Tendenční „Synovské napomenutí“ (2017)

 

Tendenční „Synovské napomenutí“ (2017)

Atila Sinke Guimarães

2. října 2017

Konec září byl poznamenán tím, že média celosvětově inzerovala Synovské napomenutí zaslané papeži Františkovi 62 učenci. Tato skupina církevních teologů a laiků jej požádala, aby přestal „šířit hereze“ propagované v jeho Apoštolské exhortaci Amoris Laetitia a „jiných činech, skutcích a opomenutích“.

Autoři dokumentu zprovoznili webovou stránku, na níž si lze stáhnout dvaceti pěti stránkový originální PDF dokument v angličtině. Synovské napomenutí se skládá ze tří částí:

• Text dopisu papeži Františkovi (str. 1-9), sepsaný zdvořilým, ale ostrým jazykem, který jej obviňuje z šíření sedmi herezí. Ačkoliv je tento text docela odvážný, hereze jsou sepsány v latině, což je činí přístupnými pouze malé katolické elitě, která umí číst v tomto jazyce.
• Druhá část je nazvána Vysvětlení (str. 10-16), v níž autoři vykládají předpoklady, aby ukázali, že František v podstatě podporuje modernismus a protestantismus, dvě odsouzené hereze.
• Třetí část, poznámkový aparát (str. 16-25), která uvádí velký počet zdrojů k podpoře tvrzení z prvních dvou částí. Je zajímavé, že autoři citují Druhý vatikánský koncil a koncilní papeže – zvláště Jana Pavla II. – jako by oni byli v plném souladu s předešlým Magisteriem Církve.

Obecná linie Synovského napomenutí a stejně tak i jeho rozdělení na části jej činí podobným Dubiím čtyř kardinálů, zaslaných papeži Františkovi minulý rok, jež se také zabývají Amoris Laetitia. A tak mě podobnosti ve formě i obsahu nevyhnutelně vedou k tomu, abych si myslel, že obojí snaha pochází z téhož konzervativního křídla, tj. od těch mužů, kteří inspirovali čtyři kardinály, nebo od těch, kteří jimi byli inspirováni.

 Františkova podpora protestantismu následuje příkladu jiných koncilních papežů

První analýza oněch tří částí ukazuje, že:

• Dopis papeži Františkovi, který používá smělý žalující jazyk ve svém textu, a pak do latiny kamufluje jádro herezí, z nichž jej obviňuje, je zcela rozporuplný. Tyto dva odporující si přístupy činí dojem dokumentu, který postrádá jednotu záměru: Někteří jeho autoři chtějí toto obvinění učinit veřejným; druzí se obávají otevřeného odhalení těchto omylů a chtějí, aby byly jasné jen několika intelektuálům.
• Druhá část – Vysvětlení – je poněkud záhadná a zavádějící, protože přístup autorů naznačuje, že Církev dlouhou dobu neměla problémy se vzkříšením modernismu a protestantismu a že se objevují až nyní za Františka. Výsledkem tohoto přístupu je, že Synovské napomenutí:

a)      zprošťuje viny Druhý vatikánský koncil i pět jiných koncilních papežů, kteří by měli být zahrnuti do stejného obvinění, jaké směřuje proti Františkovi;

b)      nepřímo prezentuje signatáře jako objevitele – jako nové Kryštofy Kolumby – herezí, které jsou ve skutečnosti více než 50 let staré.

• Třetí část, poznámkový aparát citující dokumenty Druhého vatikánského koncilu a dokumenty koncilních papežů, jako by se těšily téže úrovni důvěryhodnosti jako citace předešlého katolického Magisteria, posilují tentýž dojem, jaký vytváří část druhá. To jest, má přesvědčit čtenáře uvěřit, že Druhý vatikánský koncil a tito papeži jsou zcela nenakažení kterýmikoliv z „herezí, činů, skutků a opomenutí“ spuštěných Františkem.

Jsem si zcela jistý, že si František zasluhuje obvinění učiněná těmi 62 učenci. V tomto ohledu s nimi tedy souhlasím. To, o čem pochybuji, je, že tito signatáři skutečně chtějí zastavit krizi v Církvi a zničit nadvládu progresivismu takřka nad všemi preláty Církve včetně posledních pěti papežů. Velmi se zdá, jako by se snažili odvrátit pozornost k obětnímu beránkovi – Františkovi – aby zachránili všechna vítězství progresivismu dosažená na koncilu a v pokoncilním období.

Abych prokázal, že mám pravdu, budu se v krátkém výčtu zabývat tím, co koncilní papeži učinili pro prosazování progresivismu – který oněmi 62 signatáři, jež tento proud příliš zjednodušeně identifikují jako modernismus, nebyl zmíněn – a k podpoře protestantismu.

