Biskup Williamson – přednáška II (2012)
Poznámka: Tento materiál je přepisem přednášky, která byla součástí cyklu přednášek přednesených Jeho Excelencí biskupem Williamsonem při příležitosti laických duchovních cvičení v roce 2012. Přednášky se uskutečnily ještě před vyloučením biskupa Williamsona. Přepis zachovává charakter mluveného slova a nebyl nijak upravován.
Protestantismus, modernismus a neomodernismus jsou obdobné, vrší se jeden na druhý, a modernismus obsahuje vše z liberalismu a vše z protestantismu. Pius X. proto řekl, že modernismus je hlavní stokou, která svádí špínu ze všech ostatních stok. Je hlavní stokou herezí, protože odpoutává myšlení od reality a odpoutává tak celé katolické myšlení od vší katolické nauky. Neexistuje ani jediná hereze, která není v modernismu doma. Modernismus zahrnuje všechny hereze.
Neomodernismus je opakováním modernismu, jedinou odlišností je, že modernismus je nyní oficiální. Modernismus se stal oficiálním. Jde o modernismus, který nepředstavuje jen několik kněží a několik laiků, chytrých a velice nebezpečných lidí, ne však příliš početných, jelikož neomodernismu podlehla prakticky celá Církev. Existují rozptýlení kněží a dvojice biskupů, kteří vynikají – biskup de Castro Mayer a arcibiskup Lefebvre – ale celá Církev, papež, kardinálové, biskupové, spousta kněží, ti všichni [modernismus] následují. Výsledkem je, že nyní pouze arcibiskup Lefebvre a biskup de Castro Mayer, dva biskupové, se semknou a drží se. Nepochybně existují i jiní biskupové, kteří se drží Víry, ale neexistují jiní biskupové, kteří jednají podle Víry, které se drží. Kardinál Siri byl dobrý. Mohl být dost dobře zvolen papežem v roce 1958 a/nebo 1963, ale zloduši, zednáři a Židi vyvinuli ohromný tlak. Řekli, že zabijí celou jeho rodinu či jeho rodině vyhrožovali a on řekl: „Dobře, nechci být papežem.“ Myslím si, že byl zvolen, ale nechtěl být papežem. Zdá se to velmi možné.
Arcibiskup zakládá FSSPX a biskup de Castro Mayer přichází na pomoc při svěcení čtyř biskupů. Byla to velká chvíle, protože arcibiskup si nesmírně cenil, že biskup de Castro Mayer se přidal a přišel mu na pomoc při svěceních, jelikož [arcibiskup] řekl: „Přítomnost biskupa de Castro Mayera je důkazem, že si tohle všechno jenom nevymýšlím ve své hlavě. Nevytvářím si svou vlastní katolickou Církev. Toto je katolická Církev, kterou jsem přijal, je to skutečná katolická Církev a skutečnost, že přijíždí biskup de Castro Mayer, je toho důkazem.“ Biskup de Castro Mayer při úžasném kázání, které pronesl při svěceních, řekl: „Vnímal bych to, jako že páchám smrtelný hřích, kdybych zde dnes nebyl.“ Brilantní.
Svěcení biskupů bylo momentem, kdy FSSPX skutečně šlo svou vlastní cestou, patří však do Církve. Všech těchto šest biskupů bylo „exkomunikováno“, exkomunikace ale nebyly skutečné, protože v kanonickém právu, i když se mýlíte, ale myslíte si, že jednáte z vážné potřeby, nevztahuje se na vás církevní trest. Pokud se mýlíte, ale jednáte-li vážně a upřímně, i když se klamete, ale myslíte si, že jednáte v nejvyšší potřebě, postih se na vás nevztahuje, a proto nebyly exkomunikace skutečné.
