Komentář Eleison DXXI – Chyba Menzingenu I (2017)
(521)
8. července
2017
CHYBA MENZINGENU I
Ne všichni čtenáři těchto
„Komentářů“ mohou oceňovat jejich pravidelný návrat k tomu, co může
vypadat jako pouhý „spor mezi kněžími“, ale připomeňme takovým čtenářům – nebo
je poučme – že katolická Církev existuje jako jediný zaručený prostředek spásy
duší pro věčné nebe, zatímco ďábel existuje jako prvotřídní zprostředkovatel pro posílání
duší do věčného pekla. Jestliže si tedy Náš Pán vybírá kněze, aby byli zprostředkovateli
Jeho Církve, ďábel je bude napadat, a jedním z nejlepších prostředků, jak
napadat kněze, jsou jiní kněží. Ve skutečnosti dost dobře většina arciheretiků
Církve byla kněžími, např. biskup Nestorios a P. Martin Luther. „Spory mezi
kněžími“ jsou nedůležité pouze, pokud již nikdo nechce jít do nebe, pak ale
ďábel opravdu zvítězil!
Podívejme se tedy na
dvacetistránkový dokument zveřejněný 13. června kněžími z vedení FSSPX
v Menzingenu ve Švýcarsku, aby obhájili to, že uvítali dokument koncilního
Říma ze 4. dubna, který přišel s více či méně blízkou účastí koncilních
duchovních na slavení sňatků FSSPX. Dopis
objasňující a upravující otázky sňatků, jejž sepsal Menzingen, je dobře
sestaven a je vcelku přesvědčivý, jestliže si člověk nevšímá zvláštního obhajování
[tohoto uspořádání], ale trpí zničující vadou současných vůdců Bratrstva v
Menzingenu, konkrétně zaměňuje koncilní vzezření za katolickou podstatu. Slovně
tento „Dopis“ opakovaně odsuzuje koncilní omyly obecně a u sňatků zvláště, ale prakticky
koncilní duchovní bere jako by byli normálními katolickými duchovními, i když v realitě
jsou to hluboce nenormální duchovní – jsou to modernisté. Slovy sv. Pavla pro
poslední časy: „Tváří se jako zbožní, ale svým jednáním to popírají“ (II Tim.
III, 5). A dodává: „Takových se straň.“
A tak celá první část Dopisu prezentuje zapojení diecézního
biskupa nebo farního kněze nebo jejich zástupce jako svědků při katolických
sňatcích, aby zajistili jejich platnost, jakožto klasickou praxi Církve a jako součást
jejího zákona od Tridentského koncilu. Kdo to zpochybňuje? Ale aplikace
tohoto zákona je od Druhého vatikánského koncilu v rukách duchovních,
kteří mají stále nenormálnější pohled na katolické manželství. Církev dnes již
není v normální době! Cožpak si toho Menzingen nevšiml? Nebo se rozhodl si
toho již nevšímat? Protestantismu trvalo několik století, aby zlomil všeobecnou
moc katolické Církve. Liberalismu trvalo několik dalších století, aby si
proklestil cestu vzhůru uvnitř církevní hierarchie, ale jakmile Bůh dopustil,
jako spravedlivý trest, volbu Jana XXIII. a Pavla VI., tak se nejvyšší
katolická autorita stala liberální, a od
té doby to pro všechny katolíky pod touto autoritou nikdy nebylo snazší
přesvědčit sama sebe, a to dokonce upřímně, že zůstávají katoličtí, i když
zatím ničí Církev.
Když arcibiskup Lefebvre v roce
1987 nazval koncilní duchovní „antikristy“ (Dopis čtyřem budoucím biskupům),
přecházel jejich možnou subjektivní upřímnost a to, že se pevně drží své jisté
objektivní destruktivnosti. Když v roce 2017 Menzingen zdůrazňuje
normálnost zapojení hierarchických představených do katolických sňatků, bere
upřímnost těchto hierarchů jako zaručenou a přechází jejich ničivý
liberalismus. Zůstávají však liberály s pojetím manželství, které zahrnuje
snadné anulace atd. Jestliže jednou nohama vkročí do dveří tradičních sňatků,
co je zítra nebo pozítří zastaví před tím, aby aplikovali dokonce i tradiční
zákon Církve v souladu se svou „obnovenou“ ideou sňatku? Jak ve
skutečnosti nebudou zítra nebo pozítří moci aplikovat svá vlastní upřímná
přesvědčení?
Po desítky let od Druhého
vatikánského koncilu, ve shodě s tím, jak si katolíci uvědomovali, co se
děje Církvi a stávali se „tradicionalisty“, si také drželi odstup od
oficiálních autorit Církve. Aniž by nutně postrádali zdvořilost nebo úctu,
oddalovali se, aby chránili svou katolickou Víru a mravy. Nyní přichází
Menzingen s přibližováním se těmto autoritám a chce, aby jej všichni
tradicionalisté následovali! Menzingen zapomněl na proslulý Vergiliův citát z Aeneidy:
„Ať je to cokoli, bojím se Danaů [Řeků], byť nesou dary.“ Menzingen těmto
Danaům [Řekům] důvěřuje!
Kyrie
Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof