Návštěva J.E. biskupa Williamsona v
Česku (2016)
D. Grof
Ve dnech
26.-31. října 2016 proběhla v Česku oficiální návštěva Jeho Excelence
biskupa Richarda Williamsona, který přijel na pozvání místních věřících.
Program
sestával z neveřejné části, která, dá-li Pán Bůh, ještě bude
v budoucnu ku prospěchu Tradice v této zemi, a části veřejné, která,
s výjimkou páteční ranní mše svaté sloužené v Praze, trvala od
sobotního rána do nedělního odpoledne. Akce samotná nebyla z několika pádných
důvodů veřejně nijak zvlášť ohlašována a informace o ní byla předávána především
v okruhu případných zájemců o svátost biřmování a setkání s Jeho
Excelencí. Ze stejných důvodů v článku nenajdete fotografie účastníků.
Sobota 29. 10.
Veřejná část
návštěvy biskupa Williamsona začala sobotní tichou mší svatou v 10 hodin.
Mše svatá byla sloužena ve hřbitovním kostele, který je ve správě jedné obce.
Biskup v simultánně tlumočeném kázání promluvil o pobožnosti prvních pěti
sobot v měsíci, tak jak o ni žádala Panna Maria z Fatimy, která Lucii
řekla: „Hleď, milá dcero, jak je mé Srdce obklíčeno trním; nevděční lidé je
ustavičně probodávají rouháním a chladností. Aspoň ty se přičiň, abys mě
potěšila, a oznam všem lidem, že při smrti budu nablízku se všemi milostmi,
které potřebují ke spáse těm, kdo po pět po sobě jdoucích prvních sobot
v měsíci vykonají sv. zpověď, sv. přijímání, pomodlí se růženec a věnují
mi čtvrthodinku na smír a při tom budou rozjímat o tajemstvích sv. růžence.“ Biskup připomněl nutnost splnění zmíněných
podmínek a naléhavost této výzvy zvláště pro dnešní dobu. Zdůraznil také, že
toto je konkrétní aktivita, kterou může opakovaně vykonat každý katolický laik
k uspíšení zasvěcení Ruska Neposkvrněnému Srdci Panny Marie ze strany
papeže a tím ke změně situace v Církvi i ve světě.
Po mši svaté
se pět desítek účastníků akce přesunulo do blízkého místa konání přednášky Jeho
Excelence. Tříhodinová přednáška byla rozdělena do dvou částí, přičemž obě byly
simultánně tlumočeny do českého jazyka. První část nesla název Ústřední důležitost encyklik.
V této přednášce biskup promluvil o hlavních epochách velké apostaze
počínající protestantismem přes liberalismus, modernismus, Druhý vatikánský
koncil, aby nakonec letmo zmínil také poslední snahy generálního představeného
FSSPX biskupa Fellayho o smíření Bratrstva s neomodernistickým Římem.
Zároveň vždy ukázal reakci na apostazi dané epochy – protireformaci, působení
antiliberálních papežů, boj papeže sv. Pia X. proti modernismu, aktivity
arcibiskupa Lefebvra až po dnešní snahy postavit se výprodeji FSSPX. Poutavost
přednášky nejlépe zhodnotil bouřlivý potlesk posluchačů v jejím závěru.
Po skončení
první části přednášky následoval oběd, který organizátoři všem účastníkům
zajistili přímo v místě, takže nebylo nutné se nikam přesouvat. Následovala
ještě krátká pauza a přednáška pokračovala druhou částí, která nesla název Subjektivismus pustoší Církev. Stejně
jako při první části měli posluchači k dispozici vytištěná schémata a Jeho
Excelence svůj výklad doprovázela také četnými nákresy na tabuli pro větší
názornost. Východiskem pro výklad se stala stěžejní encyklika proti modernismu Pascendi
Dominici gregis vydaná
v roce 1907 papežem sv. Piem X. Biskup Williamson na jednotlivých
pojmech jako jsou Víra, Zjevení, Dogma, Věřící atd. demonstroval jejich chápání
v objektivní realitě, aby následně proti definici těchto pojmů postavil
jejich subjektivizované protějšky. Klíčové v rámci této náročné přednášky
bylo pochopení toho, jak filozof Immanuel Kant se svou agnostickou skepsí
subjektivizoval objektivní realitu. I po této přednášce následoval zasloužený
potlesk auditoria.