Nu, hádejte, co se děje? FSSPX opět prochází výrazným posunem z vnitra, který jde od člověka na vrcholku, který činí nátlak, aby se šlo stejnou cestou. To je můj názor. Pokud se mě týká, jestliže chce kdokoliv [z vás] naslouchat názoru kohokoliv z těch, kteří jdou touto cestou, v čele s biskupem Fellayem, naprosto můžete. Budu prezentovat, že tohle [tento posun] se děje, ale nebudu svůj názor nikomu vnucovat. Předestřu vám své argumenty, proč si myslím, že právě tohle se děje, a někdo jiný vám pak může předestřít opačné argumenty. Jste dospělí, jste muži, jste zodpovědní za své vlastní duše, někteří z vás mají také rodiny, za něž jste zodpovědní – sami se rozhodněte. Poslechněte si obě strany problému a sami se rozhodněte. Nenutím svůj názor nikomu a nechci neuctivě mluvit o biskupu Fellayovi nebo kterékoliv autoritě Bratrstva v Menzingenu, ale vážně si myslím, že se mýlí. Myslím si, že se vážně mýlí.
Existuje přímá linie a arcibiskup Lefebvre a biskup de Castro Mayer byli jedinými, kteří se této linie skutečně drželi. Arcibiskup na svěceních řekl, že touto linií je „operace přežití“, a že učinit dohodu s neomodernistickým Římem by bylo „operací sebevražda“. Církevní autority, všichni tito kardinálové, biskupové a kněží, kteří se odevzdali modernismu, liberalismu a protestantismu – což v podstatě učinili, když se připodobnili modernistům a liberálům a protestantům – všichni tito kardinálové, biskupové a kněží jsou na špatné cestě. Ztratili linii. Ztratili katolickou linii. Arcibiskup řekl: „Když nepůjdeme s modernistickým Římem, koncilním Římem, s Římem koncilu, se všemi těmito koncilními církevními autoritami, které věří v Druhý vatikánský koncil, když s nimi nepůjdeme, je to „operace přežití“. Půjdeme-li s nimi, je to „operace sebevražda“, protože oni všichni ztrácí linii.“ Oni všichni se posouvají. Posouvají se doleva od přímé linie.
Jaké bylo ovoce? Ovoce je velmi dobrým testem. Možná si pamatujete na kázání na hoře, Náš Pán neříká: „Chci, abyste se vy všechny ovce staly teology. Chci, abyste četly teologické časopisy. Chci, abyste studovaly sv. Tomáše Akvinského.“ Co říká Náš Pán? Říká: „Poznáte je podle jejich ovoce. Každý dobrý strom nese dobré ovoce a špatný strom nese zlé ovoce.“ Strom, který je napůl špatný a napůl dobrý, ponese napůl špatné a napůl dobré ovoce, není tedy [to ovoce] vždy černé nebo bílé. Existuje i šedé. Jaké tedy bylo ovoce svěcení? Bratrstvo se rozvíjelo. Přesně jako vždy, kdykoliv papeži a například protireformace – kdykoliv se drželi katolické linie, Církev se vždy začala rozvíjet. Pak přišlo další kolo prohnilosti a další výkyv doleva v moderní době. Takovým způsobem je utvořen moderní svět. Moderní svět je hluboce tvořen protestantismem a odpoutává se od Boha. Toto je velká apostaze. Začala s protestantismem, nebo byste mohli říci, že s humanistickou renesancí před protestantismem. Renesance, reformace, revoluce – tři „R“. Odpadnutí od Církve. Odpadnutí od Boha. Jde o velký odpadlický posun. V konvenční Církvi od té doby tedy došlo k čím dál většímu odpadnutí pochopitelně s několika čestnými výjimkami a s několika dušemi, které se odpoutaly. Když chtějí být duše katolické v koncilní Církvi, co učiní? Odejdou k FSSPX. Až do teď mohly v FSSPX nalézt útočiště před koncilními nesmysly. Ovoce FSSPX bylo katolické. Přetrvávajícím ovocem koncilu byla stále více zkaženost a ničení Církve.
