Komentář Eleison DLXXXIV – Napadená duše (2018)
(584)
22. září 2018
NAPADENÁ DUŠE
Odhalení
arcibiskupa Vigana ohledně závažného mravního zkažení mezi velkým počtem
nejvyšších představitelů Církve, nevyjímaje papeže Františka, mohou být těžkou
zkouškou víry katolíků, kteří posledních padesát let důvěřovali oficiálním
církevním představitelům, protože neviděli – nebo nechtěli vidět – žádný
zásadní problém ve Druhém vatikánském koncilu (1962-1965). Před třemi týdny tento
„Komentář“
citoval slova jednoho katolíka, který byl přiveden ke skutečnému
zoufalství tím, jak hlavní státní zástupce státu Pensylvánie odhalil podobné
skandály Novocírkve v tomto státě, dokonce ještě před zveřejněním Viganova
dopisu. Protože nyní hrozí skutečná lavina takových skandálů, nechme
tento „Komentář“ tento týden podívat se na to, jak ďábel obrací své těžké
dělostřelectvo na dalšího takového katolíka, aby jej přiměl ztratit svou víru.
Zde jsou ďáblovy granáty, jak o nich vypravuje ona duše, s krátkými
odpověďmi, jež tento „Komentář“ nabízí v naději na posílení jiných duší,
jejichž víra bude v dohledné budoucnosti otřesena:
* Ve svém domovském městě jsem navštěvoval
novou mši slavenou pro řádové sestry místním pomocným biskupem. Jeho kázání o
Nejsvětějším Srdci Ježíšově se věroučně nedalo nic vytknout a bylo vysoce
povznášející. Přesto můj přítel na vlastní oči viděl téhož biskupa líbat se se
seminaristou! Tento biskup pro mě představuje mučivý problém – jak může věřit
v Nejsvětější Srdce, o jehož lásce tak dobře káže?
Je to
modernista, jako docela dobře většina duchovních v Církvi „obnovené“
Druhým vatikánským koncilem, neboli „Novocírkvi“, jak ji můžeme nazývat.
Modernismus znamená přizpůsobení katolické Církve protikatolickému modernímu
světu, což činí tím postupem, že nutí objektivní realitu záviset na
subjektivním pocitu. Proces subjektivizace reality však může trvat, takže
duchovní upadající do modernismu nemusí ihned ztratit objektivní katolickou
víru, i když je již v jeho duši subjektivně podvrácena. Jen Bůh sám může
vědět přesně, kdy takový duchovní ztrácí víru. Jestliže tedy tento biskup věří
v Druhý vatikánský koncil, je jistě na cestě ztratit víru, dost daleko na
to, aby páchal smrtelný hřích proti šestému přikázání, ale ještě ne dost daleko
na to, aby ztratil veškerý pojem o Nejsvětějším Srdci.
* Ale na to, aby ničili katolickou Pravdu tak
úspěšně, jak to tito římští hochštapleři nyní činí, museli ji znát. Jestliže ji
znali, museli znát její sílu. Jestliže znali její sílu, jak v ní mohli
přestat věřit, pokud to není jen pohádka, nepravdivá jako všechna ostatní
náboženství, kdy katolická Církev není nikterak nadřazená a kdy člověk nemá
žádný přístup k Boží Pravdě?
Aby myšlení
člověka věřilo katolické Víře, musí přijmout mnoho nadpřirozených pravd, které
jsou neobyčejně rozumné, jež jsou však mimo přirozený dosah jeho myšlení. Aby
toto myšlení tyto pravdy přijalo a podrobilo se jim, musí být poháněno svou
vůlí. Jestliže jej jeho vůle přestane pohánět, nebo jej pohání opačným směrem,
může ztratit víru. Modernismus je pyšný, protože v Novocírkvi člověk
zabírá místo Boha. Proto tito římští hochštapleři, jak je správně nazýváte, mohli
být svobodnými zednáři nebo komunistickými infiltrátory od počátku, nebo možná
zpočátku věřili jako Jidáš Iškariotský, ale pýcha chtít převzít Boží místo a
přetvořit Jeho Církev překonala jejich vůli a jejich myšlení ztratilo víru. Bůh
ví.
* Nemůžeme tedy být oklamáni, když bojujeme
nekonečnou válku pro křehký příslib nebe a nejsme schopní cokoliv poznat o
Bohu? Nebylo by nám lépe, kdyby Bůh neexistoval? Uprostřed dnešního zmatení si
nemohu pomoct myslet si, že Církev je čistě lidskou záležitostí, takže jsou
chvíle, kdy si nemohu pomoct nezávidět lidem, kteří vedou šťastný život bez
Boha.
Milý mladý
příteli, šťastný život bez Boha je iluzí, jakkoliv „šťastní“ mohou nevěřící
lidé předstírat být. My, lidské bytosti, jsme všichni od Boha, naše duše jsou přímo
stvořené Bohem, abychom šli k Bohu, tělo i duše. Dnešní svět a Církev jsou
ve zmatení právě proto, že se snaží žít bez Něj.
* Zdálo by se, že jsme předem předurčeni pro
nebe nebo peklo, a svobodná vůle s tím nemůže mnoho udělat.
„Jed je na
konci,“ říkali latiníci. Tento váš těžkotonážní závěr, což je klasická hereze,
je důkazem, že ďábel na vás vrhá všechno, aby otřásl vaší vírou. Modlete se
růženec, abyste dostal pomoc Matky Boží. Posílám vám své požehnání.
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
