodu, Církev se již nebude těšit
ochraně oněch mocností či hospodářské prosperitě, která s ní přišla, ale
bude opět svobodně vykonávat duchovní autoritu, kterou dál Kristus Petrovi a
jeho nástupcům.“
Nechal spadnout kousky
papíru na podlahu. Samozřejmě tato „Dohoda“ může být jen literárním
prostředkem, ale skrytá realita za tímto literárním prostředkem mohla naznačit
cestu k vysvětlení toho, proč se sedm papežů jeden po druhém neodvážili
zasvětit Rusko Neposkvrněnému Srdci Panny Marie.
Každý nový papež, který
si čte tajemství, přichází tváří v tvář úplné hrůze hrozících trestů. Musí
také cítit milující přítomnost Naší Paní naléhavě jej prosící, volající jeho
samotného. Všechna dětsky upřímná důvěra a synovská láska, kterou k ní
choval během svého celého života, všechny milosti a odvaha, které kdy získal,
budou nyní potřeba.
Protože se musí zároveň
dozvědět, proč je to tak naprosto strašlivé jmenovat při zasvěcení Rusko.
Malachi Martin v Keys of His Blood napsal: „Byl-li ve
třetím tajemství jeden dominující prvek, bylo to Rusko. Podmínky třetího
tajemství dávají smysl pouze ve vztahu k Rusku. ...
„... Geopolitická
změna, kterou v sobě nese třetí tajemství nebyla příliš vzdálená. ...
Rusko bylo jejím místem zrodu. Rusko bylo jejím ústředním bodem. Rusko mělo být
hlavním činitelem změny. Rusko mělo být zdrojem všeobecné slepoty a omylu.“
V onom tajemství
je volba mezi „světovým mírem nebo světovou katastrofou popsána vzhledem
k Marii a ... Rusku. Obnova nebo ... smrtelná nedostatečnost [Církve je]
také popsána ... vzhledem k Marii a ... Rusku.“
Víme, kdo nakonec
zvítězí. Protože Maria přislíbila: „Mé Neposkvrněné Srdce zvítězí. Svatý Otec
Mně zasvětí Rusko. Rusko bude obráceno a světu bude zaručeno období míru.“
Ach, Svatá Panno Maria,
kéž Tvé vítězství přijde brzy!
Zdroj:
The Fatima
Crusader
Překlad:
D. Grof