Satanská
synoda (2014)
Kázání P. Chazala
říjen 2014
Poznámka překladatele: Text si zachovává charakter mluveného slova
a nebyl nijak měněn s výjimkou doplňků v hranatých závorkách pro
lepší pochopení.
Již je na nás uvalen
Třetí vatikánský koncil rukama samozvaného „synodálního papeže“. Byla to
učebnicová revoluce. Opakování toho, co čteme v knize Ralfa Wiltgena „Rýn se vlévá do Tibery“, s tou
výjimkou, že řeka La Plata se vlévá do Rýna a zadní obranný voj je polský,
africký a z jiných odlehlých míst. Konzervativním elementům bylo dovoleno projevit
symbolicky své stížnosti, čímž přispěly k tomu, aby se konala otevřenější
a pluralističtější debata, ale pravda, která přichází zezdola, musí převážit.
Církev se stává homosexuální, rozvodovou a mravně povlovnou: to je realita,
která nastává, a tato realita se postupně stává oficiální. Druhý vatikánský
koncil říká, že Církev je Božím lidem a František tento princip jenom aplikuje.
Vlak odjíždí [narážka na slova P. Nélyho, druhého asistenta generálního
představeného FSSPX, který řekl, že vlak do Říma odjíždí a komu se to nelíbí,
může si vystoupit – pozn. překl.], a jestliže konzervativci jako P. Nély
nemají zájem, mohou odejít, mohou ale i zůstat a usilovat o setrvání...
Realita, před níž nyní
v koncilní církvi stojíme, je dokonce horší, než jsme od této synody
takzvaně „o rodině“ očekávali, protože se nepředstavitelně přetvařuje, že
budou respektována práva malých dětí, přestože budou svěřeny homosexuálním
párům, se všemi nemravnostmi, které to samo o sobě nese a se vším tím hnusem,
který se děje náhradním matkám (umělé oplodnění, tj. množství potratů,
eugenika, kšeftování, zneužívání žen z třetího světa atd.).
A jak můžete být
zastáncem rodiny, když tak otevřeně promíjíte rozvod, poprvé v dějinách
Církve, která ztratila jeden z nejmocnějších národů [anglický] právě kvůli
rozvodu jednoho muže, Jindřicha VIII.?
Gradualismus znamená, že jestliže
hřešíte a máte v plánu hřešit dál, tak pokud se nacházíte v procesu,
kdy doufáte, že s tím něco uděláte, jste přijímáni. Ne, jste vítáni. Jste
jen vězněm svého vlastního založení, pomůžeme vám dle toho, jaký jste a kde
jste, buďto na planetu homosexuálů nebo na lefebvristickou planetu. My všichni
jsme poutníci pravdy, řekl papež Benedikt luteránům.
Je typické, že prezident
Polské biskupské konference řekl, že toto je odklon od učení Jeho Svatosti
svatého Jana Pavla II. Velikého. Nejkontroverznější odstavce [ze závěrečné
zprávy synodu] byly prozatím staženy a to jen o chloupek (64% hlasovalo ve
prospěch textu o homosexuálech, někteří hlasovali proti, protože toho
v něm pro ně nebylo dost). Papež František tedy zachoval tyto neblaze
proslulé odstavce a celý text „Relatio
post disceptationem“ zůstává otevřený debatě do příštího roku, říká Msgr.
Forte, zvláštní sekretář. A papež je ten, kdo má poslední slovo. Všimněte si
dobře, že tyto neblaze proslulé odstavce nedosáhly dvoutřetinové většiny, ale
stále s přehledem získaly naprostou většinu. Ve druhém kole projdou snadno
a František jasně říká, že ti, kteří jsou proti, jsou farizeové, kteří budou
muset uposlechnout „Boha překvapení“.
Rádcem papeže Františka
je spíše svatý Pavel VI. Větší než Jan Pavel II. Veliký. Papež, který ukázal
svou schopnost usadit lidi minulosti a zavést nové aggiornamento. Stejně jako na Druhém vatikánském koncilu, jestliže
se neshromáždí potřebné hlasy, celá věc se otevírá znovu v po sobě
jdoucích kolech debaty, dokud s chabými konzervativními úpravami neprojde.
To, na čem záleží je, že se
nové ideje před zraky celého světa poprvé dostaly do oběhu se souhlasem
nejvyšší autority katolické Církve. Opozici je dovoleno se také projevit, jen
aby byla poražena a rozsekána na slabší recyklovatelnou polovinu a na
neredukovatelné, jako je staré dobré FSSPX, o nějž bude postaráno později.
Všimněte si
konzervativních typů, které nám byly předhozeny, jako je kardinál Müller, který
prohlásil, že Panenství Naší Paní není fyzickou skutečností, nebo kardinál
Napier, který řekl, že text je neúplný, protože by měl dovolit Svaté přijímání
také polygamistům. Konzervativci Třetího vatikánského koncilu dobře pasují
k ultraliberálům Druhého vatikánského koncilu. V každém případě,
mnoho volitelů neschválilo tyto kontroverzní odstavce jen z procedurálních
důvodů a nikoliv kvůli obsahu. Celá věc je od začátku zcela regulována včetně
konzervativní opozice vůči ní. Papež je ten, kdo jmenuje moderátory synody a
vybírá její členy na každé kardinálské konzistoři; odstraňuje staré a činí
„překvapivá“ povýšení. Papež nařizuje demagogické průzkumy a zvyšuje napětí
svými skandálními prohlášeními před synodou. Jsou konzervativci šokováni
blahořečením Pavla VI.? Inu, měli by následovat příkladu konzervativního
Benedikta XVI., který řádně navštívil tento obřad a podpořil jej ... cožpak
není [Benedikt XVI.] zamýšlen jako číslo tři po kanonizacích Pavla VI. a Jana
Pavla II.? A od nynějška bude mnoho nechutných kanonizací, které nám
předloží ke strávení.
Cožpak tito konzervativci
opravdu věřili, že se revoluce zastaví? Pokud ano, bylo pro ně užitečné tomu
věřit, aby postupně předělali reakční elementy, nyní však Mefistovy koně musí
hnát tryskem dál. Od začátku jsou částí revolučního procesu, který potřebuje
opozici nejen aby trochu okořenil debatu,
ale aby jako nepřítel udržel zaměření na jeho principy a potřeby a lépe zacílil
své zbraně na „cíl určení“ jako ve válce. Revoluce už má jen jednu poslední
zastávku a tou je peklo. Můžete se [tam] kdykoliv ubytovat, nemůžete však nikdy
odejít.
Takže pojďte a nastupte
si do mého vlaku, kdykoliv chcete, říká papež František!
In Iesu et Maria
Francois Chazal+
Překlad: D.
Grof