Myslím, že Malachi Martin říkával, že ve Vatikánu existují čtyři zednářské lóže, a P. du Chalard řekl totéž, takže pro tento výrok asi existuje důvod. Malachi Martin řekl, že v roce 1963, brzy poté, co se papežem stal Pavel VI., konal se ve Vatikánu satanský obřad. Velký obřad se odehrál v Charlestonu ve Spojených státech, což je velké zednářské středisko, ale přidružený obřad, odnož tohoto obřadu, malý zástupný obřad proběhl ve Vatikánu. Velký obřad s rouháním a hrůzami se tedy nepochybně odehrál ve Spojených státech, ale ve Vatikánu byla malá skupina zástupců a ta založila lóži uvnitř Vatikánu, jednu ze čtyř. Malachi Martin říkával, jak jen si to vybavuji nejlépe, že papež Pavel VI. o tom věděl, ale nemohl s tím nic udělat, což dává smysl. Toto je vatikánský stát. Je plný démonů. Dnešní Vatikán je plný démonů. Je posatanštělý a pokud se přiblížíte příliš blízko, mohli byste se nakazit. Nesmíte se příliš přibližovat modernímu Římu.
V posledních dvaceti, třiceti letech jsem několikrát psal o nedělním katolicismu katolíků z 50. let 20. století. Bylo zde příliš mnoho nedělního katolicismu – jinak řečeno, katolíků, kteří byli katolíky pouze v neděli. Měli své náboženství v neděli a po zbytek týdne si žili své obyčejné životy a nedbali dostatečně o své náboženství. Oddělení života a náboženství – Bůh vyzdvižen vzhůru, velká zbožnost v neděli, a pak je vám to po zbytek týdne jedno. To je jedno jméno nemoci – nedělní katolicismus. Nazývám to „padesátismus“. Bylo tu něco opravdu špatně. Vypadalo to dobře. Bylo to velké, bylo to početné a bylo to široké. Existovalo mnoho slušně vypadajících kněží a slušně věřících kněží. Existovalo mnoho sester, mnoho farních škol, mnoho seminářů, mnoho seminaristů a pak začal koncil a celá věc se zhroutila. Ve dřevěném vybavení domu byli termiti. Bylo tu něco opravdu špatně.
Koncil byl velkým pádem. Velký pád může znamenat dvě věci. Jedna, že jste byli ve velké výšce. Pokud jste nebyli ve velké výšce, nemohli jste mít velký pád. Druhá, byli jste na hraně propasti a dostali jste se za ní. Na jednu stranu bylo něco dobrého v katolicismu 50. let. Na druhou stranu bylo zároveň „něco shnilého ve státě dánském“. Bylo v něm něco shnilého, a proto se celá tato věc, která vypadala tak dobře a byla v mnoha ohledech ještě dobrá, ale nebylo v ní srdce, zhroutila a padla.
Během 90. let Bratrstvo vzkvétalo a rostlo a konvenční Církev prostě šla svou žalostnou cestou – čím dál větší zničení Církve, čím dál více nemorálnosti, pedofilie a homosexuality mezi klérem. Média jsou samozřejmě v opravdové bryndě, protože média podporují homosexualitu – „Je to alternativní životní styl. Není na něm nic špatného.“ Na druhou stranu chtějí to, aby mohla obviňovat kněze, že jsou homosexuální, ale chtějí si vybrat. Jestliže homosexualita není tak špatná, pak není tak špatná ani u kněží. Jestliže je špatná u kněží, pak je špatná u kohokoliv jiného. Odporná média tedy našla trik – „Není to homosexualita. Je to pedofilie.“ Pedofilie je zneužívání dětí. Zneužívání dětí je strašné, v mnoha případech však homosexuální zneužití mezi kněžími zahrnovalo spíše dospívající než děti. Nevím. Nezkoumal jsem to. Nestudoval jsem to. Prostě tomu jen úplně nevěřím, jak to podávají média. Není to omluvitelné, ať jde o adolescenty, nebo o děti. Jde o jeden ze čtyř hříchů, které volají k Bohu o odplatu – jde o homosexualitu.
Ta se datuje zpět do 80. let. Je mezi klérem po dlouhou dobu. Vzpomínám si, když jsem přijel do Spojených států v roce 1982, brzy jsem narazil na onu velkou knihu od P. Enriqua Rueda o homosexuální síti uvnitř katolické Církve ve Spojených státech. To byl rok 1982. Nebylo to nedávno. Vím, že arcibiskup Lefebvre by řekl, že důvodem, proč kněží v tomhle našli zalíbení, důvodem, proč se do toho dostali, je ten, že ztratili svou mši. Už nemají pravou mši, kterou by slavili. Je to jako atomový reaktor bez uranu. Katolický kněz je stvořen pro pravou mši. Mše a kněz k sobě patří. To říkával arcibiskup Lefebvre. Pravá mše a pravý kněz k sobě naprosto patří. Odejměte [mu] pravou mši a pravý kněz je úplně zmatený. Odpovědnost by [arcibiskup] přiřknul, tím jsem si docela jistý, ztrátě mše a tomu, že kněz přišel o srdce svého kněžského života.
Soudíte-li po ovoci, měl pravdu arcibiskup, svěcení byla správná a koncilní Církev je dále v nepořádku. Proto se FSSPX rozvíjelo. Nu, co myslíte, že udělá ďábel? Fungovalo to čtyřikrát. Rozehraje stejné léčky u lidského smýšlení, u katolického smýšlení. Mimořádný tlak, který teď vyvine je tlakem, který nemohl vyvinout předtím: „Musíte patřit do konvenční Církve. Jste mimo Církev.“ Soudíme-li po ovoci, není to pravda. Soudíme-li po ovoci, není koncil katolickou Církví. Koncilní Církev posuzovaná po ovoci není katolickou Církví. FSSPX posuzované po ovoci je katolickou Církví a přesně to říkal arcibiskup Lefebvre. Otázkou je: „Nemohlo by FSSPX udělat více, kdybychom se navrátili zpět do konvenční Církve. A arcibiskup odpovídá: „O jaké Církvi mluvíte? Pokud mluvíte o koncilní Církvi, to není katolická Církev. Katolická Církev je jedna, svatá a apoštolská.“ Prochází ony čtyři body a říká: „ Podívejte, koncilní Církev není jedna, není svatá, není všeobecná a není apoštolská. FSSPX ve všech čtyřech bodech je. Tohle jsou čtyři známky Církve. Jsou to čtyři indikátory toho, kde máte katolickou Církev. Tam, kde jsou přítomny tyto čtyři znaky, tam máte katolickou Církev. Tam, kde přítomny nejsou, tam katolickou Církev nemáte. Z toho důvodu byla tato katolickou Církví, jíž v určitém smyslu určitě nebyla. Má autoritu. Papež je papežem. Je to obtížná otázka. Papež je papežem, kardinálové jsou kardinály a biskupové jsou biskupy, dokud jeden nebo druhý, nebo možná několik z nich, neprošlo neplatným světícím obřadem na biskupa. To je další plechovka červů. Současná situace je plná plechovek červů. Samí červi. Situace je děsivá.
