Viri
probati,
ženatí kněží (2017)
Atila Sinke Guimarães
30.
června 2017
Diskuze
o viri probati [ženatých mužích
osvědčené víry] se opět vynořuje tentokrát v Anglii. Jak víme, existuje
mnoho progresivistů, kteří podporují přijetí ženatých laiků pokročilého věku na
kněžství. Údajným důvodem je, že by pomohli zmírnit dramatický nedostatek kněží
způsobený mezerou v povoláních ke kněžství. A tak by při pokusu vyřešit
toto a další problémy způsobené Druhým vatikánským koncilem – zavírání kostelů,
slučování farností – bylo řešením otevřít dveře ke kněžství ženatým starším
mužům.
Precedens zavedený s ženatými
anglikánskými kněžími, kteří se stali katolíky. Nahoře, P. Harris se svou rodinou; dole, P. Bart Stevens, žena a děti
Měl
by tedy být zákon celibátu pro kněze zrušen? Tato přímá otázka je tím, čemu se
podporovatelé ideje viri probati chtějí
vyhnout. Chtějí tuto nepříjemnou otázku obejít tím, že říkají: „Tito muži, z nichž
někteří jsou již jáhny, by se zavázali nežít se ženou...“
Měli
bychom tedy ženaté muže, kteří by de
facto nežili manželský život, což by byla svého druhu dočasná zdrženlivost
nebo sebekontrola uvnitř manželství. Toto pravidlo zdrženlivosti by však nebylo
povinné, ale dobrovolné. A tak se problém vrací: Bylo by to porušení pravidla
celibátu, ale tito noví kněží by jinak pokud možno neměli mít manželský život.
Další
„výjimka“ z pravidla kněžského celibátu pochází z toho, že Benedikt
XVI. přijal obrácené anglikánské „kněze“, kteří byli přesvěceni a stali se kněžími
katolickými. Byli/jsou ženatí a na své nové fary si přivedli ženy a děti.
Tito
bývalí anglikánští kněží vytvořili pro Církev paradoxní situaci. Jsou ženatými
kněžími v dobrém postavení s Římem. Avšak v posledních 50 letech
se vyžadovalo, aby kněz, který se chtěl oženit, opustil kněžství.
Protože
počet bývalých kněží, kteří se po Druhém vatikánském koncilu oženili, je značný
– asi 90 000 z 413 418 kněží v roce 2015 dle důvěryhodného
zdroje – prosazuje se nyní argument, že protože Církev přijala bývalé
anglikánské kněze s jejich ženami, měla by také otevřít dveře této velké
skupině, aby se mohli vrátit do kněžské služby a pomoct vyřešit nedostatek
kněží.
Stručně
řečeno, „řešení“ k vyřešení krize kněžských povolání a nedostatku kněží
jsou:
- Přijmout ženaté viri probati.
- Znovu uvést do kněžství bývalé kněze, kteří jej opustili, aby se oženili.
- Pro přijetí obou „řešení“ je důležitý precedens, kdy byli za katolické kněze přijati ženatí bývalí anglikáni.
S tímto
obecným přehledem důvodů může čtenář za patřičných podmínek vyhodnotit nedávný
rozhovor biskupa Crispiana Hollise – biskupa z Portsmouthu v Anglii, jenž
je na odpočinku – který poskytl pro National
Catholic Reporter. (16. června 2017, str. 1, 6, 7)
Biskup Hollis: „Chci světit ženaté
muže.“
Biskup
Hollis jednoznačně hovoří o tom, co si přeje: „Chci, abychom mohli světit
vhodné ženaté muže.“ Je přesvědčen, že by měla být ustavena komise mezi biskupy
Anglie a Walesu, aby tuto věc prodiskutovala: Tato komise by mohla hledat
nejlepší způsob, aby se toho dosáhlo. „Nemůžeme do této otázky vstoupit slepě,“
říká. „Je zapotřebí zodpovědná diskuze v rámci Církve založená tak široce,
jak je to jen možné.“
Ačkoliv
je Hollis zastáncem otevření diskuze o svěcení ženatých kněží, souhlasí
s tím, že konečné rozhodnutí tak učinit je na papeži Františkovi. Dle
tohoto anglického biskupa František ukazuje otevřenost vůči svěcení ženatých
mužů; je přesvědčen, že papež jen „čeká na přesvědčivý případ, který mu bude
předložen.“ (NCR, tamtéž)
A
skutečně, když se připravovala encyklika Laudato
Si, František přijal ve Vatikánu biskupa Erwina Kräutlera z Xingu
v brazilském deštném pralese.
