Komentář Eleison DCXLVI – Nejen... ale také... (2019)
(646)
30. listopadu
2019
NEJEN...
ALE TAKÉ...
Pokud lze tyto
„Komentáře“ obecně rozdělit na ty, které se zabývají problémem současnosti a na
ty, které se zabývají katolickým řešením, bylo by škoda, kdyby se velký počet
čtenářů zajímal o problém, ale ne o řešení, nebo o řešení, ale ne o problém. To
proto, že pokud znám problém bez řešení, mohu být snadno v pokušení
propadnout zoufalství, zvláště dnes, kdy Bůh Svým nepřátelům dovoluje skoro
zničit Jeho Církev. Na druhou stranu, pokud mě znalost řešení vede k tomu,
že se pletu nebo podceňuji problém, pak mě ten problém překvapí nevědomého, když
obejde mou nedostatečnou obranu.
Sv. Pavel byl klasickým
případem někoho, kdo znal oboje a kdo velice dobře pochopil novozákonní řešení,
totiž Ježíše Krista (Ř VII, 24-25). Bylo to jen proto, že díky problému, který
si hříšní lidé vytvořili na základě Starého zákona (I Kor, XV, 8-10), byl
zapáleným farizejem. Jenom proto, že sv. Pavel přímo zakusil bezmocnost Starého
zákona odpouštět hřích, pochopil tak hluboce spásu, kterou Kristus přinesl
lidem Nového zákona. Dalším velkým konvertitou, který měl prospěch z mnoha
let v omylu a stal se pak jedním z největších služebníků katolické
pravdy všech dob, byl sv. Augustin. Proto mají Francouzi rčení: „Jeden
konvertita vydá za dva apoštoly.“
A proto by dnešní katolíci
neměli pohrdat povědomím o nepřátelích Boha, ani tím, jak proti Němu nepřátelé bojují,
ať je tento boj jakkoliv odporný. A nekatolíci moudře učiní, když nebudou
opovrhovat katolickou Církví, protože jakkoliv pošlapaná se může jevit, i přesto
má jediná skutečná řešení na všechny skutečné problémy světa, tj. na lidské
problémy. Všechny takové problémy jsou otráveným ovocem hříchu, které se staví
proti Bohu v duších lidí, do nichž Svým odpuštěním může dosáhnout jen Bůh,
a nikoliv psychiatři. A to se rozhodl učinit jen skrze Svého Božího Syna a
skrze Církev těžce vykoupenou Jeho krví.
Doporučujeme tedy
nekatolickým čtenářům těchto „Komentářů“, aby se zajímali nejen o analýzy
moderního umění či politiky, ale také o debaty, které se mohou zdát pouhým
hašteřením mezi katolíky, jako například, co je špatného na Druhém vatikánském
koncilu nebo jak Bratrstvo sv. Pia X. stále více následuje Druhý vatikánský
koncil. Je to proto, že katolická Církev je jediným skutečným řešením
skutečných problémů všech čtenářů, ale toto řešení je bezbranné vůči neustálému
překrucování ze strany hříšných lidí. A je-li překrucováno, není již řešením,
ale součástí problému. Druhý vatikánský koncil byl logickým vyvrcholením mnoha
staletí, kdy lidé chtěli postavit člověka na místo Boha a i když bylo
v 70. letech 20. století Bratrstvo sv. Pia X. vymyšleno a založeno proto,
aby vzdorovalo omylům Druhého vatikánského koncilu, od roku 2012 se dostalo pod
vliv otráveného půvabu těchto omylů. Proto by nekatolíci, kteří hledají
opravdová řešení moderních problémů, jež znají až příliš dobře, měli sledovat
debaty ohledně Druhého vatikánského koncilu a Bratrstva.
Obdobně doporučujeme katolickým
čtenářům těchto „Komentářů“, aby sledovali nejen své debaty týkající se Druhého
vatikánského koncilu a nebezpečného sklouzávání Bratrstva do přizpůsobování se
modernímu světu, ale také detailní analýzy toho, co je v nepořádku
s tímto světem. Protože pokud vůdci Bratrstva skutečně tímto způsobem
sklouzávají, není to proto, že podcenili problém tohoto světa? Cožpak nesměřují
přímo k porážce, když vedou válku, aniž by znali nepřítele? Zatímco
arcibiskup Lefebvre jednou řekl, že celý Druhý vatikánský koncil je
prošpikovaný subjektivismem, neřekl naopak jednou biskup Fellay, že 95 % jeho
textů je přijatelných? A zatímco arcibiskup často tak mnohoslovně říkal, že
člověk musí mít dlouhou lžíci, když chce jíst polévku s dnešními
koncilními Římany, nenásleduje naopak nástupce biskupa Fellayho jeho příkladu,
když se chová jako by si myslel, že může přechytračit římské ďábly? Opravdová
síla arcibiskupa nebyla jeho chytrost, ale vždy jeho víra a jeho věrnost
katolické pravdě. A totéž platí o Bratrstvu, které založil. Ať si tedy
katoličtí čtenáři těchto „Komentářů“ nemyslí, že nepotřebují uvažovat nad
analýzami moderního zkažení probíraných v „Komentářích“, ačkoliv se tyto úvahy
mohu zdát jakkoliv nechutnými.
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