Papežské iniciativy podporující progresivismus

• Jan XXIII. byl velmi dobrým přítelem modernisty Buonaiutiho a měl knížky tohoto mentora po ruce, aby na něj mohl odkazovat. (anglicky zde)
• Když se Pavel VI. zmiňoval o sankcích, jež Církev užívala proti herezi a heretikům, prohlásil: „Po koncilu odstraníme netoleranci a absolutismus.“ (anglicky zde) 
• Podle těchto zásad Pavel VI. předal ostatky sv. Atanáše monofyzitům. (anglicky zde)
• Pavel VI. také předal hlavu sv. Marka heretikům. (anglicky zde)
• Dále se stal Pavel VI. proslulým svou frází: „Jsme uctívači člověka“, což je rozhodně progresivistické tvrzení. (anglicky zde)
• Tentýž Pavel VI. vychvaloval motto Francouzské revoluce „rovnost, volnost, bratrství“ jako vyjádření „křesťanských hodnot“. (anglicky zde)
• Pavel VI. poukazoval na Teilharda de Chardina jako na vzor k nalezení Boha ve vesmíru. (anglicky zde)
• Nezapomeňme, že již na počátku 60. let 20. století zavedl Pavel VI. stání při přijímání Svatého přijímání. (anglicky zde)
• Když se kardinál Karol Wojtyla, budoucí papež Jan Pavel II., zmiňoval o revoluci provedené Druhým vatikánským koncilem, řekl: „Koncil ukončil konstantinovskou éru“. (anglicky zde)
• Kardinál Wojtyla také řekl: „Církev musí vstoupit do evoluce světa.“ (anglicky zde)

 Papež Wojtyla zdraví indiánské ženy nahoře bez

• Kardinál Wojtyla obhajoval nudismus. (anglicky zde)
• Jan Pavel II. také vychvaloval motto „rovnost, volnost, bratrství“. (anglicky zde)
• Papež Jan Pavel II. sloužil bohoslužbu s heretiky v Bazilice sv. Petra. (anglicky zde)
• Jan Pavel II. dal ostatky sv. Řehoře heretikovi Karekinovi II. (anglicky zde) 
• Pokud jde o Benedikta XVI., je nutné zmínit, že když byl ještě kardinálem, několikrát potvrdil, že se oproti svým předešlým progresivistickým přesvědčením nezměnil. (anglicky zde)
• Na základě tohoto tvrzení mějme na paměti, že P. Ratzinger byl ze strany Svatého Officia podezřelý z hereze. (česky v článku zde)
• Profesor Michael Schmaus, který posuzoval doktorandskou práci P. Ratzingera, jej považoval za „nebezpečného modernistu“. (anglicky zde)
• Kardinál Ratzinger prohlásil: „Učení papežů proti modernismu jsou zastaralá.“ (anglicky zde)
• Ratzinger velebil plán na decentralizaci papežství. (anglicky zde)  
• P. Joseph Ratzinger hájil horizontální papežství proti vertikálnímu. (anglicky zde)
• Pro P. Ratzingera není pravověrnost ničím víc, než „účastí na historické cestě.“ (anglicky zde)
• P. Ratzinger prohlásil, že „dogmatické formulace se musí vždy měnit“. (anglicky zde)
• Pokud jde o reformy Církve navrhované Druhým vatikánským koncilem, kardinál Joseph Ratzinger uvedl: „Koncil si dovoluje srovnat se zemí bašty Církve.“ (anglicky zde)
• Když se tentýž kardinál Ratzinger zmiňoval o společenském dokumentu Druhého vatikánského koncilu, řekl, že „Gaudium et Spes je Antisyllabus.“ (anglicky zde)
• Kardinál Ratzinger také bez kritiky prohlašoval, že Gaudium et Spes je inspirován Teilhardem. (anglicky zde)
• Benedikt XVI. chválil kosmickou liturgii Teilharda de Chardina. (anglicky zde)
• P. Ratzinger hájil teorii „anonymního křesťana“. (anglicky zde)
• Popíral také dogma „Extra Ecclesiam nulla salus“ („Mimo Církev není spásy“). (anglicky zde)
• Ratzinger schvaloval plán „změnit tvář Církve“. (anglicky zde)
• Kardinál Ratzinger ospravedlňoval feminismus jako absolutní fakt a učinil jej přijatelným jako součást moderního světa. (anglicky zde)

Papežské iniciativy stranící protestantismu:

• Pavel VI. vyhlásil, že koncilní církev je „zasnoubena“ s anglikánstvím. (anglicky zde)
• Papež Jan Pavel II. líbal ruku heretika. (anglicky zde)
• Jan Pavel II. kázal v anglikánské katedrále v Canterbury. (anglicky zde)
• Kardinál Ratzinger, budoucí Benedikt XVI. přispěl k augšpurské dohodě, aby ji učinil přijatelnou pro luterány, čímž učinil kompromis s naukou o ospravedlnění. (anglicky zde)
• Kardinál Ratzinger podal Svaté přijímání protestantovi. (anglicky zde)
• Benedikt XVI. řekl, že protestantský bratr Schütz je v nebi. (anglicky zde)
• Benedikt XVI. protestantům stále poskytoval podporu a prestiž. (anglicky zde)
• Benedikt XVI. navštívil luteránský chrám v Římě a hovořil tam. (anglicky zde)
• V Erfurtu Benedikt XVI. prezentoval Luthera jako vzor pro křesťany. (anglicky zde)
• Benedikt XVI. se v Erfurtu setkal s luteránskou radou. (anglicky zde)

Po prostudování tohoto pouze částečného seznamu „činů a skutků“ koncilních papežů, kteří předcházeli papeže Františka, se stává velmi obtížným pochopit, proč tito intelektuálové, kteří zaslali Františkovi své obvinění, že je šiřitelem herezí, do svého veřejného odsouzení nezahrnuli také předešlé papeže.

Jediným vysvětlením, jež mě napadá, je, že se pokoušejí vytvořit obětního beránka, aby zachránili ostatní [koncilní] papeže a koncil.

Zdroj: Tradition In Action

Překlad: D. Grof