Komentář Eleison DLXXXIII – Viganův dopis (2018)

Komentář Eleison DLXXXIII – Viganův dopis (2018)

(583)

15. září 2018

VIGANŮV DOPIS   

Napsal mi jeden čtenář s několika otázkami k jedenáctistránkovému dopisu bývalého apoštolského nuncia ve Spojených státech, arcibiskupa Vigana, který s hojnými detaily a s citací jmen prohlašuje, že v USA existuje ohromné mravní zkažení degenerující katolický klérus, a že odpovědnost za zločiny s tím spojené, dosahuje až na úplný vrchol Církve. V době psaní tohoto „Komentáře“ je skandál způsobený tímto dopisem obrovský a má dalekosáhlé dozvuky. Nikdo právě teď nemůže říct, jaký bude konečný dopad. Zde jsou čtyři otázky onoho čtenáře s krátkými odpověďmi:

1 Co si máme o Viganově dopisu myslet? Je tak závažný, jak vypadá?

Ano, protože arcibiskup Viganó vykazuje všechny znaky toho, že je čestný muž. V roce 2011 byl vypovězen z Říma a poslán do USA, protože se úspěšně pokoušel očistit vatikánské finance. V době, kdy píšu, se skrývá, protože se obává o svůj život. Má vážné nepřátele.

2 Bude ten dopis v Církvi bombou nebo jen prskavkou bez trvalých důsledků?

To musí říct čas. Zkažení vysoko v Církvi je jistě spojeno se zkažením vysoko mezi vyššími místy na světě, politiky, bankéři, médii atd. Satan vládne, protože satanisté jsou navzájem spojení ve všech oblastech a nedovolí, aby jeden pouhý arcibiskup zničil jejich plány, jestliže si mohou pomoct. Ve skutečnosti je to ale Bůh, kdo má kontrolu. Obracejí se lidé zpátky k Němu nebo ne? Pokud ne, dovolí služebníkům Satan pokračovat v dohnání Církve a světa do nového světového pořádku. Pokud se k Němu obrátí zpět, brzy budeme mít zasvěcení Ruska.

3 Přinutí tento skandál Menzingen znovu přemýšlet, pokud jde o usilování uznání ze strany papeže a Říma?

Jistě by mělo, obávám se však, že možná nepřinutí. Vedení Bratrstva v Menzingenu je teď po mnoho let „v oblacích“, a liberálové svou nauku nemění. Pro liberály je to realita, která je špatně. Oficiální uznání pro Bratrstvo ze strany Říma musí být získáno za každou cenu, a tak se musí s papežem Františkem stále jednat jako s přítelem. Možná Menzingen může připustit, že se dvacet let mýlí, nebude však pro něj snadné změnit kurz. Arcibiskup Lefebvre naopak před třiceti lety rozhodl nechat koncilní papeže jít svou cestou. Viganovým dopisem by vůbec nebyl překvapen.

4 Co arcibiskupa činilo tak jasnozřivým?

Nauka. Setřete povrch z mnoha dnešních materialistických obyvatel Západu a naleznete dědice protestantismu, kteří mají sklon cedit komára, ale spolknout velblouda (Mt XXIII, 24), což znamená, že jsou mnohem přísnější k hříchům těla než k hříchům ducha, jako jsou naukový omyl nebo hereze. Hříchy těla jsou dost vážné na to, aby přispěly k věčnému zatracení velkého počtu duší, jež upadají do pekla – tak pravila Naše Paní dětem ve Fatimě. Je to však hereze, která otevírá cestu těmto hříchům. Viz List sv. apoštola Pavla Římanům I, 21-31. Porušování prvního přikázání vede obecně k nečistotě (21-24) a k homosexualitě zvlášť (26-27), a ke všem druhům dalších hříchů obecně (28-32). Jinak řečeno, je to první přikázání, které je první, a nikoliv šesté.

A tak opravdový skandál, který pranýřuje arcibiskup Viganó, je spíše implicitní než explicitní. To, co udělalo víc než cokoliv jiného při odnětí katolických brzd u nemravnosti, jsou méně perverzní hříchy těla, které bují u vysoce postavených duchovních, než oficiální modlářství spáchané Druhým vatikánským koncilem v jeho dokumentech. Kdyby žádný stát veřejně nevnucoval věroučně mylná náboženství (Dignitatis Humanae), proč bych měl naplňovat katolické mravy, které kladou zvláštní omezení na mou svobodu? Je-li peklo pouhou „naukou“ Církve, proč by mě to mělo zastavit od toho, abych hřešil, jak chci? Druhý vatikánský koncil (Nostra Aetate, Unitatis Redintegratio) deklaroval, že kromě katolicismu mají své i některá jiná náboženství. Cožpak to nebyla sama katolická Církev, která mě [tím] učila, že ve skutečnosti nemusím být katolický?

Kyrie Eleison

Zdroj: The St. Marcel Initiative

Překlad: D. Grof