Viri probati, ženatí kněží (2017)

Viri probati, ženatí kněží (2017)

Atila Sinke Guimarães

30. června 2017

Diskuze o viri probati [ženatých mužích osvědčené víry] se opět vynořuje tentokrát v Anglii. Jak víme, existuje mnoho progresivistů, kteří podporují přijetí ženatých laiků pokročilého věku na kněžství. Údajným důvodem je, že by pomohli zmírnit dramatický nedostatek kněží způsobený mezerou v povoláních ke kněžství. A tak by při pokusu vyřešit toto a další problémy způsobené Druhým vatikánským koncilem – zavírání kostelů, slučování farností – bylo řešením otevřít dveře ke kněžství ženatým starším mužům.

 

Precedens zavedený s ženatými anglikánskými kněžími, kteří se stali katolíky. Nahoře, P. Harris se svou rodinou; dole, P. Bart Stevens, žena a děti

Měl by tedy být zákon celibátu pro kněze zrušen? Tato přímá otázka je tím, čemu se podporovatelé ideje viri probati chtějí vyhnout. Chtějí tuto nepříjemnou otázku obejít tím, že říkají: „Tito muži, z nichž někteří jsou již jáhny, by se zavázali nežít se ženou...“

Měli bychom tedy ženaté muže, kteří by de facto nežili manželský život, což by byla svého druhu dočasná zdrženlivost nebo sebekontrola uvnitř manželství. Toto pravidlo zdrženlivosti by však nebylo povinné, ale dobrovolné. A tak se problém vrací: Bylo by to porušení pravidla celibátu, ale tito noví kněží by jinak pokud možno neměli mít manželský život.

Další „výjimka“ z pravidla kněžského celibátu pochází z toho, že Benedikt XVI. přijal obrácené anglikánské „kněze“, kteří byli přesvěceni a stali se kněžími katolickými. Byli/jsou ženatí a na své nové fary si přivedli ženy a děti.

Tito bývalí anglikánští kněží vytvořili pro Církev paradoxní situaci. Jsou ženatými kněžími v dobrém postavení s Římem. Avšak v posledních 50 letech se vyžadovalo, aby kněz, který se chtěl oženit, opustil kněžství.

Protože počet bývalých kněží, kteří se po Druhém vatikánském koncilu oženili, je značný – asi 90 000 z 413 418 kněží v roce 2015 dle důvěryhodného zdroje – prosazuje se nyní argument, že protože Církev přijala bývalé anglikánské kněze s jejich ženami, měla by také otevřít dveře této velké skupině, aby se mohli vrátit do kněžské služby a pomoct vyřešit nedostatek kněží.

Stručně řečeno, „řešení“ k vyřešení krize kněžských povolání a nedostatku kněží jsou:

• Přijmout ženaté viri probati.
• Znovu uvést do kněžství bývalé kněze, kteří jej opustili, aby se oženili.
• Pro přijetí obou „řešení“ je důležitý precedens, kdy byli za katolické kněze přijati ženatí bývalí anglikáni.

S tímto obecným přehledem důvodů může čtenář za patřičných podmínek vyhodnotit nedávný rozhovor biskupa Crispiana Hollise – biskupa z Portsmouthu v Anglii, jenž je na odpočinku – který poskytl pro National Catholic Reporter. (16. června 2017, str. 1, 6, 7)

Biskup Hollis: „Chci světit ženaté muže.“

Biskup Hollis jednoznačně hovoří o tom, co si přeje: „Chci, abychom mohli světit vhodné ženaté muže.“ Je přesvědčen, že by měla být ustavena komise mezi biskupy Anglie a Walesu, aby tuto věc prodiskutovala: Tato komise by mohla hledat nejlepší způsob, aby se toho dosáhlo. „Nemůžeme do této otázky vstoupit slepě,“ říká. „Je zapotřebí zodpovědná diskuze v rámci Církve založená tak široce, jak je to jen možné.“

Ačkoliv je Hollis zastáncem otevření diskuze o svěcení ženatých kněží, souhlasí s tím, že konečné rozhodnutí tak učinit je na papeži Františkovi. Dle tohoto anglického biskupa František ukazuje otevřenost vůči svěcení ženatých mužů; je přesvědčen, že papež jen „čeká na přesvědčivý případ, který mu bude předložen.“ (NCR, tamtéž)

Hollis ví, že papež František stojí za podobným řešením (zde a zde).