Ďábel si teď pohrává se smýšlením FSSPX a podle mého názoru existuje mnoho kněží, kteří chtějí jít s koncilní Církví. Chtějí jít tímhle směrem. V FSSPX již máte autority, které odrazují od jakékoliv kritiky koncilu, odrazují od mluvení proti Assisi a odrazují nebo zakazují mluvit proti papeži. Tak se to vyvíjí. Když vidíte pět set let, od roku 1517 do roku 2012, téměř pět set let, když se podíváte na těchto pět set let, myslím, že je schéma jasné. Předpokládejme, že toto je ten případ a předpokládejme, že velká část FSSPX může jít touto cestou. Kolik lidí z FSSPX má sklon jít touto cestou, kolik jich touto cestou půjde? Nevím. Bůh ví. Já ne. Děsivou věcí je, že za pár let se stejná věc stane znova. Je prostě zabudována do dřevěných částí domu. Je to schéma, které zde existuje z dobrého důvodu, protože když se ďábel pokusí o lest jednou nebo třikrát a čtyřikrát a ono to funguje, bude se vracet znovu. Přesně tytéž síly, které stvořily „padesátismus“, přesně stejné pokušení má dokonce ještě větší dopad na tradiční katolíky z FSSPX.
Vzpomínám si, jak jsem v nějakém duchovním spise četl o vidění, které měla kterási duše. Existovalo město a byl zde klášter. Bylo jen pár démonů, kteří sužovali toto město, ale nad vrcholem kláštera byl zástup démonů, protože, kdyby se jim podařilo, aby klášter padl, zbytek města by již byl jen dětskou hrou. Klášter držel Víru ve městě. Tyto duše, které fungovaly jako hromosvod Božího hněvu, chránily město, takže ďábel pracoval zvláště proti klášteru a kněžím. V té době měl ještě ďábel mnoho kněží, na nichž musel pracovat, ale nyní má o hodně méně duchovních, na nichž musí pracovat. V FSSPX je okolo 550 kněží, takže je o hodně víc nezaměstnaných démonů, protože tohle vše je nyní v ďáblových rukou, takže je teď po Druhém vatikánském koncilu o hodně víc nezaměstnaných démonů, kteří se nahrnuli na nemnoho kněží FSSPX. Je to jen můj názor.
Jak se to vyvine? Nevím. Přijde tedy znovu odštěpení. Celou dobu se [Církev] stále zmenšuje. Náš Pán říká o konci našeho světa – je to ve sv. Lukáši 18:8: „Nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde?“ To je citát, který znamená, že katolická Církev úplně na konci světa bude početně velice zmenšená. Přesně tohle dnes pozorujeme. Snížení a zmenšení počtu katolíků, kteří drží směr, kteří jdou rovně a nejsou v pokušení přidat se ke světu a zvolit si snadnou cestu.
Citát výše také znamená, že v oněch dnech budou dokonce i vyvolení oklamáni.
Ano, přesně. „Kdyby to bylo umožněno, dokonce i vyvolení by byli ztraceni,“ něco takového. Ano, tak to je. Jde o působení omylu; působení klamu dle sv. Pavla v Listu Soluňanům. Toto vyjádření přesně sedí na média. Odporná média jsou působením omylu, přesně jak říká sv. Pavel. Lidé věnují příliš mnoho pozornosti odporným médiím. V tomto ohledu Bůh žehnej internetu. Špatní hoši si ještě nepodrobili internet a kdokoliv, kdo hledá pravdu, stále ještě může pravdu najít na internetu uprostřed hromady špíny, uprostřed hromady lží. Pravda tam je. Když ji hledáte, můžete ji nalézt, když hledáte pravdu, naleznete ji. Jen stěží ji už najdete v médiích. Špatní hoši mají úplnou kontrolu nad médii, a proto jsou média odporná, protože špatní hoši jsou odporní. Oni opravdu nenávidí Boha a chtějí, aby každá duše padla do pekla. O tom média jsou.
Nemyslete si, že ať z této zkoušky FSSPX vzejde cokoliv, že potíže skončily. Ďábel se dá zpět do díla. Pokaždé, když katolická Církev fungovala, ďábel na ní zase začal pracovat, a koncil byl největším vítězstvím všech dob nad Církví.
Zdroj: soukromý archiv překladatele
Překlad: D. Grof
