neděle 3. listopadu 2019

Komentář Eleison DCXLII – Stálý posun – I (2019)


Komentář Eleison DCXLII – Stálý posun – I (2019)
(642)
2. listopadu 2019
STÁLÝ POSUN – I
Existovaly náznaky, které člověku dávaly naději, že oficiální Bratrstvo sv. Pia X. už se neposouvá pod moc a kontrolu koncilních duchovních v Římě, ale taková znamení jsou překonána důkazy o opaku. Například 12. září nový generální představený, který byl v červenci minulého roku zvolen, aby převzal funkci od biskupa Fellayho, P. Davide Pagliarani, zveřejnil rozhovor [česky v tomto letáku FSSPX – pozn. překl.], v němž řekl mnoho dobrých věcí. Dost na to, aby se alespoň jeden čtenář těchto „Komentářů“ zaradoval, že došlo k obratu tohoto posunu. Bohužel, poslední zpráva z centrály Bratrstva ve Švýcarsku v nás vzbuzuje obavy, že P. Pagliarani je veden říkat takové konzervativní věci, aby oklamal všechny tradicionalisty, kteří nesledují jeho činy. Zde je pozadí oné zprávy:
Katolická tradice má domy ve Francii patřící třem vynikajícím mnišským a řeholním řádům z církevní minulosti: benediktini v Bellaigue, dominikáni v Avrillé a františkáni v Morgonu. Arcibiskup Lefebvre ve své době všechny tři povzbuzoval a pomáhal jim začít, nikdy si však nenárokoval autoritu nad kterýmkoliv z nich. Ve skutečnosti rozhodně odmítal tak učinit, protože nevnímal Bratrstvo tak, že má nějaké poslání monopolizovat si Tradici nebo kontrolovat všechny tradiční iniciativy. Všechny tři tyto nezávislé domy od svého založení relativně řečeno vzkvétaly, a v roce 2019, jak je u mnichů a řeholníků obvyklé, všechny tři uplatňují zvláštní vliv na tradicionalisty, dalo by se říct, po celém světě.
Ale díky oné velké změně směřování Bratrstva, která vyšla na veřejnost v roce 2012, se vztahy těchto domů s Bratrstvem staly problematickými, protože jeho vůdci přirozeně chtěli, aby tito vlivní řeholníci také změnili směřování. Před několika lety FSSPX přerušilo vztahy s dominikány z Avrillé, kteří byli považováni za příliš nezávislé, zatímco františkáni potřebovali stejný čas na to, aby přijali politiku pečlivě vyváženou mezi spoluprací a nezávislostí. A pokud jde o benediktiny, dostal se jejich mladý představený z Brazílie, Dom Placide, v srpnu pod mimořádný tlak ze strany Bratrstva.
Byl P. Pagliaranim povolán do Menzingenu, pokárán pro nedostatek spolupráce s Bratrstvem a byl před něj předložen dokument, jímž měl Bratrstvu přepsat veškerou kontrolu nad benediktinským klášterem! Když – slušně řečeno – tuto nabídku odmítnul, bylo mu vyhrožováno, že se celému světu řekne, že FSSPX přerušilo všechny vztahy s tímto klášterem. Dom Placide odpověděl, že je na generálním představeném udělat to, co si myslí, že je nejlepší. Načež se výhrůžka změnila. Teď se výhrůžkou stalo to, že všechny prioráty Bratrstva dostanou nařízeno neposílat už do Bellaigue žádná povolání. A tato výhrůžka byla naplněna. Dom Placide odmítnul nabídku zůstat na oběd v Menzingenu.
Ohledně takové konverzace jsme oprávněni spekulovat. Pokud si chceme uchovat své naděje v P. Pagliaraniho osobně, můžeme spekulovat, že on sám byl nucen použít takovou zastrašovací taktiku vůči relativně mladé hlavě benediktinů. Nemůže se však vyhnout odpovědnosti přinejmenším za svolení sehrát roli zastrašujícího. Vážnější je, že tato zastrašovací taktika naznačuje, že Řím a Menzingen společně komplotují, aby pod Bratrstvo stáhli všechny v současnosti nezávislé tradiční skupiny a pak přebudovali strukturu Bratrstva a nahradili jí personální prelaturou pod úplnou kontrolou koncilního Říma. To by pro boj Říma proti Tradici mělo dvě výhody: za prvé by zmizela nezávislost a poslední stopy arcibiskupa Lefebvra ve struktuře Bratrstva, kterou navrhnul, a za druhé, Řím by pak spolu s Bratrstvem mohl jemně přiškrtit všechny tradiční skupiny a iniciativy jedním rázem. Současní vůdci Bratrstva by to ani nemohli odmítnout. Naopak, protože jak by díky zadušení pozvolna „natahovali brka“, měli by alespoň své oficiální uznání, o něž tak dlouho usilovali.
Tolik k mystifikátorům z Bratrstva. Co však jeho stoupenci, kněží a laici?
Kyrie Eleison
Překlad: D. Grof