(349)
22. března 2014
REÁLNOST ARCHY
Pokud kdokoliv pochybuje, že je celosvětový trest, takový, před jakým nás varovala Naše Paní z Akity, možný, nechť si vzpomene, že se již jednou před 5000 lety udál, takže může nastat znovu. A pokud pochybuje, že potopa světa se v Noemově době skutečně udála, ať se podívá na fascinující padesáti tří minutový film na You Tube nazvaný „L´Arche de Noé et le Déluge: Preuves Historiques et Scientifiques“. Bohužel v angličtině, jak se zdá, You Tube žádný rovnocenný film o Noemově arše nemá, spíše však má velkou porci dezinformací. Nepřátelé Boha tvrdě pracují na tom, aby před námi zadrželi takový senzační důkaz o biblické pravdě, jakou je skutečná existence Noemovy archy.
Je uložená nějakých 4600m vysoko v kaňonu na hranici sněhu hory Ararat na turecko-arménské hranici. Je obtížně přístupná, protože po většinu roku je pokryta ledem a shůry hrozí po celý rok laviny, zatímco dole existuje nebezpečí od lupičů a místních občanských válek. Ale po odkazu na identické záznamy o potopě v mnoha starobylých jazycích, vždy se stejným jménem Noe, pokračuje tento francouzský film dlouhým seznamem známých návštěvníků archy v průběhu věků, z nichž se podle filmu u třiceti čtyř pozoruhodně shodují popisy toho, co viděli.
Seznam začíná chaldejským knězem asi půl tisíce let před Kristem. Zahrnuje jednoho křesťanského biskupa v roce LP 360 a proslulého italského cestovatele Marka Pola v roce 1269. V roce 1840 rozsáhlé zemětřesení vytrhlo kaňon z boku hory, kde nyní archa odpočívá, a rozlomilo ji na dva kusy, vzdálené nyní 25 metrů od sebe. V 19. a 20. století došlo k arše mnoho návštěvníků a během druhé světové války a po ní mnoho amerických pilotů letících přes horu jasně rozeznalo ohromnou člověkem zbudovanou loď v tmavé barvě a ve tvaru člunu. Nepochybovali, že viděli Noemovu archu. Nakonec v naší době v roce 2007 tým tureckých průzkumníků proniknul do archy a natočil filmový záznam, který lze také nezávisle na tomto francouzském filmu nalézt na You Tube.
Film končí vzrušujícím dohadem moderních vědců a geologů ohledně masy vody, která dle Písma svatého zaplavila (tehdy) nejvyšší hory do hloubky 7 metrů (Gen. VII, 20). Zvláště si zaslouží pozornost poznámka v Písmu svatém o tom, když říká, že voda nejen pršela shůry, ale také se vyvalila zezdola vzhůru (Gen. VII, 11; VIII, 2). Přesvědčivé vysvětlení ve filmu nabízí americký inženýr Dr. Walter Brown, který předpokládá, že před potopou zde existovaly obrovské podzemní vodní jeskyně, spojené mezi sebou nějakých 800m hluboko, prudce stlačené pod skalnatou svrchní zemskou kůrou silnou asi 16 km. Bylo to dost na rozštěpení této kůry a oběhnutí země ve dvou hodinách a masa této vody vybuchla zezdola vzhůru, změnila tvář země což, jak argumentuje Dr. Brown, vysvětluje mnohé charakteristiky geologického podloží země, jak jej dnes známe. Naprosto fascinující.
Kolik lidí dne však chce vědět, že Bůh existuje, že na hříchu záleží, a že zničení přírody je jedním způsobem, jak je trestán hřích? Film říká, že na konci 19. století měli lidé, navzdory velkému počtu návštěvníků archy, větší zájem o evoluci, která se zbavovala Boha, než o archu, která na něj jasně ukazovala. Pravda, Bůh slíbil Noemu, že již nikdy znova nebude trestat potopou (Gen. IX, 15), ale to nevylučuje celosvětový déšť ohně. Naše Paní z Akity v roce 1973 mluvila o tom, že posledně zmíněné visí nad našimi hlavami. Hřích se dnes zajisté celosvětově nekontrolovatelně šíří.
Kyrie Eleison
Zdroj: http://www.dinoscopus.org
Překlad: D. Grof
