Komentář Eleison CCCIC – Nepředstavitelná nemoc (2015)

Komentář Eleison CCCIC – Nepředstavitelná nemoc (2015)

(399)

7. března 2015

NEPŘEDSTAVITELNÁ NEMOC

V „horkém létě“ Bratrstva sv. Pia X. v roce 1976, poté co Pavel VI. „suspendoval“ arcibiskupa Lefebvra za vysvěcení 14 kněží pro Tradici, byl střet mezi papežem a katolickou Tradicí tak ostrý, že toho srpna nastal jeden ze dvou momentů, kdy arcibiskup nejvážněji zvažoval, zda nemůže být Římský stolec uprázdněný. Jak lze slyšet ze záznamu slov, která tehdy řekl, trápil se nad tímto střetem: jak by vůbec mohl pravý Kristův náměstek takto ničit Církev? Arcibiskup nikdy nakonec nepřijal sedesvakantistické řešení, podívejme se však, jak jasně zformuloval tento problém, a pak nabídněme ještě jednou linii řešení, pro níž byl možná duševně příliš zdravý, aby na ni pomyslel. Zde je souhrn jeho slov ze srpna 1976:

Lidé se mě ptají, co si myslím o papeži [Pavlu VI.]. Je to ohromné tajemství. Pravý papež je jednotou Církve, inspirovaný Duchem Svatým a chráněný slibem Našeho Pána při udržování Víry. Po Druhém vatikánském koncilu však Pavel VI. systematicky ničí Církev. Nic není ušetřeno: katechismus, univerzity, kongregace, semináře, školy. Všechno katolické je ničeno. Člověk hledá řešení.

Řadu mylných řešení lze ihned zavrhnout, např. že Pavel VI. je vězněm, je zdrogovaný, je obětí svých podřízených atd. Protože, když žehnal charizmatikům nebo líbal nohy pravoslavného patriarchy, měl u hlavy revolver? Viděl jsem ho na veřejných audiencích, umně promlouval, byl duchem přítomný, věcný, s rozumovými schopnostmi člověka plně při smyslech. Kardinál Benelli mi řekl, že to byl sám papež, kdo mi napsal tyto dopisy [potírající Tradici], že je plně informován, že přesně ví, co dělá, je to jeho vůle, jsou to jeho rozhodnutí. Kardinál řekl, že papeži podával zprávu každý den a znovu tak učiní hned po našem vlastním rozhovoru.

Může tedy Pavel VI. nebýt pravým papežem? Je to jedna možná hypotéza. Teologové tento problém studovali. Já nevím. Nevkládejte mi slova do úst. Problém se však zdá teologicky neřešitelný.

Arcibiskup hovořil o Pavlu VI., problém je však v zásadě stejný pro všech šest koncilních papežů (snad s výjimkou Jana Pavla I.). Rozdělme si tento problém na dva: jak může pravý Bůh dovolit takové ničení své Církve? Jak mohou být jeho praví náměstci hlavními ničiteli?

Co se týče Všemohoucího Boha, za prvé, zničení bude ještě horší na konci světa (Lk. XVIII, 8). Za druhé, Bůh může jednoduše očišťovat svou Církev, aby se připravila na vítězství Neposkvrněného Srdce jeho Matky. Za třetí, Bůh uchránil Pavla VI. od toho, aby docela zničil Církev, když například „náhodou“ zařídil to, že Pavel VI. objevil plán na zrušení papežství skrze text Lumen Gentium. To papeži umožnilo zablokovat tento plán přidáním Nota Praevia.

Pokud jde o náměstky [Kristovy], arcibiskup Lefebvre, zdá se, nikdy nezvažoval následující řešení, což může být důvodem, proč se onoho srpna dokonce i on zdá být takřka naboden na rohy dilematu sedesvakantismus nebo liberalismus. Když však liberalismus každým rokem čím dál více mate myšlení každého člověka na zemi, jak by mohli papežové uniknout této všeobecné nemoci, že se budou upřímně mýlit? Protože jsou vzdělanci? Liberalismus ale vládne zvláště ve školách a na univerzitách. Jsou-li tedy chybně vzdělaní koncilní papeži upřímně přesvědčeni, že se „pravda“ vyvíjí, pak ani svými vážnými omyly tvrdošíjně nepopírají to, co znají jako definovanou katolickou Pravdu, protože dokonce i definovaná Pravda, má-li být „pravdou“, se vyvíjí jejich směrem.

Kyrie Eleison

Zdroj: The St. Marcel Initiative

Překlad: D. Grof