pondělí 10. dubna 2023

Komentář Eleison DCCCXXI – Křesťanská láska! (2023)

 

Komentář Eleison DCCCXXI – Křesťanská láska! (2023)

(821)

8. dubna 2023

KŘESŤANSKÁ LÁSKA!  

Drazí čtenáři, vy nebo já můžeme být největšími Restradcats („Odporujícími“ tradičními katolíky), ale pokud nemáme žádnou skutečnou křesťanskou lásku vůči svým bližním, pak slovy sv. Pavla „kdybych měl všechnu víru, že bych hory přenášel“, bez lásky bych byl jen „zvučíci měď a jako znějící zvonec ... ničím bych nebyl“ (I Kor. XIII, 1­–3) – drazí přátelé, nepotkáváte náhodou na internetu nějakou zvučící měď a znějící zvonce?

Pokud ano, je to pochopitelné. „Bij pastýře, ať se stádo rozprchne!“ je citát ze Starého zákona (Zachariáš XIII, 7) vztažený Naším Pánem na Svou vlastní situaci v Getsemanské zahradě (Mt. XXVI, 31), když byl chrámovou stráží tak bit, že všech jedenáct zbývajících apoštolů bylo po Jidášově zradě naprosto zmateno a opustilo svého Božského Mistra. Jestliže je tedy dnes Bergoglio bit stejným modernismem, který bil jeho pět koncilních předchůdců, pak to – od roku 1965 do roku 2023 – představuje padesát osm let hlubokého zmatení na samotném vrcholu Církve. Kdo pak může být překvapen, jestliže se katolické ovce rozprchly? Nebo jestliže se obrací jedna proti druhé a koušou? Není v sázce naše věčná spása? A tak pokušení obrátit se proti bližnímu a začít znít jako zvučící měď nebo znějící zvonec je zřejmé, musí se mu však vzdorovat. Zkusme si chvíli být na místě všemohoucího Boha.

Od věčnosti Bůh věděl, že Adam a Eva padnou, a že lidstvo od té doby bude jen upadat, pokud On nezasáhne a nesmiluje se nad ním před a po Své největším intervenci ze všech, jíž bylo samozřejmě Vtělení Jeho vlastního Syna a založení Jeho jediné pravé Církvi mezi lidmi. Božím záměrem bylo, že Církev bude asi pět set let povstávat, což byl starověký svět; asi tisíc let vítězit, což byl středověk; a pak víc než dalších pět set let upadat, což je moderní svět. Na konci těchto přibližně dvou tisíc let nebylo Jeho záměrem další vítězství po dobu tisíc let, ale, jak nám řekl Jeho vlastní Syn, téměř naprosté zmizení Jeho Církve – „Nalezne však Syn člověka víru na zemi, až přijde?“ (Lk. XVIII, 8) (Tomuto Božímu záměru nemusíme rozumět, ale onen citát říká, co říká.)

Jak by však Jeho Církev mohla téměř naprosto zmizet, kdyby vždy měla dobré papeže, biskupy a kněze? Zvlášť papeže, protože On sám vybudoval Svou Církev na Petrovi (Mt. XVI, 18; Jn. XXI, 15–17). Z toho by vyplývalo, že ke konci světa by to byl sám Bůh, kdo se od věčnosti rozhodl dopustit sérii půltuctu (objektivně) špatných papežů, jaké jsme viděli od Druhého vatikánského koncilu. Těchto šest konkrétních papežů nebylo vinou Boha, ale především všech lidí, zvláště katolických kněží, kteří v průběhu věků vytvářeli tuto celosvětovou apostazi, aby vyhnali Stvořitele ze Svého vlastního stvoření a aby zaujali Jeho místo. Tato aposatze by však nikdy nenastala bez Jeho dopuštění. Byl to však Bůh sám, kdo si vyvolil vytvořit Svou Církev jako závisející na Petrovi. V tom případě evidentně předvídal, jak jeho dopuštění vadných papežů rozptýlí katolické ovce. Jak by v takovém případě pro ně nemohl nemít zvláštní míru pochopení a milosrdenství, pokud se Ho také nebudou chtít zbavit? A cožpak i tak Nejsvětější Srdce neříká: „Líto je mi zástupu...“ (Mk. VIII, 2)?

Nemají mít v takovém případě dle Božího příkladu Restradcats o to víc soucitu zvláště s bližními katolíky (Gal. VI, 10)? A mějme na paměti, že mnozí nekatolíci jsou díky zdánlivě neřešitelným problémům dnešního světa přitahováni přemýšlet o Bohu, takže mnozí z nich mohou snadno skončit mezi  posledními, kteří budou prvními, zatímco pokud my nebudeme praktikovat křesťanskou lásku, mohli bychom se snadno počítat mezi první, kteří budou posledními (Mk. X, 31). Náš Pán Svým apoštolům řekl, že budou uznávaní jako Jeho stoupenci díky křesťanské lásce, kterou budou mít jeden k druhému (Jn. XIII, 35). Cožpak zde v současnosti neexistuje velký počet tradičních katolíků, kteří pohoršují duše díky svému nedostatku křesťanské lásky jednoho k druhému? Budeme se za to zodpovídat před Božím soudným stolcem, zvláště po darech, které jsme od Něho obdrželi, abychom dnes zachovali Víru.

Kyrie elesion

Zdroj: The St. Marcel Initiative

Překlad: D. Grof