A skutečně, když se připravovala encyklika Laudato Si, František přijal ve Vatikánu biskupa Erwina Kräutlera z Xingu v brazilském deštném pralese.

Po setkání 5. dubna 2014 biskup Kräutler poskytl rozhovor pro deník Salzburger Nachrichten, v němž prohlásil, že papež je otevřený nalézání nových řešení pro nedostatek kněží v oblastech, jako je jeho diecéze. Reprodukuji jeho slova:

„Řekl jsem mu [papeži], že jako biskup brazilské nevětší diecéze s 800 církevními komunitami a 700 000 věřícími mám pouze 27 kněží, což znamená, že naše komunity mohou sloužit Eucharistii nanejvýše pouze dvakrát nebo třikrát za rok. Papež vysvětlil, že nemůže brát vše do rukou osobně z Říma. My místní biskupové, kteří jsme nejlépe obeznámeni s potřebami svých věřících, bychom měli být odvážní a vznášet konkrétní návrhy,“ řekl.

Biskup by neměl jednat sám, řekl papež Kräutlerovi. František naznačil, že „regionální a národní biskupské konference by měly hledat a nalézat shodu na reformě, a pak bychom my měli přinášet své návrhy na reformu do Říma,“ řekl Kräutler.

Když byl tázán, zda vznesl na audienci otázku svěcení ženatých mužů, biskup Kräutler odpověděl: „Svěcení viri probati, tj. ženatých mužů osvědčených ve víře, kteří by mohli být vysvěceni na kněze, přišla na přetřes, když jsme diskutovali tíživou situaci našich komunit. Papež sám mi vyprávěl o diecézi v Mexiku, v níž má každá komunita jáhna, ale mnohé nemají žádného kněze. Bylo zde 300 jáhnů, kteří přirozeně nemohou sloužit Eucharistii. Otázkou je, jak by věci v takové situaci mohly pokračovat.

Biskup Kräutler s Františkem ve Vatikánu

„Je na biskupech, aby vznášeli návrhy, řekl znovu papež.“

Biskup Kräutler byl dotazován, zda nyní závisí na biskupských konferencích, zda budou církevní reformy pokračovat nebo ne. „Ano,“ odpověděl. „Po své osobní diskuzi s papežem jsem o tom naprosto přesvědčen.“ (The Tablet, 10. dubna 2014)

Také kardinál Pietro Parolin, dnešní vatikánský státní sekretář a tehdejší apoštolský nuncius ve Venezuele, řekl v září 2013 novinám El Universal, že kněžský celibát „není částí církevního dogmatu a tato věc je otevřená diskuzi, protože jde o církevní tradici.“ „Mohou být provedeny úpravy, ty však musí vždy upřednostňovat jednotu a Boží vůli,“ řekl. „Bůh k nám hovoří mnoha různými způsoby. Musíme věnovat pozornost jeho hlasu, jenž nám naznačuje příčiny a řešení, například u nedostatku kněží.“ (The Tablet, tamtéž)

Není těžké vidět, že hradba kněžského celibátu je na pokraji zhroucení. Správný papež a státní sekretář jsou na správném místě to učinit. Precedens – ženatí bývalí anglikánští kněží – byl Benediktem XVI. v patřičnou dobu nastaven. Viri probati jsou připraveni a čekají, aby vstoupili na scénu za použití záminky nedostatku kněží v Amazonii v Brazílii. To, co bude následovat, bude mohutná kampaň ženatých kněží, kteří budou znovu uvedeni do svých opuštěných kněžských úřadů.

Bude to další hradba mnoha staletí v katolické Církvi – kněžský celibát – která bude zničena progresivismem, jak postupuje na cestě k úplnému zničení Mystického Těla Kristova.

Boží zásah je blízko.

Zdroj: Tradition In Action

Překlad: D. Grof