Biskup
v akci (2015)
17.3.2015
Promluva
bratra benediktina Tomase de Aquínas z kláštera Svatého kříže v Nova
Friburgo v Brazílii
J.E.
biskup Williamson
***
V benediktinském
klášteře v Nova Friburgo nás může všechny překvapit jedna událost!
Taková událost může
otřást jedněmi, vystrašit jiné, překvapit mnohé, dát zvláště naději dalším a
dát mnoho naděje mnohým tradičním katolíkům v Brazílii a ve světě. Jaká je
to konečně událost, která může způsobit takový velký dopad? Je velmi, velmi
významná. Budeme mít biskupské svěcení!
Ano, moji drazí věřící,
zdá se, že nás k tomu Prozřetelnost nasměrovala. Zdá se, že budeme mít milost,
čest a privilegium mít toto svěcení v našem klášteře.
V onen den tento velký a
nádherný obřad zanechá navždy stopu v paměti a v historii každého
z nás jako nesmazatelná známka víry a křesťanské lásky.
Mnozí by nás však mohli
kritizovat, mohou mít námitky a říkat: „Jaké pohoršení, proč to došlo až sem?
Je to potřebné? K čemu? Proč potřeba dalších svědectví? ... Co si
myslíte?“
Na tyto kritiky a námitky
odpovídáme následovně: Za prvé, to, co děláme, je pro čest a větší slávu Boží;
za druhé, pro dobro duší; za třetí, pro zabezpečení Odporu a kvůli péči o
Odpor.
Ano, moji drazí přátelé,
náš boj je bojem za tradici, náš boj je obranou katolické víry, náš boj je za
neměnnou nauku, liturgii všech časů, věčné svátosti, za nezkorumpovatelnost
díla arcibiskupa Lefebvra za pomoci Kněžské unie jeho nejvěrnějších dětí. A ony
pokračují navzdory slabostem a nedostatkům s Boží milostí a s pomocí
Nejsvětější Panny Marie, ve velkém úkolu boje za Krista Krále, v pevném a trvalém
bloku, jímž je Odpor.
Z jiného úhlu
pohledu náš boj je a nadále vždy bude bojem proti jakýmkoliv zhoubným omylům,
které ohrožují práva Boží a Církve, náš boj je veden proti jakémukoliv
liberalismu a jeho narůstajícím obměnám, který se všude otevřeně šíří a snaží
se proniknout i do katolických kruhů. Takový průnik ohrožuje naši víru,
ohrožuje drahocennou ctnost víry. A není
to tím, co se stává těm, kteří přicházejí do přímého či nepřímého kontaktu
s liberály a modernisty? Končí tak či onak, dříve či později, rychle či
pomalu tak, že se nechají nakazit nekatolickým duchem, podvratným duchem.
Příkladem toho byla pohroma Druhého vatikánského koncilu a jeho děsivé plody –
ekumenismus: setkání v Assisi, náboženská svoboda: množení sekt,
kolegialita: ničení hierarchické autority, atd.
Je již velmi zjevné „non possumus“. Nemůžeme se přiblížit
současnému Římu, aniž bychom prvně nebyli svědky jeho obrácení, aniž bychom
prvně neviděli Řím učinit jasné a veřejné vyznání celosti katolické víry. Nejsme
naivní, jejich agresivní útoky nejsou až tak očividné, jsou chytré, oni vědí,
jak si počkat, počkat na správný moment k úderu, k vnucení své vůle. Oni
vědí, jak čekat, jako stará liška v lese – zkušená a zručná ve své praci –
která je schovaná ve křoví a čeká na oběť, až půjde, aby na ní skočila a
dostala ji do drápů, do svých zubů.
Když cizoložný a koncilní
protestantský Řím setrvává ve svém omylu při svém fungování, je nutné udržet si
odstup: odstup od jeho liberalismu, jeho zjevné frašky katolicismu. Je nezbytné
udržet si odstup.
A co vidíme
v Bratrstvu v poslední době?
Špatným počínáním, které
Novobratrstvo koná, je sbližování s Římem, které vytváří kontakty, jež
podněcují a povzbuzují smíření, regularizaci. Ale bez návratu Svaté Víry do Říma
je to nemožné, je to nemyslitelné, znamená to jít proti principům, které řídí
základ Bratrstva. Znamenalo by to jít s tím, co je nepřijatelné. A proto nikdy
nebude schopno obnovit všechny věci v Kristu – „Instaurare omnia in
Christo“.
