Je FSSPX kultem? (2017)
13.
srpna 2017
V posledních
několika letech si FSSPX osvojilo taktiku a jednostranné vyjadřování, jež jej
činí nikoliv nepodobným kultu.
Mezi
jinými věcmi si FSSPX nárokuje mít monopol na prozíravost. Tento výraz je
používán takřka v každém článku, který Bratrstvo vyprodukuje. Je to, jako
by si vypůjčili Goebbelsovu poučku: „Opakujete-li lež dostatečně často, stane
se pravdou.“
FSSPX
zneužívá výraz „prozíravost“ takřka stále. Berou ho tak, jako by to znamenalo
mít jistý druh politické vychytralosti proti krizi v Církvi. Argumentují
pak, že být prozíravý znamená nedělat mnoho povyku.
To
je prostě nepravdivé.
Kristus
vždy tvrdě hovořil k farizeům. Bylo prozíravé, že je nazývá klubkem zmijí.
Mírnějším hlasem hovořil, když se obracel na prosté a nevzdělané.
Je
věcí prozíravosti odhalovat vlky v rouše beránčím v dnešním Římě.
FSSPX to nedělá, jak to dělávalo. Podstatou věci je, že FSSPX má strach ukázat
se jako nevypočitatelné a hlasité, protože to příliš mnoha lidem může
připomínat biskupa Williamsona, což je něco ohledně čeho je biskup Fellay
paranoidní.
FSSPX
není prozíravé v tom, že je umírněné ve své kritice. Páchá hřích
kvietismu, o němž mluvil Jean Baptiste Chautard.
Navíc
prozíravost zahrnuje paměť a učení se od druhých. Paměť nás poučuje, že se Řím
za posledních několik desítek let nezměnil a že jeho minulé „pokusy o sblížení“
s Tradicí jsou pouhými ďáblovými lstmi.
Také
všem ostatním tradičním skupinám, které šly s Římem, nebylo dovoleno
zůstat, „jaké jsou“. Avšak jen nemnozí, pokud vůbec někdo, z věřících
FSSPX o těchto skupinách ví. Příběhy
Camposu, Institutu Dobrého Pastýře a dalších jsou prostě neznámé – což
je něco, o co jakýkoliv dobrý kult usiluje – přepsat minulost.
Bratrstvo
je také řízeno jako diktatura, která rozhodně zakročí vůči kněžím a věřícím, kteří
se odváží zpochybnit čelní představitele. Nedávné články P. Paula Robinsona a
jiných na [webu] FSSPX News jsou
pouhou propagandou. Karikují ty, kteří nesouhlasí s dohodou
s neobráceným Římem a používají zastrašující „kazatelnu“ uhlazeně
vypadajících webových stránek FSSPX, aby přiměli své slepé podporovatele stále
více přijímat jejich ideje.
Je
nejvyšší čas, aby FSSPX absolvovalo veřejnou debatu se členy opravdového Odporu
nebo s kněžími FSSPX, kteří odporují dohodě. Dost bylo vychytralého
kritizování na blozích vlastněných FSSPX.
U
dětinského handrkování mezi kněžími FSSPX je vždy upřednostněna strana, která
je pro dohodu. Obvykle se stane to, že některý kněz nebo skupiny kněží
v FSSPX se vysloví proti dohodě, často tím, že napíšou proti němu něco ve
svém zpravodaji nebo řeknou něco ve svém kázání. Pak se o tom doslechnou
autority, a knězi, který je pro dohodu, se poskytne platforma na webových
stránkách FSSPX nebo FSSPX News, aby
sepsal nějaký nepřesvědčivý argument o tom, proč je dohoda s Římem skvělá.
Onen
článek se pak dostane k tisícům lidí, zatímco původní kněz nikdy neměl šanci
své ideje obhájit. Což kdyby tak nechali kněze, který je proti dohodě,
publikovat článek na FSSPX News? P.
Gleizemu bylo nedávno zjevně dovoleno to učinit, ale v posledních několika
dnech se objevily asi čtyři články na různých webech FSSPX o tom, proč je
dohoda nutností. V tomto vydavatelském rozhodnutí je nepřímo vyjádřeno
poselství, že pokud někdo promluví, vystoupíme proti němu v plné síle.
Toto
chování Novobratrstva, jež je podobné sektářskému, se také projevuje ve
facebookové skupině „SSPX Faithful“ (Věřící FSSPX). Tato skupina je souborem
stoupenců FSSPX – z nichž mnozí jsou v kruzích Bratrstva velmi dobře
známí. Většina z nich však projevuje popudlivou bezcitnost vůči druhým,
což je spolehlivým znamením liberalismu.
Této
skupině vládnou samozvaní věštci Tradice. I ta nejnepatrnější odchylka od jednostranného
vyjadřování FSSPX se setká s nejdrsnějšími odsudky ze strany členů
skupiny. „Podívejte, další vševěd z Odporu! Do něj!“ je nejobvyklejší
reakce na kohokoliv, kdo se ptá na vyjasnění nebo se odvažuje říct
nejnepatrnější věc, která může vypadat jako zpochybňování nějakého kněze FSSPX
nebo biskupa.
Tento
druh slepé oddanosti vůči vedení Bratrstva, který se projevuje v této
skupině i mimo internet, je výsledkem toho, že FSSPX své stoupence zcela
přesvědčilo, že kritické myšlení a kladení otázek je nekatolické.
Typ
člověka z establishmentu FSSPX nevyhnutelně bude říkat těm, kteří odporují
dohodě, něco ve smyslu: „Ach, takže vy jste lépe než biskup Fellay věděl, co si
arcibiskup Lefebvre myslel o jednáních Řím-FSSPX? No páni. Úžasné. Povězte mi
víc!“ To je spolehlivou známkou, že tento člověk je zcela mimo a úplně vypnul
svůj mozek.
Zatímco
mnozí, kteří konvertovali k Tradici, museli projít vyčerpávajícím procesem
čtení, přemýšlení, modlení a vyptávání se, mnozí z těch, kteří vyrostli
v FSSPX, nic takového nedělali. Prostě nemají schopnosti kritického myšlení
„zkoumat vše“ [1 Tes. 5:21], co řekli a učinili představení FSSPX. A dokonce i
mezi těmi, kteří vykonali těžkou intelektuální práci, aby došli k FSSPX,
se mnozí mentálně vyčerpali a prostě se rozhodli smířit se s čímkoliv, co
FSSPX rozhodne. Dlouhá cesta za Tradicí jim stačila. Představit si, že by se
cokoliv v Tradici mohlo nezdařit, je příliš vzdálená úvaha, a není to
něco, nad čím mohou nebo chtějí přemýšlet.
Když
se člověk snaží přesvědčit mnohé věřící FSSPX, že věci v Bratrstvu nejsou
v pořádku, často se setká s výrokem: „No, Odpor přetéká pýchou a
myslí si, že jen oni jsou Církví. Jaká namyšlenost!“
Takový
hloupý argument je známkou vymývání mozku. Je také plodem umírněně hovořících
kněží, kteří teď řídí skoro všechny kaple FSSPX. Všichni prchliví kněží, kteří
jako Kristus, rozhodně odsuzovali farizeje (alias Nový světový řád) ve svých
kázáních, jsou opomíjeni, pokud jde o hlavní vůdčí pozice v kaplích a
priorátech a profesorské posty v seminářích, a myslet kriticky znamená být
suverénní, arogantní nebo domýšlivý.
Obvyklý
dnešní kněz FSSPX je poněkud nemužný optimista, jehož kázání se soustředí
takřka úplně na duchovno a na nic politického. Káže takřka o stejných věcech,
jaké jste slyšeli, když jste byli Novus Ordo katolíci.
Mnozí
příznivci FSSPX se také nechali přesvědčit, aby okamžitě zpochybňovali
jakýkoliv výrok, který jim předložíte s tím, že pochází od arcibiskupa
Lefebvra. Takřka univerzální reakce je: „Jo, ale víte, v jakém kontextu
hovořil? Tato poznámka byla pronesena v roce 1988. Musíte si přečíst
všechno, co arcibiskup řekl.“
To
je výsledkem liberálů, kteří jsou ve vedení FSSPX, a kteří, pokud jde o
arcibiskupovy poznámky, stále říkají: „kontext, kontext, kontext“, pokaždé, jak
jen mohou. Ano, na kontextu záleží. Ale citáty, které Odpor používá pro svou
věc, jsou v kontextu. Nejsme tu banda idiotů. Nesnažíme se povzbuzovat
rozdělení. Snažíme se spasit své duše a dostat odpovědi na své otázky. Setkávat
se s tím, čemu říkám „kontextový argument“, je nesnesitelné a je to
intelektuálně nepoctivá reakce.
A
opravdu, celý „kontextový argument“ byl preferovanou metodou progresivistů
používanou na Druhém vatikánském koncilu, jak ignorovat celý soubor papežských
vyjádření od Pia IX. do Pia XII. Byl efektivně využit k vykreslení jejich
oponentů jako naivních a neznalých reality. Novobratrstvo dnes používá stejnou
taktiku.
Novobratrstvo
je kultem, protože jeho stoupenci nepřemýšlí, prostě říkají, že musíme
„důvěřovat představeným“. Mají předem připravené neoriginální odpovědi na vše,
na co se jich zeptáte. Prostě opakují, co říkají představení. I ty nejprostší
otázky jsou vnímány jako znamení neposlušnosti, ne-li neprominutelný hřích.
Často jsou lidé, kteří nežádají o nic víc než vyjasnění, okamžitě označeni jako
rebelové, přívrženci Odporu, nebo ještě hůř, Williamsonovci. Mnozí zbožní
návštěvníci mší FSSPX žijí ve strachu, že budou takto označeni, takže se
rozhodli se neozývat a neptat se na otázky nebo se snažit najít odpovědi. Vědí, že když tak učiní, budou ze strany
vedení FSSPX ostrakizováni a izolováni. Cokoliv, co jde proti jednostrannému vyjadřování
FSSPX, se setká s okamžitým odsouzením a je v podstatě označeno za
nekatolické kvůli neposlušnosti. Veřejná odchylka od schváleného myšlení je
trestána nejdrsnějšími způsoby.
Zdroj: Psalm 129
Překlad: D.
Grof