I přes
náročnost a délku obou přednášek, kdy k potěšení přítomných prokázal biskup
Williamson i dobré znalosti českých historických reálií (pražská defenestrace,
bitva na Bílé Hoře..) si posluchačstvo vyžádalo ještě odpovědi či názory Jeho
Excelence na mnohá další témata (namátkou sloužení mše una cum, Medžugorje, směřování současného FSSPX aj.). Jeho
Excelence také vyhověla četným žádostem o požehnání, společnou fotografii apod.
Proběhlo i množství neformálních rozhovorů s Jeho Excelencí a mezi
účastníky navzájem, a tak poslední opozdilci odjížděli domů opravdu až večer.
Neděle 30. 10.
Program
pokračoval i v neděli, kdy se složení účastníků zčásti obměnilo. Pro
pořadatelé akce však bylo nesmírnou radostí, že na velký katolický svátek
Krista Krále se v kostele sešlo šest desítek věřících, mezi nimi mladí i
starší, vícečetné rodiny i jednotlivci, rodina přátel ze Slovenska.., přičemž
někteří účastníci, aby se dostali na místo konání včas, museli vstávat velmi brzy
ráno nebo dokonce ještě v noci.
Hlavní částí
nedělního programu bylo udělování svátosti biřmování devíti biřmovancům. Obřad
proběhl ve slavnostní a důstojné atmosféře. V kázání před biřmováním
biskup Williamson promluvil o významu svátosti biřmování a dále mimo jiné i o
tom, že je jeho potěšením udělovat svátost biřmování a sloužit slavnou mši
svatou právě v tento veliký katolický svátek, kdy si zároveň připomínáme
25. výročí ode dne, kdy byla v Česku poprvé veřejně sloužena mše svatá
původního Kněžského bratrstva sv. Pia X., jež založil arcibiskup Lefebvre, a
které nebylo nakloněno ke kompromisům s neomodernistickým Římem.
Následovala
slavná mše svatá, která odpovídala slavnostnosti chvíle. V kázání biskup
s ohledem na daný svátek obšírně vysvětlil princip autority, který je vždy
hierarchický, a demonstroval jednotlivé aspekty této věci na příkladech Církve,
státu i rodiny. Neopomněl také připomenout modlitbu sv. růžence.
Po obřadu
biřmování byl opět připraven oběd pro všechny účastníky akce. Vzhledem
k tomu, že se někteří přítomní neměli možnost účastnit sobotních
přednášek, pořadatelé ještě umožnili improvizovanou tlumočenou
čtyřicetipětiminutovou besedu s Jeho Excelencí. Některá témata se
opakovala z předešlého dne (Medžugorje, otázky týkající se Druhého vatikánského
koncilu, Novus Ordo ritu aj.), jiná byla nová a vztahovala se
k současným událostem (František a Luther). Po skončení besedy opět došlo
na neformální rozhovory, focení a žehnání a i tentokrát poslední věřící
odjížděli až v pozdním odpoledni. Předtím však Jeho Excelence od
pořadatelů obdržela na památku sošku Pražského Jezulátka jako vyjádření naší vděčnosti.
Pořadatelé
akce velmi pozitivně vnímali skutečnost, že prakticky každý z účastníků akce
byl v případě potřeby ochoten nějak vypomoci, že atmosféra byla příjemná,
a v neposlední řadě překvapila i velkorysá štědrost dárců. Pán Bůh vám to
všem zaplať!
***
Na závěr se
patří poděkovat především Jeho Excelenci biskupu Williamsonovi, který neúnavně
plní své biskupské povinnosti po celém světě, aniž by sklouzl ke kompromisu.
Bylo velikou milostí mít tohoto biskupa, jehož vysvětil arcibiskup Lefebvre,
v Česku právě na svátek Krista Krále a zároveň při oslavě 25. výročí první
veřejně sloužené mše svaté FSSPX u nás. Věříme, že oslava Krista Krále i
zmiňovaného výročí tak měla patřičnou důstojnost.
Vive
Christus Rex!