Ať se vám to líbí nebo
ne, Bratrstvo již kráčí cestou z kopce otevřenosti vůči světu,
k liberalismu, a s velice lidskými vizemi teologických záležitostí,
naukových problémů a s klidem a pomalu rozevírá svou náruč s perem
v ruce k podepsání dokumentů budoucí dohody. Dříve či později však
pravděpodobně přijde s dohodou? To ví jen Bůh. My se dohadujeme, že je to
pravděpodobné, že je to předvídatelné, není to nemožné. Co dělat? Čiňte dobro,
varujte se zla. Čekejte a dívejte se, co se stane. Čas a modlitba nám to
řeknou, ale především se hodně modlete, jak moudře říká biskup, 15 tajemství
[růžence] každý den – aby se nestalo to nejhorší a zlo nezvítězilo.
Varování: Ono [Bratrstvo]
již rozptyluje to malé stádo, které bojuje proti moderním omylům, směruje
armády Tradice pokřivenými cestami. Těch pár věrných ovcí je již ve společnosti
vyhladovělých vlků. Znamená to velkou starost.
A co udělá Odpor ohledně
toho všeho, co se děje? Koná, reaguje, v odezvě podniká akci – s Operací
svěcení! Je to smělé, riskantní, ale je to nutné.
Slyším zesilující hlasy
... Slyším ozvěny agitátorů prohlašujících: „Jaká lehkovážnost! Jaký
schizmatický duch, který koná bez rozumu, aniž by viděl důsledky svých činů,
ten nedostatek soudu a schopnosti rozlišovat.“ Jistě ne! My věříme, že
neexistuje žádná lepší cesta než posuzovat takovou věc jako akt povinnosti před
Bohem a našimi dobrými druhy – kněžími, řeholníky, věřícími.
Jsme si jistí, a podle
sv. Tomáše je jistota nadějí posílenou pevným přesvědčením, že máme svou důvěru
v Boha a Naší Paní. Ne ve svou pouhou a malou sílu, protože lidské věci
jsou slabé a chabé, ale v pomoc a schválení našeho Otce a naší nebeské
Matky.
Nyní, víc než kdy jindy
to, co chceme, co potřebujeme, jsou skutečně katoličtí biskupové, biskupové
věrní odkazu arcibiskupa Lefebvra, odkazu biskupa De Castro Mayera, aby
zachránili cenné poklady katolické ortodoxie, naukové integrity, která není
ničím, není-li věrností k tradici. Oni [biskupové], tím že jsou pevní ve
víře, zajišťují nauku, předávání toho, co bylo obdrženo. Ve svém postoji
týkajícím se přístupu ke koncilnímu Římu máme a nadále budeme mít postoj odstupu,
nutné, ale pozorné, udržování odstupu, nepřetržité ale již mající dost okupovaného,
progresivistického Říma, který zničil věčné pojetí Pravdy, spáchal cizoložství,
co se týká víry, svátostí, liturgie, teologie takřka v celé své úplnosti.
Bez jeho návratu k jediné katolické víře v celé své úplnosti a
rozsahu, nemůžeme mít dohodu, nemůžeme se sjednotit, nemůžeme se dát pod
autoritu, která ztratila věčnou víru, autoritu, která ztratila neměnnou pravdu.
Oni jsou nespolehliví a
jakkoliv mohou mít dobré úmysly, nejsou důvěryhodní.
Progresivistické
směřování je nebezpečné a všude, kde se pokusili zabít vládu Krista Krále,
ztrácejí duše, odkřesťanšťují svět. To jsou věci, které chtějí. Konec konců,
cožpak nejsou [modernisté] nejhoršími nepřáteli Církve?
Musíme tomu odporovat a
bojovat za opačné směřování, pracovat pro Krista Krále, pro jeho vládu, pro
spásu duší a pokřesťanštění společnosti. To jsou naše cíle. A arcibiskup
Lefebvre a biskup De Castro Mayer nesmýšleli jinak! Pro ně byl toto směr, cíl,
cesta, kudy jít, s pomocí Prozřetelnosti a Neposkvrněné.
Naše linie je již
načrtnutá, naše pozice je již sepsaná, vepsaná do skály, naše pozice je pozicí
arcibiskupa Lefebvra, je tatáž jako pozice sv. Pia X., je pozicí biskupa
Williamsona, je to pozice Našeho Pána Ježíše Krista, jsou to oni, koho
následujeme a neodkloníme se ani nepřestaneme.
My odporujeme! Odpor!
Odpor! My nesložíme své zbraně. A co je naší největší zbraní? Brnění víry. To,
že nám sv. Josef pomáhá skrze přímluvu Panny Marie.
Biskupské
svěcení – klášter Svaté kříže
Nova
Friburgo / Brazílie
Čas:
9:00
Svěcený:
P. Jean Michel Faure
Rukama:
J.E. biskupa Richarda Williamsona
Datum: 19. března 2015 –
Svátek slavného sv. Josefa, snoubence Panny Marie a univerzální štít Církve
Salve Maria, strážkyně
Víry!
Viva Cristo Rey!
Zdroj: Nossa Senhora De Aparecida
Překlad: D.
Grof