Po
setkání 5. dubna 2014 biskup Kräutler poskytl rozhovor pro deník Salzburger Nachrichten, v němž
prohlásil, že papež je otevřený nalézání nových řešení pro nedostatek kněží v oblastech,
jako je jeho diecéze. Reprodukuji jeho slova:
„Řekl
jsem mu [papeži], že jako biskup brazilské nevětší diecéze s 800
církevními komunitami a 700 000 věřícími mám pouze 27 kněží, což znamená,
že naše komunity mohou sloužit Eucharistii nanejvýše pouze dvakrát nebo třikrát
za rok. Papež vysvětlil, že nemůže brát vše do rukou osobně z Říma. My
místní biskupové, kteří jsme nejlépe obeznámeni s potřebami svých
věřících, bychom měli být odvážní a vznášet konkrétní návrhy,“ řekl.
Biskup
by neměl jednat sám, řekl papež Kräutlerovi. František naznačil, že „regionální
a národní biskupské konference by měly hledat a nalézat shodu na reformě, a pak
bychom my měli přinášet své návrhy na reformu do Říma,“ řekl Kräutler.
Když
byl tázán, zda vznesl na audienci otázku svěcení ženatých mužů, biskup Kräutler
odpověděl: „Svěcení viri probati, tj.
ženatých mužů osvědčených ve víře, kteří by mohli být vysvěceni na kněze,
přišla na přetřes, když jsme diskutovali tíživou situaci našich komunit. Papež
sám mi vyprávěl o diecézi v Mexiku, v níž má každá komunita jáhna,
ale mnohé nemají žádného kněze. Bylo zde 300 jáhnů, kteří přirozeně nemohou
sloužit Eucharistii. Otázkou je, jak by věci v takové situaci mohly
pokračovat.
Biskup Kräutler s Františkem
ve Vatikánu
„Je
na biskupech, aby vznášeli návrhy, řekl znovu papež.“
Biskup
Kräutler byl dotazován, zda nyní závisí na biskupských konferencích, zda budou
církevní reformy pokračovat nebo ne. „Ano,“ odpověděl. „Po své osobní diskuzi
s papežem jsem o tom naprosto přesvědčen.“ (The
Tablet, 10. dubna 2014)
Také
kardinál Pietro Parolin, dnešní vatikánský státní sekretář a tehdejší
apoštolský nuncius ve Venezuele, řekl v září 2013 novinám El Universal, že kněžský celibát „není
částí církevního dogmatu a tato věc je otevřená diskuzi, protože jde o církevní
tradici.“ „Mohou být provedeny úpravy, ty však musí vždy upřednostňovat jednotu
a Boží vůli,“ řekl. „Bůh k nám hovoří mnoha různými způsoby. Musíme
věnovat pozornost jeho hlasu, jenž nám naznačuje příčiny a řešení, například u nedostatku
kněží.“ (The Tablet, tamtéž)
Není
těžké vidět, že hradba kněžského celibátu je na pokraji zhroucení. Správný
papež a státní sekretář jsou na správném místě to učinit. Precedens – ženatí
bývalí anglikánští kněží – byl Benediktem XVI. v patřičnou dobu nastaven. Viri probati jsou připraveni a čekají,
aby vstoupili na scénu za použití záminky nedostatku kněží v Amazonii
v Brazílii. To, co bude následovat, bude mohutná kampaň ženatých kněží,
kteří budou znovu uvedeni do svých opuštěných kněžských úřadů.
Bude
to další hradba mnoha staletí v katolické Církvi – kněžský celibát – která
bude zničena progresivismem, jak postupuje na cestě k úplnému zničení
Mystického Těla Kristova.
Boží
zásah je blízko.
Zdroj:
Tradition In Action
Překlad:
D. Grof